Hlavní obsah

Krutý osud mužů z letadla Lady Be Good. Poušť se stala jejich hrobem

Foto: U.S. Air Force/Wikimedia, SZ

Vrak bombardéru Lady Be Good na libyjské Sahaře.

Šestnáct let trvalo, než se podařilo najít první vodítka k tomu, co se stalo americkému bombardéru, který za druhé světové války zmizel ve Středomoří. Tragédii objasňuje další díl seriálu Seznam Zpráv Letecké záhady.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Husté mraky pokryly oblohu nad Středozemním mořem 4.dubna 1943, kdy spojenecké bombardéry odstartovaly na letišti Benina v Libyi. Jejich úkolem bylo shodit bomby na Neapol a vrátit se zpět na severoafrickou základnu.

Oblačnost ale způsobila, že ten den na Neapol nedopadla ani jediná bomba. Všechny stroje se kvůli špatné viditelnosti vrátily na letiště. Až na jeden. Letoun B-24D Liberator, nazvaný Lady Be Good podle stejnojmenného a v té době velmi oblíbeného filmového muzikálu z roku 1941.

Devítičlenná americká posádka kapitána Williama Hattona se rozhodla pro návrat zhruba půl hodiny před očekávaným příletem nad Neapol, na základně Benina (nyní civilní letiště ve východolibyjském Benghází) se však neobjevila. Jednoduše zmizela.

Pátrací akce se hned následující den zaměřila na libyjské pobřeží Středozemního moře, ale nic se nenašlo. Lady Be Good jakoby se někam propadla a všech devět členů posádky figurovalo v záznamech amerických ozbrojených sil jako Missing in Action – nezvěstní.

Bez ostatků a padáků

První slupky ze záhad, které osud bombardéru obestíraly, začaly opadávat až po šestnácti letech. V roce 1959 se skupina britských geologů, kteří hledali naleziště ropy, dostala do odlehlé oblasti na jihovýchodě Libye, blízko hranice s Egyptem. Spatřili na rovné poušti něco, co vypadalo už z dálky jako kusy nějakého stroje. Když dorazili na místo, čekalo je překvapení. Motory letounu byly nepoškozené, kulomet funkční, ale nikde žádné ostatky ani padáky.

Bylo jasné, že posádka stroje v něm v době nárazu neseděla a vyskočila padákem před nehodou. Veškeré údaje Britové předali Američanům, kteří zjistili, že jde o zmizelý B-24D Liberator (mimochodem tyto stroje se podílely například na známém bombardování Kralup nad Vltavou 22. března 1945).

Za několik měsíců vyrazila z Frankfurtu expedice, která měla najít a identifikovat ostatky členů posádky. Čtyřměsíční průzkum za pomoci letadel ale k ničemu nevedl. „Dospěli jsme k názoru, že všechny zavál písek a nebude možné je najít,“ zapsal si jeden z členů pátracího týmu.

Znovu ale pomohli geologové, hledající naftu. V únoru 1960 narazili na pět těl, vzdálených zhruba 130 kilometrů severně od vraku letadla. Později objevili Američané při obnoveném pátrání další tři těla o dalších třicet kilometrů severně.

Z devítičlenné posádky tedy nikdo neidentifikoval jen jednoho muže: palubního střelce Vernona Moorea. Historikové se ale domnívají, že jeho ostatky možná pohřbila skupina britských vojáků, kteří v oblasti našli neznámé ostatky v roce 1953.

Kdyby šli jiným směrem, možná by přežili

Není dodnes úplně jasné, co způsobilo, že piloti minuli základnu a letěli dál Saharou hluboko na jih. Když si uvědomili chybu, vyskákali s padáky a prázdný stroj ještě nějakou dobu letěl jako letadlo duchů. Experti analyzující událost dospěli k názoru, že posádka kvůli oblačnosti netušila, kde se nachází, a prázdná, pustá poušť se jí v pozdější fázi letu mohla jevit jako moře.

Místo, kde muži vyskočili z letounu, se nacházelo 640 kilometrů od pobřeží, takže bez dostatečných zásob vody a jídla tam neměli šanci dojít. Paradoxní je, že kdyby se vydali na jih místo na sever, mohli dosáhnout několik desítek kilometrů vzdálené oázy Vádí Zigen, což ale nemohli vědět.

Foto: Seznam Zprávy

Seriál Letecké záhady.

Vrak Lady Be Good ležel na místě, kam dopadl, až do roku 1994. Pak jej libyjský vládní úřad pro památky a starožitnosti nechal odtáhnout do Tobruku, kde přečkal občanskou válku a svržení režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011. Nyní se nachází na libyjské Násirově letecké základně jižně od Tobruku a není přístupný veřejnosti.

Podobný objev jako Britové učinil před třinácti lety v jihozápadním Egyptě polský fotograf Jakub Perka. Nalezl a vyfotografoval britský válečný letoun Curtiss P-40 Kittyhawk, který zmizel v roce 1942 při bojích na severu Afriky.

„Úžasný nález. Věc zakonzervovaná v čase, letecká obdoba Tutanchamonovy hrobky,“ řekl tehdy britský historik Andy Saunders. Ostatky pilota Denise Coppinga v troskách nenašli, zřejmě jej potkal stejný nebo podobný osud jako o rok později devět mužů z Lady Be Good.

Doporučované