Tajemství letu MAV 240: Naložili neoznačené bedny, na letišti zhasla světla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Libanonský Bejrút býval do poloviny 70. let mimořádným městem. Metropolí, kde se stýkal Východ a Západ, arabský svět a Evropa. Centrem byznysu a finančních služeb, plného vyhlášených hotelů, restaurací, kaváren a luxusních obchodů.

„Je to Paříž Orientu a zároveň má v sobě kousek Las Vegas, Riviéry a švýcarského Svatého Mořice,“ napsal o něm v roce 1966 americký časopis Life.

Ze snu se ale v roce 1975 stala noční můra, 13. dubna začala občanská válka. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) se sem přesunula z Jordánska, vytvářela si stát ve státě a útočila přes jižní hranice na Izrael, což vyvolávalo odvety ze strany židovského státu.

Narůstalo konfesijní napětí v nábožensky pestré libanonské společnosti: šíitští muslimové se cítili odstrčení, ekonomicky znevýhodňovaní a odstavení od podílu na politické moci, kterou drželi hlavně křesťané a sunnitští muslimové.

Příslušníci křesťanských milic a ozbrojenci OOP Jásira Arafata se střetli v centru Bejrútu. Barikády město rozdělily na dvě části – západní muslimskou a východní křesťanskou. Boje se šířily rychle, zemi zachvátila občanská válka. Ze Švýcarska Blízkého východu se stalo bojiště armády a milic, své vojáky vyslala také Sýrie.

Tvrdé boje vedly k omezení provozu na bejrútském letišti, protože přistání a odlety nebyly stoprocentně bezpečné. K těm společnostem, které své lety nepřerušily, patřil maďarský státní dopravce Malév. Což se 30. října 1975 ráno stalo osudným jeho Tupolevu Tu-154.

Maďarsko bylo v té době spojencem Palestinců a v Budapešti sídlila jedna z kanceláří OOP. Stroj Malévu odstartoval 29. října s pětihodinovým zpožděním. Třiapadesát členů Organizace pro osvobození Palestiny nedorazilo, přestože měli letenky.

Tupolev stál na letištní ploše blízko hangárů a velmi daleko od odletové haly letiště Feryhegy, což bylo velmi neobvyklé. Zaměstnanci nakládali do letounu bedny bez označení a podle svědků právě v té době na letišti vypadl proud.

Když Tupolev Tu-154 přece jen vzlétl, tvořili většinu pasažérů Palestinci a Libanonci. Ale mezi nimi se nacházel vysoce postavený maďarský diplomat Gábor Glausius, na ministerstvu zahraničí zodpovídal za obchodní vztahy s jinými zeměmi. Mířil na schůzku do iráckého Bagdádu a z nejasných důvodů trval na tom, že poletí přes Bejrút, přestože tehdy už s bezpečnostních důvodů toto letiště skoro nikdo nevyužíval jako přestupní.

Let MAV 240 skončil předčasně. Krátce před jednou hodinou ráno místního času se zřítil do Středozemního moře, a to ve chvíli, kdy měl pilot Bejrút už na dohled.

Vyšetřování nehody se nikdy neuskutečnilo. Velká Británie nabídla Maďarsku, že může vrak vyzvednout a nasadit na to své vojáky se základny Akrotiri na Kypru. Budapešť ale odmítla, zřícené letadlo i ostatky pasažérů a posádky zůstaly v moři.

Pád viděl britský vojenský pilot, který byl zrovna ve vzduchu nad Středozemním mořem a patřil ke kontingentu základny britské armády v Akrotiri. „Viděl jsem letadlo prudce klesat, pak prudký záblesk a několik úlomků,“ vypověděl pilot.

Rakouský letecký expert a publicista Patrick Huber napsal o nehodě knihu s názvem Záhada letu Malév 240 (Das Geheimnis von Malév Flug 240). Vyzpovídal zaměstnance budapešťského letiště, lidi z ministerstva dopravy a zahraničí i tehdejší maďarské rozvědky. Pátral také v Libanonu a na Kypru.

Dospěl k závěru, že maďarské letadlo sestřelil raketou vojenský stroj patřící někomu, kdo nechtěl, aby v Bejrútu přistáli lidé z Organizace pro osvobození Palestiny, kteří ale nakonec neletěli. „Letoun zasáhly dvě rakety. Řekl mi to člověk z řízení letového provozu v Bejrútu, ale dodal, že oficiálně to popře, protože má rodinu a nechce se dostat do problémů,“ cituje bývalého pilota Malévu Andráse Fülopa.

Kdo tedy mohl mít zájem na zničení stroje? V úvahu přicházejí tři aktéři. Izrael, který vedl s OOP válku na život a na smrt. Sýrie, která v té době podporovala v Libanonu křesťanské milice a jejíž prezident Háfiz Asad měl velmi špatné, až nepřátelské vztahy s vůdcem Organizace pro osvobození Palestiny Jásirem Arafatem. Útok mohlo provést také v té době ještě existující libanonské letectvo.

Odpověď na otázku, proč Budapešť nechtěla vyzvednout trosky letadla, není jasná, ale nabízí se jedno vysvětlení. V neoznačených bednách, přepravovaných v nákladním prostoru, se nacházely zbraně a munice pro Palestince v Bejrútu. Pokud by se na to přišlo, měli by Maďaři na krku nevídaný skandál. Civilní letadlo s pasažéry podle mezinárodních úmluv nesmí přepravovat vojenský materiál.

Občanská válka v Libanonu trvala až do roku 1990 a vyžádala si přes sto tisíc životů. Malév se po roce 2010 dostal do obřích finančních ztrát a dva roky nato zbankrotoval.

Z posádky je pohnutý především osud nejmladší letušky, čtyřiadvacetileté Lászloné Némethové. Zaměstankyní Malévu byla tehdy jen několik měsíců a let do Bejrútu byl jejím vůbec prvním pracovním. Zároveň posledním.