Hlavní obsah

Tragický konec letu 4U9525: Když selže člověk, dokonalá technika nepomůže

Foto: Profimedia.cz

Hledání černých schránek z letounu společnosti Germanwings byl náročný úkol.

Dva po sobě jdoucí případy záměrného navedení letadla nasvítily do té doby zanedbávaný problém: psychický stav posádek. Přečtěte si další díl seriálu Letecké záhady.

Článek

„Otevři ty zatracené dveře!“ Věta, která se vryla do paměti v souvislosti s leteckou katastrofou ve francouzských Alpách.

Letos uplynulo deset let od chvíle, kdy se Airbus A320 společnosti Germanwings během letu z Barcelony do Düsseldorfu roztříštil o horský svah.

Zatímco při teroristických útocích v USA 11. září 2001 se únosci dostali bez problémů do pilotních kabin, konec letu Germanwings 24. března 2015 způsobil opačný problém.

Kapitán Patrick Sondheimer se do kabiny nemohl dostat, protože druhý pilot Andreas Lubitz jej tam odmítl pustit. Vstoupit mohl pouze ten, kdo zná číselný kód. Zevnitř ho ale lze deaktivovat, což se právě stalo.

Na palubě letounu zahynulo všech 150 lidí. Několik dní po katastrofě svolal ředitel Lufthansy Carsten Stohr mimořádnou tiskovou konferenci. (Germanwings byly součástí německých aerolinek, než se v roce 2020 sloučily do Eurowings, pozn. red.)

Bývalý pilot měl přes sebou nelehký úkol: říci příčinu nehody. Z jeho slov mrazilo, byť jisté indicie už v té době existovaly, protože němečtí vyšetřovatelé brzy po havárii prohledávali dům pilota Andrease Lubitze.

„Musím s politováním oznámit, že druhý pilot navedl letoun do svazu záměrně,“ řekl šéf německé letecké společnosti.

Foto: Elke Wetzigová/Wikimedia, SZ

Památník obětem letu společnosti Germanwings ve francouzských Alpách.

„Můžeš to převzít“

Pachatel nezanechal žádný vzkaz, takže vyšetřovatelé hledali motiv v jeho minulosti. Objevili, že Andreas Lubitz trpěl těžkými depresemi, nezvládal stres spojený s prací pilota a na svém notebooku si hledal způsoby, jak ukončit život.

Zjišťoval si informace o diazepamu, kyanidu a o míchání léků a látek, které mohou člověku přivodit smrt.

Docházel k několika lékařům, ale žádný z nich informace o mužově zdravotním stavu nepředal zaměstnavateli. Pilot trpěl přesvědčením, že se mu zhoršuje zrak, ačkoliv vyšetření u očních lékařů to nepotvrzovala. A měl panickou hrůzu z toho, že o práci v Germanwings přijde.

V osudný den dal kapitánovi Sondheimerovi do kávy močopudný prostředek. Když se kapitán odebral na toaletu se slovy „Můžeš to převzít“, Lubitz tak skutečně učinil. Zahájil prudké klesání a zároveň zrychloval. Zoufalý kapitán se snažil prosekat do kokpitu sekerou, ale nestihl to. Druhý, sedmadvacetiletý pilot dokonal sebevraždu a zároveň vraždu dalších 149 lidí.

Aerolinky po této katastrofě začaly více sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců a některé také přistoupily k opatření známému jako two-cockpit rule. Tedy že v pilotní kabině musejí být minimálně dva členové posádky. Část od toho nicméně později upustila s tím, že není efektivní.

Málo známý je fakt, že tragédii Germanwings předcházel o necelé dva roky dříve téměř totožný případ v Africe. Devětačtyřicetiletý kapitán stroje mosambické společnosti LAM Herminio dos Santos Fernandes se během letu z Maputa do angolské Luandy 29. listopadu 2013 zamkl v kabině, začal klesat a nereagoval na výzvy k otevření dveří.

Stroj s třiatřiceti lidmi na palubě narazil v Namibii do země. Vyšetřovatelé zjistili, že kapitán měl psychické problémy kvůli dluhům, rozvodu a nedávné sebevraždě syna.

Dá se takovým činům zabránit? Americké armádní letouny F-16 disponují systémem nazvaným The Automatic Ground Collision Avoidance System (Auto-GCAS). V případě, že hrozí náraz stroje do země a pilot nereaguje, zapne se automatický ovladač, který letoun „vyvede“ do bezpečí.

Odborný server The Aviationist ale už před několika lety napsal, že pilot, kterému jde o zničení letadla, má možnost systém vyřadit z provozu. Zatím neexistuje verze, za které by to bylo vyloučené. Jinými slovy: člověk bude mít vždy poslední slovo, pokud to nezmění vývoj umělé inteligence.

Doporučované