Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vitalij Kalojev se 21. února 2004 ubytoval v hotelu Welcome Inn v Klotenu, malém městě, které se nachází blízko curyšského letiště. Tři dny čekal.
Podle personálu si v hotelové restauraci objednával rusky, ačkoliv mu nikdo nerozuměl, a pak vyrazil do domu Petera Nielsena a jeho rodiny.
Dán pracoval ve švýcarské firmě na řízení letového provozu Skyguide a média o něm informovala o dva roky dříve, když se nad německo-švýcarskou hranicí srazil letoun společnosti Bashkirian Airlines a nákladní letoun DHL.
Nielsen měl na starosti provoz právě ve chvíli, kdy se stroje srazily ve vzduchu. Kalojevova manželka a dvě dcery patřily mezi 71 obětí, které si neštěstí vyžádalo.
Rus zazvonil a měl v rukávu nůž s deseticentimetrovou čepelí. U soudu vypověděl, že nechtěl vraždit, ale očekával, že se mu Nielsem omluví. Co si oba muži skutečně řekli, nikdo neví. Kalojev tvrdil, že Nielsen odmítl vyslovit lítost a jen opakoval, že šlo o nehodu.
Otázkou je, co mu Rus rozuměl, protože neznal žádný cizí jazyk a Dán neuměl rusky. Setkání skončilo smrtí leteckého dispečera. Nezvaný host jej ubodal před zraky manželky a tří dětí.
Jediný dispečer
Od nehody v té době uplynul rok a půl. Letadla do sebe narazila 1. července 2002, trosky a těla z ruského stroje spadly do polí a zahrad ve městě Überlingen na německé straně hranice.
Boeing společnost DHL s dvoučlennou posádku mířil ze severoitalského Bergama do Bruselu. Než se zřítil do lesa, ještě několik minut manévroval ve vzduchu. Tupolev společnosti Bashkirian Airlines letěl z Moskvy do Barcelony, Kalojevova žena a jejich dvě dcery ve věku devíti a čtyř let si zarezervovaly letenky až na poslední chvíli na moskevském letišti Domodědovo.
Vyšetřování ukázalo na viníka: společnost Skyguide, která řídila letový provoz nad Curychem. V době srážky pracoval na místě jediný dispečer – Peter Nielsen – zatímco jeho kolega v rozporu s předpisy odpočíval na gauči.
Dán pozdě zaregistroval, že se proti sobě ve stejné letové hladině blíží dva stroje. Nařídil ruské posádce, aby klesla, mezitím ale začal klesat také pilot letounu DHL, jemuž to hlásil palubní protisrážkový systém (TCAS). Ten ruské letadlo upozorňoval, že musí naopak stoupat, kapitán ale dal přednost pokynu z řídící věže.
Osm sekund před srážkou ruská posádka zpozorovala blížící se letadlo, respektive jeho světla, ale to už bylo na cokoliv pozdě.
Seriál Letecké záhady.
Vrah nikam neutíkal
Nielsen se psychicky zhroutil a skončil v nemocnici. Příčina jeho chyby se nikdy úplně neobjasnila, zřejmě byl přepracovaný a unavený. Roli sehrály i technické problémy. Systém zpracování radarových dat Skyguide zrovna procházel pravidelnou údržbou a dispečeři museli pracovat jen se záložním systémem, navíc vypadávalo telefonní spojení.
Skyguide přijala za nehodu zodpovědnost, požádala pozůstalé o odpuštění a nabídla jim odškodnění ve výši 36 tisíc švýcarských franků na osobu (v přepočtu téměř milion korun). Vitalij Kalojev odškodnění nepřijal.
„Prakticky žil na hřbitově, neustále tam chodil k pomníku ženy a obou dcer. Nemohl spát, chodil tam i v noci,“ citoval kdysi britský deník The Times jednoho z Kalojevových příbuzných z města Vladikavkaz v Severní Osetii.
Seriál Letecké záhady
Redaktor Seznam Zpráv Martin Novák se každou sobotu ohlíží za jednou leteckou katastrofou, která dodnes zůstává nevyřešená.
Po činu švýcarská policie Kalojeva zatkla v hotelu, nikam neutíkal. Soud mu vyměřil osmileté vězení, po dvou letech se ale dostal na svobodu. Spekulovalo se o tlaku Ruska na Švýcarsko, ministerstvo spravedlnosti v Bernu to ale odmítá.
Když se Kalojev vrátil domů do Severní Osetie, uvítali ho jako národního hrdinu. V lednu 2008 ho prezident autonomní Severoosetské republiky jmenoval náměstkem ministra stavebnictví, Kalojev je profesí architekt.
„Čestný muž musí vzít spravedlnost do vlastních rukou, když všechno ostatní selže a nemá jiný způsob, jak bránit svoji důstojnost,“ prohlásil Vitalij Kalojev po návratu domů.
V roce 2012 se znovu oženil a narodila se mu dvojčata. Letecká společnost Bashkirian Airlines o pět let dříve zbankrotovala. Příběh Nielsena a Kalojeva inspiroval americké filmaře k natočení filmu Cesta bez návratu (Aftermath), kde roli otce, který přijde kvůli chybě dispečera o rodinu, hraje Arnold Schwarzenegger.
