Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
V posledních dnech ukápla nejedna slza nad Admiralem Kuzněcovem, jedinou plovoucí letadlovou lodí v ruských službách. Po dlouhém a nepříliš šťastném provozu prošel modernizací tak smolnou, že je teď na pokraji sešrotování.
Ale než se začnete škodolibě radovat, že ruské námořnictvo brzy zůstane bez letadlové lodi, je třeba dodat: Moskva mezitím posiluje už tak obávanou flotilu ponorek.
V poslední době se zprávy o Kuzněcovovi dostaly i do médií, která se vojenské technice jinak věnují jen zřídka. Sověty postavená loď je už 40 let jedinou letadlovou lodí Ruska. S délkou přes 300 metrů a dosahem 15 700 kilometrů šlo v 80. letech o solidní konstrukci, ale ve srovnání s americkými protějšky byla vždy pozadu.
Admiral Kuzněcov má za sebou tolik nehod, že mu už lidé začínají spíš fandit. Mise byly rušeny, opravy se táhly a většinu času strávil v nečinnosti. Když se konečně zapojil do bojové akce – v roce 2016 vyplul k břehům Sýrie na podporu prezidenta Bašára Asada – přišel o dvě letadla.
V roce 2017 odplul stárnoucí Admiral Kuzněcov do Murmansku na opravy a modernizaci – proces, který se od té doby vleče. O rok později se potopil plovoucí dok, v němž loď stála. V následujícím roce na palubě vypukl rozsáhlý požár, při němž zahynul nejméně jeden člověk a deset dalších utrpělo zranění. V roce 2021 policie zatkla ředitele jedné z loděnic pro podezření, že zpronevěřil peníze určené na opravy.
Server The Maritime Executive píše, že ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 přerušila dodávky sovětsky kompatibilních lodních motorů a náhradních dílů. Tyto součástky pro ruské námořnictvo od dob komunismu vyráběly ukrajinské továrny.
V prosinci 2022 zachvátil Admirala Kuzněcova další požár. Teď se objevují zprávy, že loď půjde úplně do šrotu. Příběh připomíná osud nešťastného raketového křižníku Moskva, který Ukrajina v roce 2022 dramaticky potopila v Černém moři.
Přesto však jakékoli posměšky na adresu ruského námořnictva nejsou na místě. „Ruské námořnictvo nepotřebuje letadlové lodě v klasické podobě,“ řekl Sergej Avakjanc, bývalý velitel ruské tichomořské flotily. „Letadlová loď už patří do minulé éry. Je to obrovská, drahá konstrukce, kterou lze moderními zbraněmi zničit během několika minut.“
Tichá hrozba pod hladinou
Rusko si už dlouho uvědomuje, že nemůže soupeřit s americkými svazy letadlových lodí. V posledních letech proto rozšiřuje už tak silnou flotilu ponorek – a tím zaujímá jasný postoj v dlouhodobé debatě o tom, zda jsou letadlové lodě v éře střel a neviditelných ponorek zastaralé. Ponorky, díky své přirozené nenápadnosti, bývají často zbraní slabší strany; německé námořnictvo se v letech 1917 ani 1940 nemohlo postavit britskému královskému námořnictvu přímo, ale mohlo nasadit ponorky, aby britské lodě potápělo.
Mezi lety 2013 a 2025 zařadilo Rusko do tichomořské flotily 13 nových ponorek, včetně pěti plavidel třídy Borej s jaderným pohonem. „Rusové se nechystají napadnout Ameriku,“ říká John Aitken, zkušený ponorkář, který byl až do loňska komodorem a zástupcem ředitele pro ponorky u britského královského námořnictva. „Ale mohou napadnout Evropu, její část nebo některou z evropských zemí.“
Ponorky, vysvětluje Aitken, mohou Rusku umožnit ohrozit americké svazy chráněné letadlovými loděmi i bez silné hladinové flotily.
Tahle strategie možná není nejmodernější, ale Kreml se jí zjevně naplno věnuje. V červenci ruský prezident Vladimir Putin označil rozšiřování ponorek za „klíčové“ a zdůraznil plán pořídit čtyři další plavidla třídy Borej. Ponorky však mají využití mnohem širší než jen blokování amerických námořních operací v Evropě a na rozdíl od nešťastného Admirala Kuzněcova jsou pravidelně nasazovány.
V červnu jedna z nich projela Severním mořem a Lamanšským průlivem. „Rusové se soustředí na Arktidu a současně i na Severní Atlantik,“ řekl Aitken. „A nejde jen o jejich jaderné ponorky. Nejnovější série ponorek Kilo je velmi schopná, mají je v Černém moři, v Baltském moři i v Barentsově moři. Vidíme výrazný nárůst aktivit ruských sil podél celé arktické pobřežní linie.“
Západ už pochopil a reaguje
Putin pronesl svůj pro-ponorkový projev v Severodvinsku, kde byla právě uvedena do služby nejnovější ponorka třídy Borej. Ponorky jsou jednoduše v kurzu. V současnosti mají Spojené státy, Evropa i Rusko flotily přibližně stejné velikosti a všechny chtějí své síly rozšířit. Členské státy NATO už pochopily, kam směřuje námořní válčení a odstrašování.
V červnu oznámilo Spojené království plán pořídit až 12 nových útočných ponorek, což je dramatický nárůst oproti současné flotile královského námořnictva, která čítá devět plavidel. Další dvě ponorky mají vstoupit do služby v roce 2026, včetně jedné, jejíž dodání se zpozdilo kvůli rozsáhlému požáru v loděnici v Barrow-in-Furness.
Německo zadalo stavbu šesti nových ponorek – dvě pro sebe a čtyři pro Norsko – což je vzácný případ úspěšného společného nákupu. Švédsko objednalo dvě ponorky. Austrálie v roce 2021 uzavřela klíčovou ponorkovou dohodu se Spojenými státy a Spojeným královstvím, i když nyní hrozí její ohrožení ze strany vlády Donalda Trumpa. Protože však objednávky zbraní jsou procesem trvajícím několik let, potrvá ještě řadu let, než ponorky budou mít šanci chránit vody NATO.
Hlavním úkolem ruských ponorek dnes je testovat vlastní schopnosti a zkoumat možnosti NATO. Jejich nasazení však může být mnohem agresivnější a určení, jaké jsou Putinem zamýšlené plány, je úkolem západních politiků, námořních důstojníků a zpravodajských analytiků.
Ruská námořní bilance byla vždy slabá na poměry velmoci jeho velikosti, od zničení flotily Japonci v bitvě u Cušimy v roce 1905 až po potopení Moskvy Ukrajinou v roce 2022. Přesto ale Rusko představuje hrozbu a asymetrická síla ponorek z něj činí skutečného soupeře americké mocnosti.
Původní text sloupkařky časopisu Foreign Policy a vedoucí pracovnice Atlantic Council Elisabeth Brawové Seznam Zprávy publikují ve spolupráci a se souhlasem Foreign Policy Magazine. Titulek a mezititulky textu jsou redakční.
