Hlavní obsah

Studium lebek potvrdilo existenci čtyř druhů žiraf

Foto: Zoo Olomouc, SZ

Žirafy ze Zoo Olomouc, ilustrační obrázek.

Podle studie Mezinárodního svazu ochrany přírody už je jisté, že žirafy mají čtyři druhy. Studium lebek potvrdilo, co genomický výzkum naznačil před několika lety, a vědci teď mají lepší šanci chránit ohrožené sudokopytníky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Není to poprvé, co vědci přišli se zjištěním, že existuje více druhů žiraf, naznačoval to už genomický výzkum z roku 2021. Ale až nový výzkum Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) definitivně potvrzuje, že existují čtyři samostatné druhy těchto dlouhokrkých přežvýkavců. Vědci doufají, že jejich přesnější rozdělení napomůže lepší ochraně žiraf, které jsou kriticky ohrožené, uvádí BBC.

Rozdělení vychází z analýzy velikosti lebek a tvaru hlav. Ta potvrdila, že jsou mezi nimi dostatečné rozdíly, aby vědci mohli žirafy rozdělit do čtyř druhů. V jejich vývoji hrály roli i geografické překážky jako řeky, hory nebo pralesy, které během vývoje žirafy oddělily a zabránily jejich vzájemnému křížení. Čtyři druhy žiraf navíc podle ČT o svých rozdílech vědí dávno – mezi druhy totiž nedochází k páření.

Jedním z rozlišených druhů je žirafa jižní, která obývá Jihoafrickou republiku, Namibii, Angolu, Zambii, jižní Botswanu, jihozápadní Mosambik a jižní Zimbabwe. Oddělení této populace od ostatních pravděpodobně způsobily řeky Kunene a Zambezi a pralesy Konžské pánve.

Dalším druhem je žirafa síťovaná, která se vyskytuje v Keni, Somálsku a Etiopii. Podle vědců ji od ostatních skupin izolovala řeka Tana a etiopské hory. Přestože se jedná o migrující druh, ke křížení s jinými populacemi zřejmě nedocházelo.

Třetím uznávaným druhem je žirafa severní, na kterou můžete narazit v západní Etiopii, centrální a západní Keni, východní části Jižního Súdánu a v Ugandě. Právě její poddruh, žirafy núbijské, do roku 2016 označovány jako žirafy Rothschildovy, můžete pozorovat v Zoo Praha.

Čtvrtým druhem je žirafa masajská, často rozpoznatelná výrazným listovým vzorem na srsti. Obývá území Keni, Tanzanie a Ugandy a od severní žirafy ji odděluje Viktoriino jezero a Nil. Vědci upozorňují, že její zbarvení není ale spolehlivým určovacím znakem. Mění se totiž s věkem a liší se i mezi jedinci v rámci druhu.

„Čím přesněji rozumíme taxonomii žiraf, tím lépe dokážeme posoudit jejich stav a navrhnout účinnější strategii jejich ochrany,“ uvedl spoluautor studie Michael Brown z IUCN. Doposud byla žirafa klasifikována jako ohrožená. IUCN nyní ale přehodnotí stav ohrožení u všech čtyř uznaných druhů zvlášť.

Doporučované