Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Údaje z utajované izraelské vojenské zpravodajské databáze naznačují, že 83 procent obětí války v Pásmu Gazy jsou civilisté.
Vyplývá to ze společné investigativy britského deníku The Guardian, izraelsko-palestinského +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call.
Data, k nimž se novináři dostali, pocházejí z poloviny letošního května. Podle gazanského ministerstva zdravotnictví, které kontroluje teroristické hnutí Hamás, si válka do té doby vyžádala na 53 tisíc mrtvých.
Se stejnými počty operuje i zmíněná databáze. Z ní lze ale vyčíst, že uvádí smrt 8900 ozbrojenců Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua přitom opakovaně uváděla, že o život přišlo na 20 tisíc ozbrojenců.
Odhalená čísla tak výrazně změnila poměr civilistů, kteří v konfliktu zemřeli, a navýšila jej na 83 procent všech obětí.
Nejsmrtelnější útok v dějinách Izraele
Útok ze 7. října 2023 byl nejsmrtelnějším v historii Izraele. Teroristé z Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin během něj zavraždili více než 1200 lidí, většinou civilistů, a odvlekli do Pásma Gazy na 250 rukojmích (ke konci června 2025 jich tam zůstávalo zhruba pět desítek, přičemž odhadem 20 jich je stále naživu).
Izrael reagoval okamžitým vyhlášením války Hamásu s cílem hnutí zničit a zahájil intenzivní bombardovací operaci, po níž následovala pozemní invaze. Ta má zničující dopady a podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem bylo do konce června 2025 zabito více než 56 tisíc lidí. Odhaduje se také, že přibližně 90 procent Palestinců muselo v důsledku bojů opustit své domovy.
Armáda čísla zpochybňuje
Guardian napsal, že Izraelské obranné síly (IDF) při dotazech Local Call a +972 Magazine existenci databáze ani pravost dat nezpochybnily.
Když dotazy položili novináři britského deníku, dostalo se jim od armády odpovědi, že „čísla uváděná v článku jsou chybná“ a „nereflektují data dostupná v systémech IDF“. Nespecifikovala ale, jaká data rozporuje ani o jakých systémech je řeč.
Kolik palestinských obětí konflikt skutečně má, se určuje velice složitě. Premiér Netanjahu v minulosti tvrdil, že oficiální údaje jsou nadsazené a ve skutečnosti mají kroky armádních sil „nejnižší poměr úmrtí civilistů vůči bojovníkům v moderní historii konfliktů ve městech“. Dodal tehdy, že mrtvých bojovníků Hamásu je 17 až 18 tisíc.
Humanitární organizace a experti naopak dlouhodobě upozorňují, že počet všech mrtvých v Gaze může být podstatně vyšší. Data totiž uvádějí pouze identifikované oběti, nikoliv ty, které jsou pohřbeny pod ruinami. A nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci.
Civilní oběti v Gaze
„Poměr civilistů mezi mrtvými je neobvykle vysoký, obzvláště v případě, že to probíhá takto dlouhou dobu. Pokud vyberete jedno město nebo bitvu v jiném konfliktu, můžete dostat podobné číslo, ale v celém konfliktu je to velmi zřídka,“ hodnotí Therése Pettersonová z Uppsala Conflict Data Program, který se zabývá monitorováním úmrtí civilistů v konfliktech po celém světě.
Největší poměr civilistů dle dat institutu zahynulo ve Rwandě roku 1994. Následuje Mariupol v roce 2022, na třetím místě Srebrenica mezi lety 1992 a 1995. Pásmo Gazy se nyní vyšplhalo na čtvrtou příčku.
Novináři poukazují na to, že byť izraelští politici informace gazanského ministerstva zdravotnictví odmítají jako propagandu Hamásu, IDF na ně ve skutečnosti spoléhá.
Důvodem, proč izraelská vláda uvádí o tolik vyšší počet mrtvých bojovníků, může být, že započítávají i civilisty, kteří jsou s Hamásem propojeni, ale neúčastní se bojů - řeč je například o zaměstnancích administrativy či policii.
Podle Guardianu mohou čísla zahrnovat civilisty, kteří na Hamás nemají žádné vazby. „Není absolutně žádné propojení mezi čísly, která jsou (Izraelem) uváděna, a tím, co se opravdu děje. Je to jeden veliký klam,“ řekl generál ve výslužbě Izák Brik, podle něhož si je armáda vědoma, že politici podíl mrtvých bojovníků Hamásu navyšují záměrně.
Hrozba hladomoru
Operace v Gaze je reakcí na brutální útok, při němž teroristé z Hamásu a dalších ozbrojených skupin na jihu Izraele 7. října 2023 zavraždili na 1200 lidí a 250 dalších odvlekli do zajetí.
Celkový počet ozbrojenců, se kterými IDF dle databáze pracuje, je téměř 48 tisíc. To signalizuje, že k úplnému zničení Hamásu, což Izrael deklaruje jako svůj cíl, je daleko.
Situace v Pásmu Gazy je katastrofální, na což dlouhodobě upozorňují humanitární organizace a média. Počet mrtvých vzrostl dle palestinských úřadů na více než 60 tisíc.
Generální tajemník OSN António Guterres v pátek vydal prohlášení, ve kterém volá po okamžitém příměří a varuje před hladomorem. „Zrovna když se zdálo, že už nejsou další slova, jak popsat peklo v Gaze, jedno se dá přidat: hladomor,“ napsal. Varoval i před ofenzivou ve městě Gaza, jejíž první část započala tento týden.
Mezinárodní výbor Červeného kříže vzkázal, že další vysídlování a útoky mohou ještě zhoršit už tak závažnou humanitární krizi a utrpení obyvatel enklávy.
Svůj nesouhlas s postupem v Pásmu Gazy dávají čím dál hlasitěji najevo i Izraelci.
Minulou neděli vyšly do ulic statisíce nespokojených lidí, kteří volají po příměří a obávají se o životy zbylých rukojmích.
„Obyvatelstvo Pásma Gazy se nachází v katastrofální humanitární situaci. Desítky tisíc lidí přišly o život, statisíce byly zraněny či přišly o základní existenční zázemí. Obzvláště děti čelí traumatům, která je poznamenají na celý život,“ řekl Seznam Zprávám expert na Blízký východ Marek Čejka.
„Probíhající boje v troskách největšího města pásma katastrofu dále prohlubují a současně živí hněv a odpor vůči izraelské okupaci na dlouhá desetiletí dopředu.Izraelská vláda tak svým postupem riskuje, že položí základy pro ‚Hamás 2.0‘,“ varoval.
Premiér Netanjahu ve čtvrtek avizoval, že chce pokračovat v jednáních, která by měla vést ke konci téměř dva roky trvající války.
