Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Převážně mladí Jihokorejci - označováni jako Cagongjok - rádi studují nebo pracují v kavárnách. Často ale zabírají místo ostatním zákazníkům, s čímž mají provozovatelé podniků problém. Majitel jedné z kaváren v soulské čtvrti Daechi Hyun Sung-joo BBC popsal, že si nedávno jeden zákazník v jeho podniku dokonce zřídil pracovní prostor se dvěma notebooky a šestiportovou prodlužovací šňůrou, aby mohl po celý den nabíjet všechna svá zařízení. „Nakonec jsem zablokoval elektrické zásuvky,“ řekl s tím, že kvůli vysokým nájmům jsou takové situace problém.
Kulturní fenomén Cagongjok je v Jižní Koreji velmi rozšířený, zejména v oblastech s velkým počtem studentů a kancelářských pracovníků. Ti kavárnám často dominují, a to v mnohem větším měřítku než v západních zemích, píše BBC.
Do kavárny i s tiskárnou
Jihokorejská odnož kavárenského řetězce Starbucks tento měsíc poukázala na to, že někteří lidé zachází ještě dál a nenosí si pouze notebooky, ale do kavárny si klidně vezmou stolní monitory či tiskárny. Řetězec proto zavedl opatření a zákazníkům zakázal nosit „objemné předměty“.
„I nadále bude možné používat notebooky a menší osobní zařízení, ale žádáme zákazníky, aby velké stolní počítače, tiskárny či jiné objemné předměty nechali doma,“ řekl BBC mluvčí řetězce. Zatím je prý také obtížné potvrdit, zda nová omezení zabrala.
Jak „systém“ funguje, popsala BBC osmnáctiletá studentka, která se připravuje na přijímací zkoušky na univerzitu: „Přicházím sem kolem 11. hodiny dopoledne a zůstávám až do 22. hodiny večer,“ přiznává s tím, že někdy si na místě nechá věci, ale jde se najíst jinam.
V nedávném průzkumu, který provedla náborová platforma Jinhaksa Catch mezi více než dvěma tisíci uchazeči o zaměstnání z generace Z v Jižní Koreji, uvedlo přibližně 70 procent respondentů, že alespoň jednou týdně studují v kavárnách.
Reakce na krok společnosti Starbucks byly smíšené. Většina lidí ho uvítala s tím, že se dal očekávat a povede k obnovení normálního stavu kaváren. To platí zejména pro ty, kteří tvrdí, že kvůli Cagongjok je obtížné najít volná místa a tichá atmosféra jim zabraňuje ve volné konverzaci. Jiní tento krok kritizují jako přehnaný a tvrdí, že řetězec opustil svůj dřívější nezasahující přístup.
„Prostor pro konverzaci, nikoli pro studium“
Hyun, který má kavárnu v soulské čtvrti Daechi, nicméně připouští, že extrémní případy, kdy si zákazníci přinesli několik elektronických zařízení, jsou vzácné. „Jsou to možná dva nebo tři lidé ze sta,“ říká majitel kavárny, který podnik provozuje již 15 let. „Většina lidí je ohleduplná. Někteří si dokonce objednávají další nápoj, pokud zůstávají déle, a to mi vůbec nevadí,“ dodává.
Některé jiné kavárny dokonce Cagongjok vycházejí vstříc a poskytují jim elektrické zásuvky nebo individuální stoly, další podniky naopak mají přísnější přístup.
Například Kim, majitel kavárny v Čondžu, zavedl politiku „No Study Zone“ (zóna bez studia) poté, co se opakovaně objevovaly stížnosti na monopolizaci prostoru. „Přišli dva lidé a zabrali místo pro deset. Někdy odešli na jídlo a vrátili se, aby studovali sedm nebo osm hodin,“ říká. „Nakonec jsme vyvěsili ceduli s nápisem, že se jedná o prostor pro konverzaci, nikoli pro studium.“ Nyní jeho kavárna umožňuje maximálně dvě hodiny pro ty, kteří ji využívají ke studiu nebo práci.
