Dan Brown objevil Prahu. Turisté ho budou následovat, literární ceny sotva

Je to kniha, která vpisuje Prahu do povědomí fanoušků jednoho z nejprodávanějších světových autorů. Americký spisovatel Dan Brown totiž po bestsellerech odehrávajících se v Paříži, Florencii nebo Vatikánu čtenáře přivádí na Karlův most nebo do Klementina. V podcastu 5:59 ale rozebíráme, jak kvalitní, respektive literárně hodnotná, jeho díla jsou. A také jak moc na tom záleží.

Tajné organizace, záhadná umělecká díla, symboly, šifry, akční honičky… Tentokrát ale v zasněžené Praze. Právě slavné památky i méně známá zákoutí české metropole v současnosti prozkoumávají čtenáři na stránkách nového románu jednoho z nejúspěšnějších světových spisovatelů. A zřejmě jen málokdo pochybuje, že se Tajemství všech tajemství (v anglickém originále The Secret of Secrets), které 9. září vyšlo ve dvou desítkách zemí včetně Česka, stane dalším prodejním trhákem z pera Dana Browna.

Jeho fanoušci si na nový dramatický příběh s profesorem symbologie Robertem Langdonem v hlavní roli museli počkat. Po osmi letech od poslední knihy teď ovšem na téměř sedmi stech stranách dostávají to, na co jsou zvyklí. Tedy typického Browna, byť v pražských kulisách.

„Je tu úplně všechno, co známe z jeho nejúspěšnějších knih: velice komplikovaná zápletka, svižné napínavé vyprávění, časté zvraty, všechny ty dramatické okamžiky, kdy hlavní hrdina zůstává v nevyřešené a často nebezpečné situaci,“ říká kulturní redaktorka týdeníku Reflex Kateřina Kadlecová. V rozhovoru pro podcast 5:59 zdůrazňuje, že Brownova tvůrčí „kuchařka“ se ani tentokrát nemění.

Na druhou stranu stejná prý stále zůstává i jeho určitá didaktičnost, kdy Brown touží člověka nejen pobavit a vzrušit, ale také poučit. Což podle Kadlecové může chvílemi působit dojmem, jako by čtenáři servíroval encyklopedická hesla z Wikipedie. A poté už záleží na každém, jestli tento poučovací styl přijme, nebo ne.

Minimálně při pohledu na úspěch předchozích románů se však zdá, že Brownovy metody značné části publika dlouhodobě vyhovují. Jeho knih včetně té nejznámější – Šifry mistra Leonarda z roku 2003 – se podle odhadů celosvětově prodalo více než 250 milionů kusů. Tržby přesahující miliardu dolarů pak sklidily také filmové adaptace některých příběhů.

Na otázku, co americký spisovatel „dělá správně“ i v případě nejnovějšího Tajemství všech tajemství, pak novinářka Kadlecová reaguje poukázáním nejen na umné proplétání vědy a „vědění“ do vyprávěných příběhů, ale také na napětí, kdy Brown svým popisem vytváří až filmové scény: „A když si člověk odmyslí, že leckdy končí až parodicky, protože jich je zkrátka příliš mnoho a jsou až příliš akční, pro mainstreamového čtenáře je to vlastně velmi dobré. (…) Ono se to čte prakticky samo.“

U Dana Browna každopádně z pohledu Kateřiny Kadlecové platí, že přesahuje škatulku literatury. „Tím, jak jeho knihy nastavují témata, přinutí spoustu čtenářů a posléze i diváků filmů – a brzy i seriálů – zajímat se o věci, které by možná nějak přehlédli,“ míní novinářka, která připomíná i obrovský zájem o historická města jako Paříž, Florencie nebo Istanbul poté, co do nich Brown zasadil své příběhy.

Letos přichází na řadu Praha, kde hlavní hrdina Langdon zamíří na přednášku badatelky Katherine Solomonové. Žena, se kterou navázal romantický vztah, pracuje coby expertka na noetiku na knize, která by svými odhaleními o podstatě lidského vědomí mohla vyvrátit leccos z toho, čemu dosud lidstvo pevně věří. Do příběhu však vstupuje brutální vražda a věci se začínají komplikovat.

„Obecně je na té knize strašně zajímavé to, co udělá pro turistický ruch i pro knižní trh jako takový,“ podotýká další host podcastu 5:59, vedoucí kulturní redakce Seznam Zpráv Daniel Konrád. Upozorňuje, že jen ve Spojených státech vychází román v nákladu zhruba půldruhého milionu výtisků a třeba ve Francii je to asi půl milionu. A v plánu je i televizní seriál v produkci Netflixu.

Podle Konráda je zároveň prakticky jisté, že se i v Česku velmi záhy román vyšvihne do čela prodejních žebříčků, kterým by pak mohl vévodit třeba až do Vánoc. Což by pochopitelně byla dobrá zpráva nejen pro nakladatelství Argo, ale i pro celý knižní trh. Leccos velikost zájmu už přitom naznačilo slavnostní zahájení prodeje na pražském Staroměstském náměstí v úterý 9. září, kde se do fronty postupně zařadily stovky lidí.

„Že v roce 2025 stojí lidé v centru Prahy frontu na knihu? To mi opravdu přijde docela nevídané,“ říká novinář s odkazem na fakt, že podobné návaly byly v Praze v posledních letech k vidění spíš v případě otevírání nové pobočky zahraničního řetězce levné módy nebo když do města přijel oblíbený boyband či popová skupina.

Příležitosti si je podle všeho vědoma i pražská turistická centrála, která ve spojitosti s Brownovým „pražským“ románem přichystala kampaň s cílem přilákat cestovatele orientované na kulturu. Připravené jsou pro ně například i komentované vycházky po místech, která profesor Langdon v knize navštěvuje – od Klementina až po kryt Folimanka v Nuslích.

Materiály ke kampani obsahují mimo jiné vyjádření redaktora knihy Petra Onufera z nakladatelství Argo, podle něhož román „přináší naprosto jiný pohled na Prahu, než ji podával například Kafka nebo Hrabal“.

Dávat ale spisovatele Browna do souvislosti třeba právě s Franzem Kafkou by co do kvality díla bylo podle Konráda až trochu komické. Z novinářova pohledu je totiž Američan především žánrovým autorem, který „velmi lehkým perem“ píše populární literaturu, jež se točí kolem konspiračních teorií a senzačních objevů.

„Je to oddechová literatura. A jakmile nějakému zkoumání podrobíme zápletku Brownových knih, postavy, motivaci chování, dialogy a vůbec to, jak je kniha napsaná, tak se při tomto bližším pohledu ukážou masivní slabiny toho textu. Je ale naprosto v pořádku, pokud to člověk neudělá a užije si to s plným vědomím toho, jaký je to žánr,“ dodává Konrád.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o zasazení nového románu Dana Browna do pražských reálií. Nebo také jak na Kateřinu Kadlecovou spisovatel působil, když se s ním setkala při pořizování rozhovorů. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.