Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nedostatek klinických psychologů je stále palčivým problémem českého zdravotnictví. Pacienti včetně dětí se tak nemusí vždy dostat včas k péči, kterou potřebují.
Uvědomuje si to také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který na závěr svého mandátu přichází s poměrně nečekaným řešením. A to se změnou, která by měla umožnit, aby psychologové nastupovali z filozofických fakult rovnou do klinické praxe.
„Jako naprosto zásadní vnímám nedostatek klinických psychologů. Vidím jako klíčový problém to, že sice hodně studentů absolvuje filozofické fakulty, ale bohužel jen malá část z nich si dělá zdravotnickou nástavbu,“ popisuje ministr Válek.
Z posledních veřejně dostupných dat Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že v Česku působilo ke konci roku 2023 v rámci veřejného zdravotního pojištění 1439 klinických psychologů. Asociace klinických psychologů dlouhodobě upozorňuje, že tohle číslo nestačí na pokrytí péče napříč Českem.
Navíc je potřeba dodat, že počet psychologů se nerovná počtu úvazků, ten je o téměř tři stovky nižší. Navíc do celkového čísla se počítají i ti, kteří si teprve dodělávají specializační vzdělávání. Situace se také liší podle regionů. Ve čtvrtině okresů působí jen tři, dva nebo dokonce jediný klinický psycholog.
Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny ale akutně odborníci v oboru klinická psychologie nechybí.
„V období od září 2020 do září 2025 došlo k výraznému navýšení počtu smluvních ambulantních pracovišť v odbornosti klinická psychologie, a to o 148. Současně se počet úvazků klinických psychologů na těchto pracovištích zvýšil o více než 200,“ popisuje Lucie Miarková z tiskového oddělení VZP.
„Ať je absolvent klinickým psychologem“
Dnes se člověk stane klinickým psychologem tak, že dokončí magisterský obor psychologie, následně absolvuje kurz Psycholog ve zdravotnictví a k tomu poté, podobně jako lékaři, zvládne čtyřleté specializační vzdělávání zakončené atestací.
V tomto ohledu se prostupnost systému v posledních letech zlepšila. Právě zmíněný kvalifikační kurz býval v minulosti beznadějně zaplněný. Tohle se ale změnilo. Od roku 2023 ho totiž mohou nabízet nejen vysoké školy, ale také další specializovaná pracoviště. Loni se pak specializační vzdělávání zkrátilo z pěti na čtyři roky a došlo i k dalším úpravám.
„Zahájil jsem diskuzi s některými děkany a rektory, zda by nebylo vhodné, aby filozofické fakulty získaly akreditaci Ministerstva zdravotnictví. Tak aby po pěti letech absolvent filozofické fakulty byl opravdu klinický psycholog. Vím, že je to velmi reformní,“ dodává Válek.
Je to zatím jen první výstřel, který ministr zdravotnictví naznačil. A například z vysokých škol zní, že bude potřeba vyjasnit spoustu konkrétností.
„Je to zajímavý nápad, který ovšem vyžaduje detailněji připravit a prodiskutovat se všemi dotčenými institucemi,“ říká Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a předseda Asociace děkanů filozofických fakult.
Rozdíly v psychologické péči
Pomoc s duševním zdravím poskytuje řada odborníků – liší se ale jejich kvalifikace i pravomoci. Tady je přehled.
Psychiatr
Absolvoval medicínu a k tomu má také atestaci z psychiatrie. Stanovuje diagnózu a léčí různé duševní obtíže. Může předepisovat léky.
Klinický psycholog
Vystudoval obor psychologie a dále zvládl ještě minimálně pětileté specializační vzdělání v oboru klinická psychologie. Stejně jako psychiatr může diagnostikovat psychické poruchy, ale nepředepisuje léky.
Psycholog
Má za sebou studium psychologie. Může nabízet například psychologické poradenství.
Stejskal upozorňuje, že v přípravě klinického psychologa je naprosto stěžejní praxe, kterou před atestací absolvuje.
„Množství praxí, které musí v předatestační přípravě splnit žadatel, nejsou katedry schopné zajistit, pokud podmínky a úroveň zkušeností mají být souměřitelné se současným stavem,“ dodává Stejskal.
Možná by stačila i menší změna
Seznam Zprávy se ptaly také Asociace klinických psychologů (AKK), jak se k nápadu ministra zdravotnictví staví. Profesní organizace se ale rozhodla k návrhu nevyjadřovat.
Další odborníci navrhují i jiné možnosti jak na jedné straně zjednodušit cestu pro absolventy psychologie, ale zároveň nezapomínat na praxe, bez které se jako kliničtí psychologové neobejdou. Například pozměnit některé části přípravy.
„V souladu s předchozími diskusemi s Ministerstvem zdravotnictví podporujeme, aby studující oboru psychologie měli možnost stát se již během pregraduálního studia zdravotnickými pracovníky, což by významně usnadnilo vstup do postgraduálního vzdělávání v klinické psychologii. K tomu by mohlo sloužit například zařazení témat kurzu AKK Psycholog ve zdravotnictví, jehož absolvování je podmínkou pro vstup do specializační přípravy v klinické psychologii, do kurikula pregraduální výuky,“ říká Tomáš Nikolai, vedoucí Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Každopádně návrh ministra Válka znamená, že by se musel výrazně změnit obsah studia pro psychology, tedy posunout ho daleko více směrem ke zdravotnictví. Podle ministra by úprava mohla zabrat rok nebo dva.
