Na Jadran o půl hodiny méně. ŘSD řeklo, jak překoná „zakleté místo“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V roce 2027, možná ještě v závěru roku 2026, se po 30leté odmlce stavbaři znovu pustí do budování D52 na Vídeň. Dálnice zrychlí cesty do Chorvatska. Vláda po letech dohadů v pondělí představila, jak překlene „zakleté místo“ přes Novomlýnské nádrže.

Dálnice D52 tuto cennou oblast překoná přes násep. Silničáři tak rozhodli v uplynulých dnech, vybírali ze dvou hlavních možností. Na pondělní tiskové konferenci o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS).

„Bylo to celou dobu to zakleté místo, kvůli němuž jsme neměli naději, že se z Brna dostaneme do Vídně po dálnici. Dokončení bude obrovská změna, kterou pocítí statisíce lidí ročně,“ sdělil premiér.

Nejsložitější úsek začnou stavbaři stavět za čtyři roky, další dvě etapy na konci roku 2027. Nejdále v přípravě je úsek od nádrží ke státní hranici s Rakouskem, který zahrnuje obchvat Mikulova. Na hranice s Rakouskem zbývá dostavět 23 kilometrů. Dálnice až k hranicím má být hotová za šest let.

Silničáři v posledních měsících zvažovali, zda citlivé místo překonat náspem nebo estakádou.

Především kvůli ceně zvolili první možnost. Vybudování násepu bude levnější než dvoukilometrový most. „Estakáda by stála šest miliard korun. U náspu budou náklady poloviční. Počítáme asi s 3,1 miliardami korun,“ upřesnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Už v červenci politici uvedli, že stavba dostala klíčové razítko, tedy kladný posudek EIA, zhodnocující dopady na životní prostředí. „Je to velmi důležitá zpráva pro Brno a jižní Moravu. Cestu autem do Vídně to zkrátí o půl hodiny,“ řekl tehdy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V dojezdových časech zjevně vycházel nejen z vyšší povolené rychlosti a napřímenější trasy dálnice, ale i z nynějších chronických dopravních komplikací v Mikulově.

Kladný posudek získaly obě dvě zvažované možnosti. „Násep je řešení ve všech směrech lepší. Ukázal se také výrazný rozdíl v nákladech na údržbu a provoz infrastruktury. V případě nasypu jsme pod jednou třetinou ceny oproti estakádě,“ upřesnil ministr Kupka.  Podle dokumentace má vedení dálnice po přísypu menší hlukový dopad na okolí.

Násep povede v souběhu se stávající hrází horní nádrže. Nekopíruje zcela směrové a výškové vedení současné silnice I/52. Prostor mezi tělesem D52 a stávající silnicí I/52 bude v místě přechodu nádrže dosypán zeminou.

Projekt počítá s kompenzačními opatřeními horní nádrže, která zahrnou přemisťování milionů tun zeminy k novému tělesu D52 v nádrži. Počítá s rozšířením ramena řeky Dyje u vtoku do vodního díla poblíž obcí Drnholec a Novosedly. „Tam bychom odtěžovali zeminu, abychom dokázali zachovat objem vodní nádrže,“ vysvětlil generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Současná silnice zůstane jako místní obslužná komunikace.

Stavba roky narážela na silný odpor místních, ale po dlouhých debatách aktéři našli kompromis. A také z dotčených obcí až na detaily zaznívá optimismus.

„Za Pasohlávky jsme velmi rádi, že vyhrála tato varianta při přechodu přes Nové Mlýny. Estakáda byla pro nás nepřijatelná s ohledem na rozvoj rekreace a lázeňství. Zasahovala hlouběji do nádrže, vadila nám i její výška,“ sdělila starostka Pasohlávek Martina Dominová (nezávislá).

Dodržení harmonogramu vnímá jako reálné. „Po všech jednáních nám svitlo světlo na konci tunelu,“ dodala.

Silničáři počítají s tím, že i nové plány stejně jako v minulosti narazí na odpor ekologických organizací a rozklady proti stavebnímu povolení, které by podle vedení ŘSD mohla získat v druhé půli příštího roku. „Zpoždění může být zhruba šestiměsíční,“ řekl Mátl.

Podle něj ještě zbývá vykoupit stovky pozemků, jen ve třetím úseku v okolí Mikulova se to týká asi 290 případů.

Otazník ještě zůstává kolem podjezdu pod dálnicí mezi Pernou a Dolními Dunajovicemi. „Budeme se snažit jej postavit, ale ukazuje se, že jsou zde velmi komplikované geologické podmínky. Kdyby to nakonec nešlo, jezdilo by se o několik set metrů dále,“ sdělil ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.

D52 se proměnila v nechtěnou ukázku, jak se v Česku nedaří stavět dálnice. Naposledy se koplo do země v roce 1996 při úseku do Pohořelic. Od té doby zbývá dokončit asi 23 kilometrů dálnice, po dokončení bude měřit 44. kilometrů. Pokračování brzdily spory o trasování, především překlenutí Novomlýnských nádrží a okolních přírodních biotopů.

Zástupci Česka a Rakouska v lednu 2009 podepsali dohodu o propojení D52 s rakouskou A5 v úseku Mikulov-Drasenhofen v místech známého hraničního přechodu.

Za 30 let se kolem Mikulova střídaly desítky premiérů a ministrů, kteří postupně slibovali a posouvali dostavbu dálnice. Třeba Andrej Babiš (ANO) přijel v roce 2018 jako premiér v demisi a tepal tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka, ať jeho resort se stavbou pohne. „Rakušané už jsou téměř u hranic a na naší straně dálnice chybí,“ říkal a stavbu označil za jednu z priorit.

Dlouhé čekání na dostavbu má skončit někdy na přelomu let 2026 a 2027.

Doplnili jsme mapu, vizualizace a další informace.