Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Většina oslovených zaměstnanců postrádá pocit důvěry a otevřenosti v pracovním prostředí,“ shrnuje osmistránkový dokument organizace Mobbing Free Institut situaci na Zdravotnické záchranné službě Kraje Vysočina. Společnost, která se mimo jiné zabývá prevencí šikany a bossingu na pracovištích, prověřovala vztahy na záchrance na přelomu loňského a letošního roku několik měsíců.
Dokument zmiňuje i problémy v týmu. „Přetrvávající napětí mezi vedením a ostatními zaměstnanci může narušovat týmovou spolupráci a ztěžovat řešení každodenních provozních a strategických otázek.“
Část z necelých 400 pracovníků tvrdí, že čelí šikaně kvůli svým výhradám k vedení a přístrojům v sanitkách. Ředitelka krajské záchranné služby Vladislava Filová to odmítá. Řekla, že jde jen o „hrstku nespokojených zaměstnanců“ a stížnosti označila za „obecné proklamace na očernění vedení“.
Zástupce Mobbing Free Institutu na žádost odborářů povolalo samo vedení záchranky. Komunikovali asi se stovkou zaměstnanců. „Výjimečnost tohoto případu vnímám ve velkém a vytrvalém úsilí zaměstnanců, kteří se snaží upozorňovat na oblasti, které je třeba revidovat a řešit,“ upozorňuje ředitelka Mobbing Free Institutu Michaela Švejdová.
Na pracovištích se zjednodušeně řečeno snaží narovnat mnohdy narušené či toxické vztahy. Nejdříve detailně hovoří s aktéry, později předkládá souhrn opatření pro zlepšení situace.
Část zdravotníků a lékařů mimo jiné opakovaně namítá, že se nemůže spolehnout na důležité přístroje v sanitkách a helikoptérách. V interní aplikaci za poslední tři roky nahlásili stovky poruch systému Tempus, sestávajícího z monitoru životních funkcí a defibrilátoru.
Zároveň tvrdí, že vedení nahlášené problémy dlouhodobě zlehčuje. Podle jejich výpovědí i kvůli svým výhradám vůči technice čelí v práci nátlaku a různým postihům: od sledování a kontrolování práce na základnách, přes vytýkací dopisy až po krácení odměn a neprodlužování smluv. I to vedení záchranky odmítá. „Když vyžadujete po zaměstnancích nějaké úkoly, není to šikana, ale vyžadování povinností. Konkrétní informace jsme se ale nedozvěděli,“ reaguje šéfka záchranky na Vysočině.
Michaela Švejdová s kolegy v březnu předložila vedení zdravotnické služby detailní zprávu, jejíž závěry jsou neveřejné. Navrhovali i další kroky, aby se zaměstnanci mohli cítit v práci lépe. Jenže vedení záchranky ve spolupráci s organizací Mobbing Free Institut pokračovat nechtělo.
Ředitelka Filová argumentuje tím, že to nebylo nutné, protože by se následné doporučené kroky dublovaly. Napjatou situaci totiž řeší také hejtmanství a to prostřednictvím nového projektu „Zdravé pracovní prostředí“. Příspěvková organizace kraje má vzdělávat vybrané zaměstnance i vedení záchranky. „Zjistili jsme, že se některé věci a návrhy kopírují, že bychom dělali některé věci paralelně s tím krajským projektem,“ vysvětluje Filová.
„Řešení, která vedení v této fázi zvolilo, nepovažujeme s ohledem na stávající situaci za dostatečná. U podobných případů je vždy nezbytné důkladně prověřit oblasti, na které zaměstnanci opakovaně upozorňují a nastavit odpovídající opatření,“ říká k tomu Švejdová.
K detailním problémům se vzhledem k mlčenlivosti vyjadřovat nemůže. Nemohla tak ani zmínit, zda zaměstnanci krajské organizace podle zjištěných informací skutečně čelili šikaně.
„Konkrétní výstupy zveřejňovat nemůžeme, pouze můžeme uvést, že naše zpráva obsahovala množství konkrétních informací i zdrojů týkající se nespokojenosti a pocitu psychosociálního nebezpečí,“ uvedla Švejdová.
Ředitelka záchranky Filová zdůraznila, že výpovědi z dokumentu nejsou nijak ověřené. „Mnoho proklamací je tam lživých, nenávistných. Byla jsem tam třeba nařčena z věcí, jichž jsem nikdy nebyla účastníkem. Kdybych to musela zveřejnit, tak budu dávat trestní oznámení pro pomluvu, pro poškozování dobrého jména záchranky. Je to hromada lživých věcí,“ reagovala.
Kompletní anonymizovanou zprávu o několika desítkách stran odmítla zveřejnit, argumentovala, že tím organizaci „chrání“.
Seznam Zprávy mluvily s více než desítkou tamních zaměstnanců, kteří na problémy poukazovali. Řada z nich je zřejmě vylíčila i pracovníkům neziskovky.
Podle Švejdové jsou podobně vypjaté vztahy v tomto oboru časté. „Aby mohly být jakékoliv podněty zaměstnanců, týkající se případné šikany, s důvěrou předány, musí být v organizaci zaručeno jejich bezpečné a adekvátní prošetření. Je třeba nastavit funkční a bezpečný systém s metodickou podporou a zřídit nezávislou, objektivní komisi, jinak se budou zaměstnanci z důvodů postihu obávat podněty podstupovat,“ říká.
Zdůrazňuje, že práce lékařů a záchranářů, kteří dennodenně bojují o životy, je sama o sobě mimořádně stresující a náročná. „Každá další zátěž, obavy či rizika proto neovlivňují jen je samotné, ale také kvalitu jejich péče. Pracovníci v těchto profesích si zaslouží především respektující podmínky a odpovídající podporu. Nejde pouze o práci záchranářů, ale především o životy pacientů,“ dodává Švejdová.
Monitory a defibrilátory na Vysočině
SELHÁNÍ PŘÍSTROJE, SMRT PACIENTA (Záchranářům nefungoval defibrilátor, jeho závady hlásili roky. Pacient zemřel)
STÍŽNOSTI ZDRAVOTNÍKŮ („Šikanují nás,“ říkají záchranáři, kteří varují před přístrojem)
POLICEJNÍ PROVĚŘOVÁNÍ (Policie otevřela případ chybujících přístrojů v sanitkách. Po smrti pacienta)