Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přístroje Tempus, na jejichž poruchy poukazuje část zdravotníků a lékařů na Vysočině, zůstávají v sanitkách a helikoptéře tamní záchranky. Hejtmanství, které zdravotnickou záchranou službu zřizuje, nicméně žádá po výrobci, ať co nejdřív zajistí úpravy softwaru monitorů.
„Už včera bylo pozdě,“ kritizoval pro Seznam Zprávy hejtman Martin Kukla (ANO).
Jak redakce informovala, část zdravotníků tvrdí, že na monitory životních funkcí a defibrilátory není spolehnutí. Upozorňují na to vedení záchranky i politiky minimálně tři roky. Policie nyní prověřuje případ z letošního srpna, kdy při výjezdu do Humpolce selhal defibrilátor a 59letý pacient zemřel. Vedení záchranky poukazuje na to, že není jasné, zda by fungující technika úmrtí muže odvrátila.
Tragickou událost prošetřuje také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který ze zákona dohlíží na bezpečnost používaných zdravotnických přístrojů. Výrobce přístrojů, firma Phillips i tuzemský distributor SNT Plus odmítají, že by technika mohla ohrozit život pacientů. Nicméně už v minulosti vydaly 10 bezpečnostních upozornění týkajících se těchto přístrojů.
Dodavatelé zdravotnických přístrojů tímto způsobem poukazují na odhalené problémy a doporučují nápravná opatření. Poslední dvě upozornění z letošního dubna se týkají monitoru životních funkcí Tempus Pro. Jedno z nich přiznává potíže se softwarem monitoru, kvůli nimž může dojít k jeho zamrznutí, neočekávaným restartům a také nepřesnému zobrazování EKG.
Výrobce upozornil, že opětovný restart může trvat i dvě minuty. V dubnu slíbil aktualizaci softwaru ve třetím kvartále letoška. Ta stále není dokončená. „Budeme na něj apelovat, aby nám řekl jasný termín aktualizace. Aby byla co nejdřív,“ přislíbil hejtman Martin Kukla.
„Nepozbyly certifikaci“
Kukla zároveň zdůraznil, že technika ani navzdory výtkám nepozbyla potřebnou certifikaci. Na Vysočině využívají tempusy jako jediní z veřejných záchranek v Česku.
„Situace mě samozřejmě znepokojuje. Vyzývám Ministerstvo zdravotnictví a lékový ústav, aby konaly a opět se zabývaly naší výzvou,“ reagoval Kukla. Odkazoval na své dopisy z půlky července, s nimiž se obrátil na příslušný resort a SÚKL.
Žádal, ať nadřízené úřady situaci znovu prověří. Na pondělní tiskové konferenci tlumočil reakci lékového ústavu, podle níž SÚKL dostal z Vysočiny necelou stovku hlášení o poruchách systému Tempus.
„Dne 5. září jsme obdrželi protokol SÚKL o kontrole. Nebyly zjištěny nedostatky na přístroji a nápravná opatření nebyla uložena,“ zdůraznil hejtman.
Podle informací Seznam Zpráv však lékový ústav zkontroloval několik výjezdů z jednoho lednového týdne roku 2023. Drtivá většina se týkala výjezdu lékaře, nikoliv nejběžnějších akcí, kterých se účastní jen záchranáři. Jen dva kontrolované výjezdy se týkaly stavu, kdy byla hlášena nějaká závada přístroje.
Ministr Vlastimil Válek pro Českou televizi minulý týden uvedl, že pokud by se ukázal „systémový problém“, budou muset být přístroje stažené z trhu.
Ministerstvo zdravotnictví ve vyjádření pro Seznam Zprávy zdůraznilo, že je záležitost plně v kompetenci lékového ústavu. „V situaci, kdy SÚKL šetří podezření na závažnou nežádoucí příhodu zdravotnického prostředku, pracuje s důvěrnými informacemi poskytovanými v rámci systému vigilance (ostražitost). K jednotlivým případům tedy není možné se vyjadřovat,“ sdělil mluvčí resortu Ondřej Jakob. Ujistil, že jsou veškerá podezření řešená v souladu s evropskou legislativou tak, aby byla zajištěna bezpečnost pacientů a uživatelů.
Podle hejtmana je rychlá výměna nebo přechodné vyřazení přístrojů z provozu nereálné. „Přístroje nám byly dodávány postupně několik měsíců. V tuto chvíli nikdo nedisponuje rezervou, že by nám je na přechodné období dodal.“
Techniku vedle vedení záchranky hájí také exhejtman, nynější krajský radní pro zdravotnictví a lékař Jiří Běhounek. „Myslíte si, že jsme schopní vyhodit 35 milionů korun, když to byly evropské peníze? Ten projekt se jen tak rušit nedá,“ uvedl.
Hejtmanství přístroje vysoutěžilo v roce 2020, kdy byl Běhounek v čele úřadu. Zakázku na téměř 36 milionů korun bez DPH vyhrála v soutěži zmíněná firma SNT Plus.
„Výrobce přiznal nějaké technické problémy, které odstraňují. Měli jsme s nimi minimálně pět schůzek. Žádný papír o tom, že bychom to nesměli používat, že je to nebezpečné, v rukou nemáme. Pokud někomu dělá problém s těmi přístroji pracovat, tak se divím, proč nepracuje jinde, když je to tak strašné,“ vzkázal nespokojeným zdravotníkům Běhounek.
Část z nich si stěžuje, že kvůli výtkám k vedení a přístrojům čelí šikaně nadřízených. Ředitelka krajské záchranné služby Vladislava Filová to však důrazně odmítá. Řekla, že jde jen o „hrstku nespokojených zaměstnanců“, a stížnosti označila za „obecné proklamace na očernění vedení“.
Pracovní vztahy na záchrance mapovala také organizace Mobbing Free Institut. Zabývá se mimo jiné prevencí šikany a bossingu na pracovištích. Na žádost zdravotnických odborů ji vloni na záchranku povolalo vedení.
„Konkrétní výstupy zveřejňovat nemůžeme, pouze můžeme uvést, že naše zpráva obsahovala množství konkrétních informací i zdrojů týkající se nespokojenosti a pocitu psychosociálního nebezpečí,“ uvedla ředitelka institutu Michaela Švejdová.
„Jestli si to někdo účelově objedná, tak to pro mě není výstup,“ reagoval Běhounek.
Podle něj se i vztahy na pracovišti budou dál řešit. „Někteří kolegové některé záležitosti hodnotí příliš emocionálně, ale tato věc se bude eventuálně vyvíjet. Musíme situaci stabilizovat. Šikaně nevěřím. Vyvozovat ji z výstupů na sítích nebo mailů je pro mě naprosto nerelevantní. Za tři roky dostali zaměstnanci devět vytýkacích dopisů. A většinou šlo o významné pochybení pracovního řádu,“ argumentoval bývalý hejtman.
A vyjádřil se i k dalšímu řešení. „Pokud bude chtít paní ředitelka atmosféru změnit, tak na tom určitě bude pracovat. Když ne, budeme se bavit, co dál.“
Zda má Filová nadále pevnou pozici ve vedení záchranky, nynější hejtman Kukla komentovat odmítl.
