Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Klasické dílo o vojenské strategii a taktice dala světu Čína. Slavný spis nazvaný Umění války napsal v šestém století před naším letopočtem vojevůdce Sun-c. Vysvětluje v něm, že základem úspěchu armády je její soudržnost a kreativita, schopnost improvizovat a hlavně rychle rozhodnout válku. A jak důležité jsou zpravodajské informace o nepříteli.
O šestadvacet století později budují jeho následovníci armádu, která má být jedním z pilířů takzvané obnovené či také znovuzrozené Číny. Tak nazývá svůj plán vůdce Si Ťin-pching. Jeho cílem je učinit z Číny do poloviny tohoto století světovou supervelmoc číslo jedna, která nahradí na špici pyramidy světového řádu hlavního rivala Spojené státy.
Ukázkou byla vojenská přehlídka 3. září, na které čínská armáda předvedla v Pekingu svoji výzbroj a Si Ťin-pching promluvil k vojákům z otevřené limuzíny.
Si, který vládne zemi od roku 2012, armádě věnuje mnohem víc pozornosti a peněz než jeho předchůdci. Počet vojáků v aktivní službě se sice snížil za uplynulých třicet let ze tří milionů na dva, nicméně výdaje na vojáka neustále rostou. Příslušníci armády mají vyšší platy a odměny, příspěvky na bydlení nebo bonusy za nasazení v nehostinných končinách Tibetu či Ujgurské autonomní oblasti na západě Číny.
Oficiálně sice v zemi existuje povinná základní vojenská služba, nicméně většinu odvedenců tvoří dobrovolníci, kteří se sami hlásí.
„Čína neposkytuje přesné údaje o svém rozpočtu na armádu a zbrojení, ale zatímco výdaje na obranu se pohybují jen kolem 1,7 procenta HDP, ve vynaložených částkách jde na armádu od převzetí moci Sim mnohem více. Od roku 2012 se čínské výdaje na armádu zdvojnásobily,“ říká pro Seznam Zprávy maďarský expert na Čínu Tamás Matura, který vede Centrum asijských studií střední a východní Evropy.
„Zatímco v minulosti se Čína soustřeďovala vyloženě na obranný arzenál, nyní jdou výdaje i na zbraně, které projektují sílu do světa, za hranice země. Především na námořnictvo. Si také v porovnání s předchozími čínskými prezidenty více používá ve svých projevech slova o vojenské síle a bezpečnosti,“ popisuje dále expert.
Série Čínská síla
Čínská síla.
Vojenská přehlídka v Pekingu letos 3. září byla demonstrací síly, která měla ukázat světu moderní a silnou čínskou armádu. Ve třídílné sérii Čínská síla Seznam Zprávy rozebírají vztahy mezi komunistickou stranou a armádou, čínskou válečnou strategii, korupci uvnitř armády, stav letectva a námořnictva i optiku, kterou Čína vidí svět.
Sovětský vzor
Čínská armáda je teritoriálně rozdělená podle sovětského/ruského vzoru na pět vojenských okruhů.
Ten nejdůležitější s největší koncentrací sil je východní okruh, blízko Tchaj-wanu a Japonska. Severní okruh je zaměřený na operace v případě přílivu uprchlíků kvůli válce či přírodní katastrofě ze Severní Koreje, východní je dislokován v Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti. Tedy tam, kde žijí menšiny, které nejsou loajální vůči čínské vládě. Jižní okruh je zaměřený na spory o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři, na které si dělá nárok více zemí v očekávání velkých nalezišť ropy. Centrální okruh je považován za strategickou rezervu a zajištění metropole Pekingu.
Ačkoliv dvě třetiny čínské armády stále tvoří pozemní síly, vedle nich roste i námořnictvo. Už v roce 2023 měla Čína více vojenských lodí než USA – 328 oproti 289. Nůžky se čím dál víc rozevírají, i když například v letadlových lodích Čína zatím pro USA konkurenci nepředstavuje.
A kdo jsou vlastně potenciální nepřátelé Číny, proti kterým tolik posiluje armádu? „Čínské vedení explicitně potenciální nepřátele nejmenuje, ale z vývoje armády a výroby vojenské techniky je jasné, že základním bodem je možný konflikt s Tchaj-wanem v Tchajwanské úžině. V takovém případě Peking počítá s tím, že by se do války zapojily i Spojené státy. Nicméně silným důvodem, proč tolik buduje námořnictvo a loďstvo, je čínská závislost na námořním obchodu. Potřebuje v případě potřeby ochránit své námořní trasy,“ říká Tamás Matura.
Americký analytik Phillip Saunders ve své knize Čínský zápas o vojenskou nadvládu uvádí, že autoři čínské válečné strategie počítají s teorií takzvané řetězové reakce. „Pokud by došlo na konflikt s Tchaj-wanem, přidaly by se Spojené státy a v nějaké formě by z toho chtěly těžit i země, se kterými má Čína spory nebo komplikované a napjaté vztahy. Například Japonsko, Filipíny, Indie nebo Vietnam,“ tvrdí Saunders.
Změnou v Číně oproti minulosti je navíc fakt, že armáda již není nasazována na operace uvnitř země, jako tomu bylo například při studentských demonstracích na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989.
Vnitřní bezpečnost má na starosti Čínská lidová ozbrojená policie, k níž se v posledních dvou desetiletích přesunulo právě z armády několik divizí. Tyto jednotky se v roce 2019 soustředily u Kantonu a byly připravené zasáhnout při velkých nepokojích a demonstracích za demokracii v Hongkongu. Nakonec je ale vláda nemusela nasadit, když hongkongské vedení protesty potlačilo vlastními silami.
