Trump rozbil americký vysavač na světové mozky. Šance se chtějí chopit jiní

Americký prezident Donald Trump minulý týden několikanásobně zvýšil poplatek za vízum H-1B. Tedy vízum, díky kterému do USA každý rok proudí desítky tisíc vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, především z technologického odvětví.

Proces získávání nových mozků do amerických firem se tak výrazně zkomplikuje. Za každou novou žádost o toto pracovní vízum totiž firmy místo 215 dolarů zaplatí 100 tisíc dolarů. Poplatek se týká všech nových žádostí poslaných po 21. září.

Trump rozhodnutí označil za prvotní krok k reformě vízového programu. Za cíl si klade omezit zneužívání víz a ochranu amerických pracovníků.

„Firma se musí rozhodnout… stojí ten člověk za to, aby za něj vláda dostávala 100 000 dolarů ročně, nebo by se měl vrátit domů a oni by měli najmout Američana? O tom přece imigrace je: zaměstnávat Američany a zajistit, aby ti, kdo sem přicházejí, byli ti úplně nejlepší,“ řekl ministr obchodu Howard Lutnick při podpisu rozhodnutí. Americká média však upozorňují, že bude pravděpodobně právně napadáno.

Zdražení víz vyvolalo značné obavy mezi zaměstnavateli i zahraničními pracovníky. Zprvu totiž nebylo jasné, jestli se budou pravidla týkat i stávajících držitelů víz. Firmy v Silicon Valley vyzvaly své zaměstnance, aby necestovali mimo zemi nebo se neprodleně vrátili. Panika nastala i na palubě letu do Dubaje, který měl odletět chvíli po oznámení nových pravidel. Několik cestujících požádalo posádku letadla, jestli by si nemohli vystoupit, což kapitán letadla nakonec povolil.

Bílý dům později ujistil stávající držitele víz, že se jich situace netýká, nový poplatek platit nemusí a cestovat mohou. „Držitelé víz H-1B mohou zemi opouštět a znovu do ní vstupovat stejně jako dosud; jejich možnosti tímto včerejším nařízením nejsou nijak dotčeny. Toto se týká pouze nových víz, nikoli prodloužení a nikoli současných držitelů víz,“ uvedla Karoline Leavittová, tisková mluvčí Bílého domu.

Vízum H-1B má podpořit příchod vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně vědců, inženýrů a pedagogů a řešit tak nedostatky pracovní síly ve specializovaných oborech. V rámci imigračního zákona v roce 1990 tato víza zavedla republikánská administrativa prezidenta George Bushe.

Vízum umožňuje zaměstnavatelům přivést do USA vzdělané zahraniční odborníky na práci v profesích, které vyžadují minimálně bakalářský titul nebo jeho ekvivalent. Obvykle se uděluje na počáteční období tří let a může být prodlouženo až na šest let. Pokud společnost sponzorovala žádost zaměstnance o zelenou kartu, může být vízum prodlouženo na dobu neurčitou.

Jedná se o jedno ze série víz zaměřených na zaplnění mezer na americkém pracovním trhu. Jiné programy byly dříve zřízeny například k zaměstnání sezónních pracovníků z Mexika během druhé světové války, pastevců v padesátých letech nebo zdravotních sester v devadesátých letech. Dnes mohou zaměstnavatelé žádat také o přivedení zahraničních pracovníků na dočasné zemědělské práce v rámci programu H-2A a pracovníků na jiné druhy dočasných pozic, včetně sezónních prací, v rámci programu H-2B.

Ve Spojených státech je aktuálně asi 730 tisíc držitelů víz H-1B a dalších 550 tisíc závislých osob - manželů, manželek nebo dětí. Dohromady tak podle zprávy neziskové organizace fwd.us tvoří téměř 1,3 milionu obyvatel země. Většinu těchto víz podle Bloombergu drží pracovníci z Indie, kteří například v roce 2024 tvořili 71 procent příjemců víz schválených v roce 2024. Dalších 12 procent pak tvoří příjemci z Číny.

Většina lidí, kteří do USA na vízum H-1B přijedou, pracuje v technologických odvětvích. Nejvíce pracovníků je zaměstnáno ve státě Kalifornie, dále v Texasu a New Yorku.

Největší podíl držitelů víz zaměstnává Amazon, aktuálně jde o deset tisíc pracovníků. Velký počet jich ale mají další technologičtí giganti, jako Apple, Meta, Google nebo Microsoft. Druhý největší počet zahraničních pracovníků s vízy H-1B zaměstnává indická poradenská společnost Tata Consultancy Services. Spoléhají se na ně také univerzity a nemocnice při náboru lektorů a výzkumných pracovníků. Pro zahraniční studenty v USA je toto vízum klíčem k tomu, aby mohli v zemi zůstat po dokončení studia.

Dříve se celkové náklady na vízum pohybovaly přibližně od 1700 do 5000 dolarů, v závislosti na velikosti společnosti a na tom, zda bylo vízové řízení zrychlené. Americký kongres zastropoval počet vydaných víz na 85 tisíc - z toho 20 tisíc je rezervováno pro pracovníky s magisterským a vyšším vzděláním, získaným na americké univerzitě.

I když žadatelé uspějí v loterii, status H-1B s sebou pro držitele víz i jejich zaměstnavatele nese významná omezení. Pro držitele víz je podle fwd.us velmi obtížné změnit zaměstnavatele, místo výkonu práce či pracovní pozici, a to včetně povýšení u stejného zaměstnavatele. Přestože musí vízum pravidelně obnovovat, cestování mimo území USA může být složité a riskantní. Jejich manželé či manželky mohou žádat o pracovní povolení jen omezeně a jejich děti mohou po jednadvacátých narozeninách čelit deportaci, pokud do té doby není dokončen proces udílení zelené karty.

Vízový program má v rámci USA jak své odpůrce, tak podporovatele. Například podnikatelské svazy jsou podle Bloombergu dokonce pro jejich rozšíření - kvóty na víza H-1B i na zelené karty firmám brání zcela vyřešit kritický nedostatek pracovních sil.

Zastánci programu se odvolávají na výzkumy, které ukazují, že profesionálové přijatí v rámci programu — většinou pracovníci, kteří přišli do USA na vysokoškolské či postgraduální studium — přinášejí zemi benefity. Bloomberg upozorňuje, že podávají více patentových přihlášek než jejich američtí kolegové a zvyšují šance startupů na získání financování a patentů. Jejich inovace a produktivita zároveň vedou ke snižování nákladů pro spotřebitele.

Kritici programu, jak z pravice, tak z levice, jej však napadají s tím, že podkopává zaměstnanost kvalifikovaných amerických pracovníků - mimo jiné i tím, že zahraniční pracovníci se spokojí s nižšími mzdami.

Jednoznačný postoj vůči programu nemají ani Trumpovi spojenci. Zatímco například Vivek Ramaswamy hájí firmy závislé na zahraničních pracovnících, bývalý Trumpův stratég Steve Bannon označil v prosinci 2024 víza H-1B ve svém podcastu za podvod Silicon Valley, které podle něj připravuje Američany o práci a nahrazuje je levnějším novodobým služebnictvem.

Trump se sice omezením přílivu zahraničních pracovníků snaží chránit pracovní místa, nová pravidla by ovšem mohla mít opačný účinek.

„Rozhodnutí je zjevně zaměřeno na to, aby uspokojilo voliče Donalda Trumpa, ale teprve se ukáže, zda se jim podaří nahradit zhruba 65 000 až 85 000 juniorních a středně zkušených odborníků, na které limit víz H-1B dopadne,“ dodal.

Na druhou stranu by krok mohl pomoci čerstvým americkým absolventům vysokých škol, kteří by mohli těžit z větší šíře pracovních nabídek - pokud firmy tyto pozice nepřesunou mimo USA. Může to být podle CNN obzvlášť dobrá zpráva pro americké absolventy informatiky a technických oborů.

Ekonomové nicméně varují, že krok by mohl oslabit hospodářský růst, protože vyšší náklady zaměstnavatelům ztíží přilákání zahraničních talentů. Upozorňují také na možný odliv mozků, pokud budou kvalifikovaní zahraniční absolventi nuceni Spojené státy opustit, píše britský deník The Guardian.

V Indii, která byla loni největším příjemcem víz H-1B, představitelé uvedli, že poplatek bude mít humanitární důsledky kvůli narušení rodinného života. Indická vláda vyjádřila naději, že americké úřady tyto problémy vhodně vyřeší, a zdůraznila, že výměna kvalifikovaných pracovníků je prospěšná pro obě země.

Podle analytika PwC Dominika Kohuta je drastické zvýšení poplatku za H-1B víza na 100 000 dolarů absolutním zlomem v přístupu USA k legální pracovní migraci, který může mít pro zemi velký dopad.

„Může významně omezit přístup amerických firem ke kvalifikovaným odborníkům. Zejména pak z rozvojových zemí, protože většina držitelů těchto víz pochází z Indie. Americké ekonomice to může přinést zpomalení inovačního tempa, vyšší náklady na vývoj a potenciální přesun výzkumných a vývojových aktivit mimo USA,“ popisuje.

Z krátkodobého hlediska se podle něj velké firmy s novými náklady pravděpodobně vyrovnají, ale malé a střední podniky či startupy mohou mít už nyní problém získávat globální talenty.

Změna podmínek imigrační politiky USA by nicméně mohla přinést zajímavé příležitosti pro jiné technologické bašty. Podle Kohuta by se výzkum a vývoj mohl přesunout do zemí jako Kanada, Německo nebo například Indie. Tyto země by mohly tím pádem také „přetáhnout“ některé odborníky, kteří se kvůli zdražení víz do USA už nedostanou.

Pravděpodobně se i americkým společnostem zvýší náklady, což je přiměje k urychlení expanze globálních center v Indii. Ta už zde provozují společnosti jako Microsoft, Google, Goldman Sachs Group, JPMorgan nebo Morgan Stanley.

„Pokud americké firmy nebudou moci zajišťovat služby v rámci USA, mohou se snažit rozšířit svou přítomnost v zahraničí, například v Indii, i když to může znamenat určité poplatkové ztráty,“ uvedl pro Bloomberg Bhaskar Rao, generální ředitel komunikační společnosti Digital Sea.

Podle deníku Financial Times například britská vláda údajně v reakci na Trumpův krok zvažuje zrušení vízových poplatků pro kvalifikované zahraniční pracovníky. Cílem premiéra Keira Starmera je podpořit hospodářský růst země tím, že přiláká špičkové světové vědce, včetně akademiků a digitálních expertů.

Situace by mohli využít také Kanaďané, kteří už v polovině září snížili nároky pro povolení trvalého pobytu kvalifikovaných pracovníků. Podle serveru Al Jazeera by mohli například zvážit znovuzavedení vízového programu z roku 2023, který umožňoval držitelům amerických víz H-1B přestěhovat se do Kanady za výhodnějších podmínek až na tři roky. Tento program byl uzavřen letos v červenci poté, co byl dosažen stanovený limit 10 000 žadatelů.

„Je to příležitost pro Evropskou unii, která má šanci stát se inovačním hubem a přilákat tyto špičkové odborníky, kteří by jinak směřovali do Silicon Valley. Kromě příležitosti pro Evropu nebo Kanadu je to ale i šance pro rozvojové země, neboť může dojít k návratu talentovaných lidí do zemí původu, což může posílit technologické ekosystémy mimo USA a tradiční inovační centra,“ myslí si Kohut.

Čína spustí 1. října přijímání žádostí v novém vízovém programu, jehož cílem je přilákat kvalifikované pracovníky v technologických a příbuzných oborech. Také jihokorejská vláda hledá způsoby, jak využít amerických změn ve vízové politice k přilákání vědců a inženýrů do země.

Zdražení poplatku za víza není jedinou změnou, kterou má Trumpova administrativa v rukávu. Dalším krokem by mohla být navrhovaná změna způsobu, jakým výběrový proces probíhá. Nyní víza vládní agentura USCIS uděluje náhodně na základě loterie. Na stole je ovšem návrh, který by z výběru udělal proces vážený, který by zvýhodňoval žadatele s vyšší navrhovanou mzdou.