Češi pomoc neziskovek oceňují, ale důvěra klesá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku podle agentury STEM aktivně funguje 115 tisíc neziskových organizací, které zaměstnávají přes 70 tisíc lidí. Ti významně přispívají k fungování společnosti v regionech. Hodnota dobrovolnické práce pak přesahuje 8,2 miliardy korun ročně.

Index důvěry v neziskovky, který dlouhodobě sleduje agentura STEM, dosáhl v roce 2025 hodnoty 49 bodů ze 100. To je sice jen mírný pokles oproti roku 2021, ale výrazný propad proti roku 2019, kdy dosahoval 56 bodů. Rok 2019 přitom výzkumníci označují za „vrchol optimismu“ – před pandemií covidu a před válkou na Ukrajině.

Podle ředitelky spolupracující Nadace OSF Martiny Břeňové studie propojuje ekonomická data se zjištěními o postojích veřejnosti a ukazuje zásadní paradox. „Jeden pohled představuje občanský sektor jako hráče, který vytváří hodnotu přes 58 miliard korun, zaměstnává 74 tisíc lidí a jeho služby využívá každá čtvrtá domácnost. Druhý pohled nabízí veřejnost, která je ve vnímání tohoto sektoru stabilně rozdělená na třetiny – pozitivní, neutrální a negativní. Náš výzkum jasně ukazuje, že tento rozpor mizí s osobní zkušeností,“ vysvětluje Břeňová.

Z výsledků reprezentativního výzkumu, do kterého se zapojilo 1005 respondentů, tedy vyplývá, že třetina Čechů neziskové organizace podporuje, třetina je odmítá a třetina váhá. Důvěra je větší u těch, kteří využívají služby neziskových organizací, a u mladých lidí.

Data ukazují, že klíčovým faktorem pro důvěru je vlastní zkušenost. Lidé, kteří darují peníze, věnují se dobrovolnictví nebo využívají služeb neziskových organizací, mají index důvěry v průměru až o 20 bodů vyšší než ti, kdo žádnou osobní zkušenost nemají.

Vyšší důvěru v neziskové organizace vkládají také mladí lidé. „Generační rozdíl je v našem výzkumu naprosto zřetelný. Mladí lidé vnímají pozitivněji téměř všechny aspekty neziskového sektoru. Samotný pojem ‚neziskové organizace‘ vnímá pozitivně polovina mladých do 29 let, ale jen čtvrtina osob nad 60,“ uvedl Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.

Mazák doplnil, že zatímco pro mladé jsou neziskové organizace legitimním nositelem nových idejí a hybatelem pozitivní změny, starší lidé vnímají jejich prospěšnost spíše jen v oblastech, jako jsou vzdělávání, kultura, charita nebo sociální péče.

Zhruba polovina respondentů se v posledním roce nějak zapojila do dobrovolnictví či jiného typu pomoci. Nejčastěji šlo o přímou pomoc, která není zprostředkovaná nějakou organizací. Přes komunitu nebo organizaci se poté dobrovolnictví věnovalo 26 % dotázaných.

Pokud jde o peníze, dvě třetiny Čechů alespoň občas darují na dobročinné účely. Nejčastěji jde o drobné částky. Čtyřicet procent dárců pošle ročně do 500 korun, další čtvrtina mezi 500 a 1000 korunami. Pravidelnými dárci je desetina populace, ale mezi vysokoškolsky vzdělanými je to téměř pětina.

Z výzkumu také vyplývá, že každá čtvrtá domácnost využila v uplynulém roce volnočasové aktivity pořádané neziskovkami, jako sportovní kroužky, kulturní akce nebo komunitní dílny. Každý desátý se pak někdy obrátil na sociální či zdravotní služby, z nichž drtivá většina (90 %) uvedla, že jim využití služby zlepšilo kvalitu života.

Zajímavý paradox ukázalo šetření při otázce na význam neziskových organizací pro společnost. Třetina lidí je považuje za důležité pro fungování demokracie, třetina jejich roli zpochybňuje. V krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, ale jejich přínos oceňuje většina (57 procent).

Citlivým tématem zůstává financování neziskových organizací. Podle průzkumu lidé preferují, aby neziskovky stály hlavně na podpoře občanů a firem. Státní financování veřejnost vnímá jako nejméně vhodné, přijatelnější by pro ni byly i evropské fondy.

Index důvěry v neziskové organizace je v průměru vyšší u žen než u mužů. Tento rozdíl se objevuje napříč většinou otázek – ženy častěji souhlasí s tím, že neziskové organizace dělají práci, která má smysl, a mají o něco pozitivnější pohled na jejich výsledky.

Podobně ženy častěji využívají i samotné služby neziskovek. Typicky jde o sociální a zdravotní služby nebo volnočasové aktivity pro děti, které rodiny více oslovují. Z dat vyplývá, že volnočasové akce pořádané neziskovým sektorem využilo 30 procent žen oproti 21 procentům mužů.

Rozdíl je patrný také v dárcovství – i když výše příspěvků se příliš neliší, ženy darují častěji. U dobrovolnictví se naopak více projevuje mužská účast v rámci sportovních klubů či spolků, zatímco ženy se zapojují častěji do komunitních nebo sociálních aktivit.

Celkově lze říct, že ženy mají k neziskovému sektoru blíže a jejich osobní zkušenost je častější. To se následně promítá i do vyšší míry důvěry. U mužů převládá spíše distancovaný či skeptický postoj, i když v krizových situacích – například při živelných pohromách – důležitost neziskovek oceňují stejně jako ženy.