Strach z Putina zřejmě rozhodl. V Moldavsku vyhrál prozápadní PAS

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Moldavsko si u volebních uren potvrdilo, že bude pokračovat v prozápadním směřování. Po sečtení většiny hlasů je jisté, že si vládní strana Strana akce a solidarity (PAS) připsala drtivé vítězství a v parlamentu nakonec bude nadále držet většinu křesel.

Po sečtení více než 99,5 procent hlasů získala přes 50 procent hlasů, zatímco druhý Vlastenecký blok má 24,26 procenta.

Od představitelů vládní strany několikrát zaznělo, že jde o nejdůležitější volby za několik posledních let. Zatímco PAS sliboval pokračování v proevropských reformách a tvrdém přístupu vůči Rusku, všechny ostatní strany se zasazovaly o obrat v zahraniční politice.

Pro PAS jde o velmi pozitivní výsledek, protože průzkumy nasvědčovaly podobnou podporu i Vlasteneckému bloku, což by mohlo znamenat problémy během skládání koalicí.

Právě pro Vlastenecký blok, ve kterém hraje nezanedbatelnou roli i někdejší prezident Igor Dodon, znamenají výsledky ale neúspěch.

Aliance levicových a proruských stran se vymezovala zejména proti evropské integraci, která je podle ní hrozba pro nezávislost Moldavska. Naopak se zasazuje o užší vazby s Ruskem, a to zejména v ekonomické rovině.

Právě Dodon se nicméně ihned po uzavření volebních místností objevil v celostátní televizi a prohlásil, že jeho proruští spojenci z Vlasteneckého volebního bloku vyhráli volby - v tu dobu nicméně nebyly dostupné žádné oficiální výsledky.

„Nedovolíme destabilizaci. Občané hlasovali. Jejich hlas musí být respektován, i když se vám nelíbí,“ řekl s odkazem na prezidentku Sanduovou a její stranu.

Vyzval také své příznivce k pondělní masové demonstraci, aby „obhájili vítězství opozice“. Dá se očekávat, že od opozičních stran se bude ozývat kritika transparentnosti hlasování.

Kromě legislativních pravomocí má moldavský parlament značnou kontrolu nad výkonnou mocí tím, že schvaluje premiéra a kabinet, takže výsledek nedělního hlasování je obzvláště důležitý.

Volby do moldavského parlamentu byly ale pro zemi jedním z nejzásadnějších momentů také kvůli ruským zásahům, před kterými vláda dlouhodobě varovala, a do kterých podle ní měla Moskva vložit stovky milionů eur.

Prezidentka Maia Sanduová hlasování označila i za zkoušku hybridních hrozeb, které by mohla později Moskva aplikovat také v jiných státech.

„Je to největší úsilí Moskvy a jsou to nejdůležitější volby od vyhlášení nezávislosti Moldavské republiky v roce 1991,“ řekl premiér Dorin Recean agentuře AFP na pátečním shromáždění PAS.

Během celé letošní kampaně úřady hovořily o nebývalém počtu falešných zpráv zaplavujících internet – většina z nich, jak tvrdili úředníci, byla namířena proti Sanduové a jejím příznivcům a vytvořena prokremelskými silami.

Úřady i novináři odhalili rozsáhlou síť kupování hlasů i získávání další podpory se stopami do Moskvy už loni, kdy navzdory odhadům jen těsně prošlo referendum o zakotvení snah země o vstup do Evropské unie do ústavy.

Stejný scénář se opakoval i během prezidentských voleb, ve kterých jen těsně, a zejména díky hlasům diaspory, zvítězila Sanduová.

Rusko popřelo obvinění Kišiněva, že vede online dezinformační kampaň a že se snaží koupit si hlasy a vyvolat nepokoje. Moldavská opozice, která je převážně proruská, zase obvinila PAS z plánování podvodu.

Během volebního dne se objevily zprávy o výbušných zařízeních ve volebních místnostech, kde volili Moldavané. K takovému narušení hlasování mělo dojít v Itálii, Španělsku, Rumunsku, Belgii a Spojených státech. Stejně tak si ale na obtíže během voleb stěžovali i obyvatelé separatistického Podněstří, kde dopravní komplikace na mostech přes Dněstr některým zkomplikovaly možnost hlasovat.

Zatímco u západní diaspory se očekávala podpora vládní strany, Podněstří je dlouhodobě proruské. V regionu jsou také dlouhodobě přítomná ruská vojska.

Předvolební průzkumy stejně jako dříve i letos narážely na to, že třetina obyvatel do poslední chvíle nebyla rozhodnutá, komu svůj hlas dá. Proto jsou konečné výsledky opravdu odlišné od předpokladů.

Hlavním tématem voleb byla válka na sousední Ukrajině a obavy z jejího přelití, každá ze stran se ale k situaci stavěla rozdílně.

„​​Bezpečnostní otázka je nepochybně významným faktorem v současných volbách. Vládní strana zdůrazňuje proces integrace do EU a hrozbu války, pokud volby vyhrají opoziční síly označované za proruské. Podobnou rétoriku týkající se bezpečnosti prosazuje vlastenecký blok, který obviňuje PAS z militarizace,“ popsal pro Seznam Zprávy Denis Cenusa.

Zásadní byla také cesta země do Evropské unie. Podpora členství mezi lidmi zesílila zejména od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo rozsáhlou invazi v sousední zemi, ostatně Moldavsko a Ukrajina pak zahájily přístupový proces společně. Na rozdíl od napadené země ale Kišiněv nečelí vetu ze strany Maďarska.

Pro 2,4 milionu obyvatel jedné z nejchudších zemí v Evropě šlo ve volbách i o frustraci z ekonomických potíží, které se pojí se snahou Moldavska odklonit se od Ruska.

Přestože se Evropská unie snažila investovat do rozvoje země, lidé se potýkají s nezanedbatelnou inflací a zejména s růstem cen energií. Na začátku roku také země kvůli stopce dodávek z Ruska čelila energetické krizi.

„Kromě vládní strany (PAS) se do parlamentu pravděpodobně dostanou i další síly, které prosazují obnovení přímých dodávek plynu z Ruska s cílem snížit tarify za energie, které v posledních letech výrazně ovlivnily životní podmínky obyvatelstva,“ dodává Cenusa.