Není mu ani 40 a už nemusí do práce. Jak jít do penze mladý a bohatý?

Ve svých 39 letech by už nemusel nikdy do práce. Lukáš Nádvorník se díky minimalistickému způsobu života a chytrým investicím zajistil až do konce života. „Ale to neznamená, že jsme odešli z práce,“ říká v podcastu Ve vatě.

Dosažení milníku ani nestihli doma oslavit. Nádvorník ale nikdy nebyl požitkářský typ. Peníze si začal odkládat bokem už na studiích. „Vždycky jsem měl tendenci šetřit, naučili mě to rodiče. Takže jsem vytvářel nějaký polštář už za studentských let, i když na `spořáku`. A v jednu chvíli jsem zjistil, že žiju FIRE,“ popisuje svou pozvolnou cestu v podcastu Ve vatě, jehož bude nově pravidelným hostem.

Koncept FIRE (Financial Independence Retire Early), což bychom mohli volně přeložit jako „Do důchodu mladý a bohatý“, má dva hlavní pilíře. Žít skromně až minimalisticky a maximum neutracených peněz efektivně investovat.

Cílem je dosáhnout, jak říkají stoupenci tohoto hnutí, finanční svobody. Nemuset chodit každý den do práce, věnovat se rodině, koníčkům, dobrovolným aktivitám, a to ještě ve věku, kdy většinu populace ještě roky v „krysím závodě“ čekají.

„Pro mě je důležité ty peníze proměnit ve svobodu toho, že můžu dělat věci, které mi dávají smysl, aniž bych za ně dostával zaplaceno,“ vysvětluje investiční blogger a také vědecký pracovník na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy svou motivaci.

Inspirovat by se ale podle Nádvorníka měl každý. „FIRE dává návod na to, jak optimálně pracovat s přebytky. Jednou zjistíme, že všichni Češi musejí trošičku ve FIRE být, protože důchodový systém nebude stíhat za nějakou dobu naše požadavky na to, jak si stáří představujeme.“

Pokud se člověk rozhodne žít podle konceptu FIRE, na začátku si musí spočítat, jaké má aktuálně výdaje, a odhadnout, jaké bude mít náklady za 10, 20 či 50 let. Nejdřív je třeba si dát dohromady své roční náklady, nejen za byt, energie, jídlo, ale i za nárazové nákupy. Tento rozpočet doporučuje Nádvorník ještě o půlku navýšit, aby vznikla rezerva.

Takových ročních budgetů se doporučuje nashromáždit dvacet až pětadvacet - podle míry očekávaných výběrů z portfolia. Vybudovat takový finanční plán může trvat dlouho. Záleží ovšem, kolik je člověk schopen z příjmu odkládat. Nádvorník připravil pro podcast Ve vatě orientační propočty, jak dlouho je třeba si při různé míře úspor na finanční nezávislost odkládat.

Kdo nemá do začátku žádné úspory a začíná tzv. od nuly, bude na finanční zajištěnost akumulovat peníze nekonečně dlouhých 54 let, pokud bude odkládat 10 % svých čistých příjmů. Pokud ale zvládne odložit 30 %, potrvá to 28 let. Kdo ušetří celou polovinu, bude „za vodou“ už za 16 let. Počáteční úspory ve výši jednoho celého čistého ročního příjmu dokážou budování portfolia značně zrychlit, jak je vidět v tabulce.

Nádvorník upozorňuje, že ani po skončení tzv. akumulační fáze nezačíná bůhvíjaká bonanza. Výsledné portfolio je propočítané na osekané náklady. „Pokud to bolí teď, bude to bolet celý život, protože náklady zůstanou stejné,“ podotkl Nádvorník v podcastu.

Častá výtka vůči konceptu FIRE je, že je určený jenom pro bohaté a že s nižším příjmem realizovat nejde. Polovinu ze stotisícové mzdy odložíte snáz než z podprůměrného příjmu. „Nezáleží na tom, jaké mám příjmy. Záleží jenom na tom, kolik z nich dokážu zainvestovat. Ale pro každého FIRE není, pokud někomu nezbývá nic bokem, pro toho jsou tato schémata obtížná. Někdy nemožná,“ připouští Lukáš Nádvorník.

Stejně důležité jako výše úložek je, kolik „v penzi“ investor z portfolia vybírá. Postupně odprodává cenné papíry, které nashromáždil, a z výnosů hradí svou režii. Právě při rozprodávání portfolia někteří investoři trpí. „Najednou vidí, že se jim zmenšuje majetek. A to bolí. I já řeším spíš, jak to udělat, abych měl dobrý pocit z toho, že peníze utrácím. Zní to komicky, ale ono je to stejně nepohodlné jako šetřit.“

Investiční portfolio dokáže investora zabezpečit i díky tomu, že pokud to s výběry nepřežene, nikdy se docela nevyčerpá.

Tradiční pravidlo tvrdí, že bezpečném čerpání je 4 % ročně. Vzniklo ovšem v 90. letech pro americké důchodce s horizontem zhruba 30 let. Podle Nádvorníka je ale u dnešních třicátníků nutné uvažovat horizont klidně 50 let, což znamená výrazně větší nároky na odolnost portfolia.

„Kvůli tomu se doporučené procento výběru snížilo ke třem až třem a půl procenta. To je docela velký rozdíl. Když chci vybírat pořád stejný počet korun, tak to portfolio musí být o čtvrtinu větší,“ vysvětluje.

Kvůli „několika černým labutím“, jako byla nemovitostní krize či covid, není třeba výběry plošně omezovat, domnívá se Nádvorník. V praxi se podle něj ukazuje, že pokud investor přizpůsobí čerpání vývoji trhů a například v horších obdobích sníží výběry o desetinu až pětinu, může se později s klidem vrátit k vyššímu čerpání a vybírat dokonce až 4,5 % majetku ročně.

Když je portfolio dostatečně dynamické, tedy obsahuje převážnou většinu akcií, menšinu v dluhopisech, pohodlně vystačí i na 50 let, ukazuje Nádvorník na historických datech. „99 % portfolií v historii od konce devatenáctého století doteď vydrželo vybírat 4 % po dobu 50 let. Ty tabulky jsou dělané na historických datech, a tam se děla „velká zvěrstva“. Třicátá léta, dotcom bubble a hypoteční hrize, všechny tyto výkyvy jsou tam započítané,“ říká Nádvorník, který sám hodlá z portoflia vybírat 3,5 % ročně.

Největším rizikem pro FIRE investora je ovšem náhlý pokles trhů těsně před počátkem výběrové fáze. „Když portoflio začínáme vybírat, je na začátku velké a na konci mého života malé. A když mě potkají špatné výnosy na trhu na začátku a klesne mi to velké portfolio třeba o 20 %, tak to je spousta peněz. Kdežto špatné roky na konci mého horizontu mě nepřipraví o tolik peněz.“

Pro investice s dlouhým horizontem je moudré vybrat produkt s nízkými poplatky. I ty se totiž v průběhu let nabalují (stejně jako zisky) a z portoflia „užírají“. Podle Nádvorníka jsou proto nejvhodnější ETF (fondy obchodované na burze, pozn.red.), jejichž poplatky se pohybují v setinách až nízký desetinách procenta. S podílovými fondy je složitější se k brzké penzi proinvestovat, právě kvůli vyšším poplatkům.

K finanční nezávislosti se nelze prospořit. Investování doručí vyšší výnos (historicky 6-7 %), který se ještě zvedá díky složenému úročení, tedy že se úročí i výnosy, a tak se majetek rychleji rozrůstá. „Prvních 10 let se neděje skoro nic, ale v následující dekádě je ten rozdíl veliký a po 30 letech tam už se to vůbec nedá srovnávat. Ta exponenciála úplně ustřelí.“

Do čeho Lukáš Nádvorník investuje? Musel svůj plán nějak měnit? A jak se jeho cestou inspirovat? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nebo se na něj podívejte ve videu.