Článek
Mimořádná bezpečnostní opatření přijala německá policie v Berlíně, kde jedná v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s evropskými politiky a s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Na střechách v okolí jednacích míst jsou odstřelovači a doprava v centru města je velmi omezená. Téma rozhovorů je jasné: americký plán na ukončení války.
Krátce před příletem Zelenskyj oznámil skupině ukrajinských novinářů, se kterými sdílí chat na WhatsAppu, ochotu ke kompromisu v jednom bodě. Pokud by Ukrajina dostala od Spojených států a evropských zemí dostatečné bezpečnostní záruky, mohla by se vzdát ambice vstoupit do NATO.
Dosud Kyjev trval na tom, že má právo žádat o členství, Moskva si naopak jako základní podmínku dohody kladla přesný opak. Vyloučení členství Ukrajiny. Americký prezident Donald Trump počítá s tím, že Ukrajina v Severoatlantické alianci nebude. Zelenskyj uvedl, že řešením může být garance, podobající se článku číslo pět smlouvy o NATO. Což by znamenalo, že pokud Rusko poruší klid zbraní a na Ukrajinu znovu zaútočí, členské země Aliance ji budou vojensky bránit. Z Washingtonu ale zatím nikdo nepotvrdil, že mírový plán obsahuje právě tuto garanci.
Dalším sporným bodem je požadavek Ruska a současně návrh USA, aby ukrajinská armáda odešla ze zbytku Donbasu, který ještě ovládá. To zatím Zelenskyj odmítal kromě jiného s poukazem na to, že se tam nachází obranná linie, budovaná od roku 2014. Američtí vyjednavači navrhují, že by tato část Donbasu mohla být demilitarizovanou zónou, a zároveň jakousi svobodnou ekonomickou zónou. Zelenskyj řekl, že chce od Witkoffa a Kushnera slyšet detaily, jak by si to představovali.
Moskva dala najevo, že zónu si až tak úplně demilitarizovanou nepředstavuje. „Rozmístili bychom tam policii a příslušníky Národní gardy,“ uvedl v pátek Putinův poradce Jurij Ušakov.
Situace na východě Ukrajiny.
Národní garda (Rosgvardija) přímo podléhá rozkazům Putina a její jednotky nejsou tak vyzbrojené jako armáda. Zasahují proti demonstracím a hlídají důležité objekty nebo příhraniční oblasti. Tisíce příslušníky Národní gardy Rusové vyslali na začátku invaze na jaře 2022 za armádními kolonami v očekávání, že po rychlém postupu gardisté na okupovaných územích budou dohlížet na klid, potlačovat protesty a zatýkat Ukrajince. Což ale nevyšlo a mnoho gardistů zlikvidovala bránící se ukrajinská armáda.
Minulý týden v rozhovoru s indickými novináři během návštěvy Indie ale ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil: „Osvobodíme území Donbasu a Novorosije, silou nebo jinak.“ Novorosija je název, který ruští nacionalisté používají pro východní Ukrajinu, včetně Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti. Celkem 35 procent území Ukrajiny, nyní Rusové kontrolují necelých dvacet procent.
Protestů doma proti válce se zatím obávat nemusí, přestože ruské ztráty jsou obrovské. „Režim má efektivní systém propagandy, všechna média v zásadě podporují válku a nikde nejsou zprávy o ztrátách ruské armády. Zveřejňovat takové informace je v Rusku trestné už od roku 2014,“ řekl Seznam Zprávám ruský právník Igor Pavlov, který kvůli hrozbě trestního stíhání musel sám Rusko opustit.
Shoda zatím není ani na způsobu fungování Záporožské jaderné elektrárny. USA navrhují, že jí budou spravovat společně američtí a ruští zástupci, přičemž vyrobená energie bude rozdělena rovnoměrně. Padesát procent pro Ukrajinu, padesát procent pro Rusko a Ruskem okupovaná ukrajinská území. Zelenskyj ale žádá, aby se na chodu elektrárny podíleli také Ukrajinci.
Trump přistupuje k jednání tak, že Ukrajina musí přistoupit na kompromisy, protože podle něj prohrává na bojišti a čím déle válka potrvá, tím víc ústupků bude muset udělat. V pátek ale Ukrajinci překvapivě oznámili znovudobytí města Kupjansk a Zelenskyj se dokonce natočil mobilním telefonem v místě, které se nachází jen dva kilometry od ruských pozic.
Dlouhý telefonický rozhovor měla na konci týdne se Zelenským italská premiérka Georgia Meloniová. Podle zdrojů z blízkosti Zelenského byl telefonát místy „velmi napjatý“ a premiérka, která podporuje Ukrajinu a zároveň má velmi dobré vztahy s Trumpem, prezidenta vyzvala k přijetí bolestných kompromisů, nutných pro ukončení války.
