Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tohle jsou jedenácté svobodné volby v mém životě, desáté, kdy mohu hlasovat, a také desáté, které zažívám jako novinář.
Volil jsem už v životě strany, které volby vyhrávaly i prohrávaly (to asi častěji).
Proto jsem vypozoroval jistá pravidla a stvořil nezávazná doporučení pro úspěšné přežití volebního dne, s nimiž bych vás nyní rád seznámil.
Jděte volit.
Myslete přitom na důležitou věc. Volby nejsou dopis Ježíškovi ani výběr sympaťáka, s nímž byste chtěli jet na dovolenou, i když se politici tak tváří a jsou ochotni tvrdit, že vám tu dovolenou zaplatí. Vybíráte si lidi, kteří se v první řadě budou starat o vaše peníze a bezpečnost.
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout. Nové Šťastné slovo můžete už v pátek dostat přímo do své e-mailové schránky v rámci newsletteru Šťastný oběžník, kde také najdete další zajímavé čtení a novinky od týmu Šťastného pondělí. Přihlaste se k odběru!
Existuje dobrý důvod, proč jsou volby tajné. Dokonce vlastně ani vaše okolí moc nezajímá, koho volíte - osobně jsem to vyzkoušel. Takže není ani důvod to zveřejňovat a vysvětlovat na sítích. To platí dvojnásob pro ty, co nevolí. To nejsměšnější, co jsem v posledních měsících viděl, byly - kromě kampaně STAN - statementy zklamaných voličů, kteří nejprve na sociálních sítích slavnostně oznámili, že letos rozhodně nikam nejdou, aby si to rozmysleli a stejně pompézně zveřejnili i to. Dobře, víme to, ale co čekáte? Diplom zodpovědného voliče?
Dobře se v sobotu naobědvejte a zapněte si v půl druhé stream na Seznam Zprávách. To by vám jako informační servis mohlo stačit.
Nepropadejte panice zhruba do čtyř odpoledne, kdy začnou přicházet výsledky z větších měst. Máte tedy minimálně dvě hodiny na to, abyste hýčkali naději. Panikařit můžete klidně až pak.
Nezapomeňte na důležitou věc: Volby jsou podle dodatku české Ústavy platné pouze tehdy, pokud je do Sněmovny zvolen Marek Benda a finální čísla oznámí Marcela Augustová. Do chvíle, kdy se naplní tyto dvě podmínky, nesmí Ústřední volební komise výsledky potvrdit.
Tuším, že spousta z vás očekává konečné skóre v jistých obavách z budoucího vývoje. Rozumím tomu, ale i tak prosím o jistou zdrženlivost, obzvláště nepřípadné jsou veřejné úvahy o emigraci. Kde myslíte, že na vás někdo čeká? Na Slovensku, od sobotního odpoledne už zase naší nejbližší zemi?
Zkuste se na to podívat třeba takhle.
Pocity voliče vítězné či aspoň úspěšné strany nutně během čtyřletého volebního období přecházejí z fáze očekávání do fáze téměř nevyhnutelného zklamání.
Naopak ti, kteří hlasují pro poražené, postupně přecházejí ze smutku do naděje, že to příště už určitě dopadne jinak.
Zhruba v půlce volebního období se nálady obou skupin protínají a v zemi zavládne atmosféra všeobecné apatie, v níž si Češi přímo libují.
V šest večer by mělo být definitivně jasno, dál už se čísla budou hýbat jen minimálně. Stejně tak už se poté dozvíte máloco užitečného - samozřejmě s výjimkou toho, co vám řekneme ve streamu na Seznam Zprávách. Pokud se u následných tiskových konferencí aktérů chcete pobavit, vytvořte si bingo kartičku a postupně odškrtávejte.
„Chtěl bych především poděkovat voličům za jejich hlasy.“
„Je to pro nás ohromný závazek, budeme hájit zájmy našich voličů i v opozici, budeme opozicí tvrdou, ale férovou.“
„Nikdy vás nezradíme, nikdy.“
„Doufám, že pan prezident bude ctít výsledky voleb.“
„Musíme teď výsledky především analyzovat.“
„Čapí hnízdo je politický proces.“
„Tyhle otázky jsou teď předčasné.“
Nejpozději kolem osmé doporučuji odchod do hospody. Ano, konečně máme za sebou ty nejdůležitější volby našich životů, v nichž šlo o všechno.
Ty další nejdůležitější budou zase nejpozději za čtyři roky.
A to je všechno, naši milí. A pamatujte: Po každém víkendu vždy přichází vaše Šťastné pondělí. Bude to tak i tentokrát.
