Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. V pátek to v Oslu oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Někdejší uchazečka o funkci venezuelské prezidentky je „zásadní sjednocující osobností politické opozice, která byla kdysi hluboce rozdělená – opozice, která našla společný základ v požadavku svobodných voleb a reprezentativní vlády,“ řekl při vyhlašování ceny předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes. Podle něj je Machadová jedním z nejvýznačnějších příkladů občanské odvahy v Latinské Americe za poslední dobu.
Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Machadová v posledních měsících velmi omezila své aktivity na veřejnosti a se svými příznivci i se světem komunikuje hlavně prostřednictvím sociální sítě. Média informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele naposledy letos v lednu. Při té příležitosti byla podle svého týmu krátce zadržena. Podle některých médií nyní žije v ilegalitě. Když loni dostala od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, převzala ji její dcera Ana Corina Sosaová.
Také Nobelův výbor připomněl, že Machadová byla v uplynulém roce nucena žít v ústraní. „Navzdory vážným hrozbám ohrožujícím její život zůstala v zemi, což je volba, která inspirovala miliony lidí,“ zdůraznil výbor.
Režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se před loňskými prezidentskými volbami snažil odstavit své skutečné i domnělé oponenty a také kandidatura Machadové byla zablokována. Toto období provázely rozsáhlé represe, zatýkání a porušování lidských práv, poznamenala agentura AP. Napříč politickými dělicími liniemi se však mobilizovaly statisíce dobrovolníků, kteří se pokoušeli dohlížet na transparentnost a férovost voleb, uvedl k tomu Nobelův výbor.
„Zemi opustilo téměř osm milionů lidí. Opozice je systematicky potlačována volebními manipulacemi, soudním stíháním a vězněním,“ uvedl dále Nobelův výbor v páteční tiskové zprávě. Venezuela se podle něj vyvinula z relativně demokratické a prosperující země v brutální, autoritářský stát, který nyní trpí humanitární a ekonomickou krizí, přičemž násilný aparát státu je namířen proti vlastním občanům.
Politické rozhodnutí, reaguje Bílý dům
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Mnozí experti však předem odhadovali, že se to nestane, protože podle některých názorů Trump rozkládá mezinárodní světový řád, kterého si Nobelův výbor cení.
Bílý dům rozhodnutí výboru zkritizoval a označil jej za politické. S odkazem na mluvčího Bílého domu Stevena Cheunga to napsala agentura Reuters.
„Prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy. Má srdce člověka, který ctí hodnoty humanismu, a nikdy nikdo nebude jako on, který dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle,“ uvedl na X. „Nobelův výbor prokázal, že politika je pro něj důležitější než mír,“ dodal.
Nobelův výbor letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 byli jednotlivci a 94 organizace. V loňském roce, kdy cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, bylo nominací o 52 méně.
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.
Ve čtvrtek akademie vybrala jako laureáta ceny za literaturu maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaie.
Týden vyhlašování Nobelových cen skončí v pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Laureáti ocenění oficiálně převezmou ve Stockholmu 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele těchto cen Alfreda Nobela.
