Nový rozpočet Kremlu bude Rusy bolet

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko je „papírový tygr“ kvůli svým rozsáhlým ekonomickým problémům, poznamenal americký prezident Donald Trump. Kreml dlouho neotálel s ostrou reakcí, když prohlásil, že Rusko je naopak nezranitelný medvěd. Ve skutečnosti ale podle expertů není ekonomika země, která už déle než tři roky vede dobyvačnou válku na sousední Ukrajině, ani jedno z toho.

Jednou z nejvíce vypovídajících zpráv o tom, jak se opravdu ruské ekonomice vede, přináší každý rok návrh státního rozpočtu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se dramaticky zvýšily výdaje státu na zbrojení a armádu, naopak se snížily jeho dlouhodobé příjmy proudící například z prodeje ropy. Ten klesl kvůli západním sankcím, ale i ukrajinským útokům na rafinerie.

Nově představený návrh rozpočtu na příští rok přináší také pár jasných údajů. Přestože oproti loňskému roku budou armádní výdaje procentuálně lehce nižší, ani zdaleka to neznamená, že se Moskva chystá přestat válčit.

Pro představu – armáda a související výdaje budou i nadále zaujímat 38 procent rozpočtu, což je jen o něco méně než 40procentní podíl zaznamenaný v posledních dvou letech.

V příštím roce má jít také rekordní část rozpočtu na „tajné“ nebo „přísně tajné“ oblasti. Podle odhadů deníku The Bell je téměř třetina výdajů skryta před veřejností. I tyto částky pak mohou mířit na podporu války nebo třeba i státního aparátu.

Pro ruské obyvatelstvo půjde navíc už o druhý rok, kdy výdaje na obranu přeskočí ty na vzdělávání, zdravotnictví, sociální politiku a národní hospodářství.

„Rozpočet sází všechno na válku, zatímco výdaje na vzdělávání, zdravotnictví a infrastrukturu se škrtají. To znamená dlouhodobou stagnaci, i když režim zůstává dostatečně stabilní, aby mohl ve válce pokračovat,“ popsal pro Seznam Zprávy Michael Rochlitz, který se věnuje ruské ekonomice na Oxfordské univerzitě.

Nejde přitom o jediný krok, který může vést k nárůstu nespokojenosti ve společnosti unavené trvající válkou.

„Obyvatelé začnou dopady války pociťovat mnohem silněji – prostřednictvím škrtů v rozpočtu, rostoucích cen a nedostatku základních komodit, jako je benzin. Pocit, že každodenní život se stává těžším, bude sílit,“ řekl k návrhu nového rozpočtu pro SZ ekonom Timothy Ash z think-tanku The Chatham House.

Největší změnou je plánované zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) z 20 procent na 22 procent, které má pomoci zakrýt rostoucí deficit způsobený prudce stoupajícími výdaji na válku a klesajícími příjmy z ropy a plynu v důsledku západních sankcí.

Ještě nedávno přitom ruští představitelé v čele s Vladimirem Putinem slibovali, že k ničemu takovému nedojde. Zvýšení cen potravin, ale i dalších produktů může zatížit peněženky Rusů ještě více, než tomu bylo doposud – ostatně už dlouhodobě se objevují zprávy o skokovém nárůstu cen běžných potravin, jako jsou například vejce, maso nebo i brambory.

„V tuto chvíli už neexistují snadná řešení. Vláda může buď zvýšit daně, omezit sociální výdaje, nebo financovat deficit prostřednictvím půjček – ale to znamená vyšší úroky a nižší hospodářský růst. Každé rozhodnutí má svou cenu,“ doplnil Ash.

A zatímco dříve příjmy ve státní kase vzrůstaly díky prodeji ropy a plynu, v příštím roce půjde mimo jiné právě o výsledek zvýšených daní. Naopak prodej klíčových komodit ruské ekonomiky se sníží – bude tvořit asi 27 procent celkových příjmů oproti dříve více než 30 procentům.

Ruský ministr zahraničí Anton Siluanov tento údaj využil k prohlášení, že Rusko snižuje svou závislost na ropě a plynu. To, že ceny produktů klesly a země se potýká s vývozními problémy, už však nepřekvapivě nezmínil.

Návrh nového rozpočtu tedy ukazuje, že je pro režim stále těžší vyjít s penězi, stále však nejde mluvit o tom, že by šlo o předzvěst kolapsu ruské ekonomiky. Ekonomové se spíše shodují, že současné kroky jsou kompromisem mezi zarytými podporovateli války a ekonomy.

Rusko muselo přistoupit ke zvýšení daní a zmírnit celkové výdaje kvůli třem klíčovým faktorům.

Zaprvé, příjmy rozpočtu na rok 2025 nedosáhly očekávání a deficit se prohloubil. Ruská ekonomika tak nemohla pokračovat v dosavadním režimu. Za druhé, válka na Ukrajině se vleče a její konec je navzdory mírovým jednáním v nedohlednu. Očekává se přitom, že sankce směřující na ruský režim se spíše ještě zpřísní.

To staví Moskvu do svízelné situace. Nemůže si dovolit snižovat výdaje na válku – ale také nechce hospodařit s chronickými deficity nebo napínat své finance na hranici zhroucení, protože by to snížilo její odolnost vůči možným budoucím krizím, jak popsal exilový server Meduza.

Zatřetí, je tu problém inflace, která zůstává nadále velmi vysoká, a to především kvůli trvalým výdajům Moskvy souvisejícím s válkou a státním dotacím.

Jak ale připomíná Rochlitz, ruská ekonomika dlouhodobě čelila problémům a nevyvíjela se tak jako například u jiných států.

„Rusko má obrovský ekonomický potenciál – zdroje, polohu, vzdělanou populaci. Ale místo investic do budoucnosti vidíme odliv talentů a ekonomiku závislou na obraně a státu, nikoli na inovacích,“ říká expert.

Ne všechny oblasti ale budou v příštím roce podfinancované. Například na okupované oblasti na Ukrajině by mělo mířit mnohem více peněz než v předchozích letech. Oproti loňskému roku dostanou navíc nejméně 60 miliard rublů (asi 15 miliard korun), jak upozornil exilový server Vjorstka.

Stejně tak rostou i výdaje na média a propagandu. Vláda má v plánu vyčlenit na masmédia 146 miliard rublů (přibližně 38 miliard korun), což je o 6,6 procenta více než v loňském roce. Je ale zajímavé, že podle investigativního serveru Važnyje istorii velká část peněz půjde do jednoho z hlavních nástrojů Kremlu pro produkci propagandy zaměřené na mládež.

Další sférou, do které bude Moskva investovat, jsou i programy zajišťující ruský vliv ve světě. Ty mají za cíl šířit „tradiční duchovní a morální hodnoty“ mezi zahraniční mládeží.

V příštím roce Kreml hodlá do této oblasti napumpovat 11,9 miliardy rublů (asi 3,1 miliardy korun), což je více než dvojnásobek oproti aktuálním výdajům, zjistila investigativní agentura Agentstvo.

Fakt, že Kreml sáhl ke zvýšení daní, potvrzuje, že se připravuje na dlouhodobé financování armády, za které ale začínají platit spotřebitelé a na kterém vojenskoprůmyslový komplex nadále vzkvétá.

Silnější reakce běžných Rusů se ale zatím podle odborníků příliš očekávat nedá. „Ruská společnost je plně kontrolovaná a totéž platí pro mediální prostor. Režim dokáže lidem prodat jakýkoli příběh – sjednocení kolem vlajky, podpory vojáků, nutnosti ‚dlouhé války‘. Pro otevřenou kritiku tu není místo,“ popsal Ash.

Podobně jako v předchozích letech i nyní úřady bagatelizují silné vojenské zaměření rozpočtu: Klíčoví představitelé se o něm nezmínili a ruská média se mu nijak zvlášť nevěnují. Ministr financí Anton Siluanov dokonce označil sociální politiku za nejvyšší prioritu rozpočtu, ačkoliv z hlediska výdajů je až na druhém místě.