Článek
Když se před dvěma lety začalo šeptat, že prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje odvolat vrchního velitele ukrajinských sil Valerije Zalužného, v Moskvě to prý slavili jako vítězství. Kreml na tento moment čekal a zároveň ho několik měsíců sám pomáhal vytvářet.
Zalužnyj se stal ideálním „spouštěčem“ ruské informační války: Z postavy respektovaného válečného velitele Moskva rychle vykreslila opak – symbol rozkolu a vnitřní krize ukrajinského vedení.
Kreml už roky vede kampaň, která má podle několika uniklých dokumentů za cíl nafouknout každé napětí mezi bývalým generálem a prezidentem do obrazu osobního souboje.
Útoky nezastavil ani Zalužného přesun na post velvyslance v Londýně. Ruské dezinformační kanály dál šíří spekulace, že stojí v opozici vůči Zelenskému, případně ho chce vystřídat v čele země.
Pár dní zpátky se Zalužnyj musel znovu veřejně bránit tvrzením, že se v příštích prezidentských volbách chystá kandidovat.
Německý deník Bild s odvoláním na zdroje z generálova okolí napsal, že přípravy na kampaň už běží. Zároveň se začaly šířit zprávy, že několik vysokých ukrajinských důstojníků mělo být „jeho jménem“ osloveno s nabídkou, aby se připojili k nové politické straně, již má údajně zakládat.
„Nepodporuji konání voleb během války,“ reagoval Zalužnyj rezolutně. „Každý, kdo obdrží nabídku, aby se připojil k jakékoliv iniciativě či organizaci, by to měl nahlásit orgánům činným v trestním řízení. Nevytvářím žádné štáby ani politické strany a nemám vazby na žádnou politickou sílu,“ dodal.
Ukrajina a volby
Řádné parlamentní volby byly původně plánovány na rok 2023, ale podle ukrajinských zákonů není možné je během válečného stavu uspořádat. Mandát současných poslanců tak zůstává v platnosti až do doby, než válečný stav pomine.
Stejná situace platí kvůli ruské invazi i pro prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož pětileté funkční období vypršelo loni v květnu.
On sám opakující se spekulace spojil s ruskou dezinformační kampaní. Podle něj mají podobné zprávy „zasévat rozkol uvnitř ukrajinské společnosti a oslabovat důvěru v její vedení“. Představitelé Kyjeva opakovaně varují, že se Moskva snaží zveličovat jakékoli náznaky napětí mezi politickými a vojenskými špičkami země.
„Propagandisté z nejvyšších pater“
Analytici mají o ruských záměrech jasno. „Hlavním důvodem šíření těchto mýtů je vysoká úroveň podpory ve společnosti pro bývalého vrchního velitele ozbrojených sil. Právě proto si Rusko vybralo Zalužného jako hlavní cíl své propagandy,“ uvádí zpráva portálu Visit Ukraine.
Jde přitom o dlouhodobé snahy. Například na jaře 2023 šířily Kremlem ovládané kanály zvěsti, že Zalužnyj utrpěl vážná zranění při ruském raketovém útoku na velitelské stanoviště v Chersonské oblasti. Spekulace se objevily v době, kdy se generál několik týdnů přestal objevovat na veřejnosti a neúčastnil se ani obvyklých oficiálních akcí, což dalo dezinformacím živnou půdu.
Podle stejných zdrojů měl být zasažen i šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. O několik týdnů později sám Zalužnyj fámy popřel a zveřejnil video, které mělo potvrdit, že je v pořádku. V červnu se dokonce objevily i zprávy o generálově údajném „pohřbu“, jež ruské kanály předkládaly jako další údajný důkaz toho, že Kyjev tají ztráty ve svém armádním velení.
Letos 29. července pro změnu ruská státní média a prokremelské telegramové kanály psaly o „tajné schůzce“ v Alpách, kde se prý Spojené státy a Velká Británie dohodly, že do čela Ukrajiny nominují právě Zalužného.
Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak i ředitel vojenské rozvědky Budanov s tím měli podle Rusů souhlasit, a to výměnou za udržení svých funkcí.
„Propagandisté z nejvyšších pater agresorského státu spolu s řadou dalších Kremlem podporovaných médií masově šíří dezinformace o údajné tajné schůzce v Alpách, které se měli zúčastnit ukrajinští představitelé a zástupci USA a Velké Británie,“ komentovala to v prohlášení ukrajinská rozvědka.
Hlavní cíl propagandy
Že ruská propagandistická mašinerie na Zalužného cílí právě proto, že je dodnes symbolem jednoty a kompetence ukrajinské armády, Seznam Zprávám už dříve řekl i známý ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko.
„Je nejen vysoce respektovanou vojenskou osobností, ale také postavou, která má mezi Ukrajinci obrovskou důvěru. To z něj dělá ideální cíl pro dezinformační kampaně, jejichž cílem je podkopat morálku veřejnosti a vyvolat pochybnosti o vedení země,“ vysvětlil.
Jeho slova potvrzují i čísla. Podle červencového průzkumu Rating Group důvěřuje Zalužnému 73 % Ukrajinců, což ho řadí na první místo před prezidenta Zelenského (67 %) i šéfa vojenské rozvědky Budanova (56 %).
Osvědčené schéma
V roce 2023 dokonce Zalužného popularita dosahovala 88 %. I po svém odchodu z funkce vrchního velitele ozbrojených sil v únoru 2024 a jmenování velvyslancem ve Spojeném království zůstává v očích veřejnosti symbolem vojenské profesionality a národní jednoty.
„Je tím, čemu bychom říkali náš lidový hrdina,“ poznamenala pro Seznam Zprávy Jelizaveta Chychrinová, jedna z Ukrajinek žijících v Česku. „Zosobňuje důstojnost, klid a kompetenci – vlastnosti, které lidé během války hledají. A právě proto si myslím, že se stal i cílem ruské propagandy: Moskva ví, že jeho obraz silného, respektovaného vojáka posiluje víru Ukrajinců ve vítězství.“
Také podle expertů na informační válku se podobné kampaně drží osvědčeného schématu: Moskva se zaměřuje na nejviditelnější a nejdůvěryhodnější postavy ukrajinské společnosti a snaží se je postavit proti sobě.
Zalužnyj má k tomu velký respekt i mimo Ukrajinu. Podle zdrojů britského deníku The Guardian se o něj v zákulisí začala zajímat i americká administrativa.
Po únorové roztržce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Bílém domě se měl tým viceprezidenta J. D. Vance pokoušet Zalužného kontaktovat prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Londýně. Podle informací listu šlo o sondování alternativ k současnému ukrajinskému prezidentovi.
Zalužnyj hovor po konzultaci s šéfem Zelenského kanceláře odmítl. Bílý dům událost později označil za „standardní diplomatickou komunikaci“, přesto incident naznačuje, že v některých kruzích americké politiky je Valerij Zalužnyj vnímán jako možný nástupce současného prezidenta. Muž, který by mohl Ukrajinu vést v další fázi války i vztahů se Západem.
Volby nicméně nejsou kvůli ruské válce na Ukrajině na pořadu dne. Dokonce ani nejtvrdší domácí oponenti prezidenta Zelenského neprosazují, aby se hlasování uskutečnilo. Zelenskyj navíc letos v září prohlásil, že je připraven nekandidovat na druhé funkční období, pokud válka skončí a bude možné uspořádat volby.
