V Polsku mají za tři roky vedení pro metro, u nás trvá jen povolení devět let

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zástupci energetických kolosů se spojili a vytvořili nový Svaz energetiky České republiky. V jeho vedení sedí zástupci ČEZ, E.ON, EPH, Innogy, PRE nebo Sev.en. Jeho cílem je mít lepší „páku“ na vládu při prosazování kroků, které česká energetika nutně potřebuje.

„Dosud jsme měli hodně zástupců energetiky v různých svazech, ale spíš jsme viděli roztříštěnost. Sladit návrhy od jednotlivých svazů tak bylo někdy velmi komplikované – hlavně v době přípravy zákonů. Teď bude jedna platforma a vše by mělo být daleko pružnější směrem k ministerstvům,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Martin Durčák, který je členem představenstva nového svazu a který šéfuje přenosové soustavě ČEPS.

Situace energetického průmyslu České republiky začíná být podle Durčáka neúnosná – úplně se tu míjí doba potřebná k realizaci energeticky náročných projektů a podmínky, které jsou, se musí plnit pro získání evropských dotací.

„Dnes se musí k síti připojovat velká bateriová úložiště a noví investoři. Ať už budou vyrábět čipy, nebo baterie, potřebují připojení na přenosovou soustavu. Dotační tituly ale mají nějakou platnost a musí se provést v omezeném čase, většinou je to v rozmezí čtyř až pěti let. My je musíme připojit, jenomže jenom legislativní část – to znamená liniové povolování – je u některých staveb na 10 až 12 let. Tady je jasný nesoulad mezi dotačními tituly a reálnými možnostmi stavět sítě,“ vysvětluje Martin Durčák.

Firmy proto budou společně prosazovat zásadní požadavek – urychlit liniové stavby kvůli energetice. „Snažíme se do všech připravovaných stavebních zákonů, které tu byly, důrazně připomenout otázku energetiky. Pracujeme na tom už sedm let. Sice se to zrychluje, ale i když 12 let zkrátím na osm let, je to stále hodně,“ říká Durčák.

Příkladem podle Durčáka může být Polsko. „Když tam bylo potřeba rozjet druhou linku metra, síť včetně projektové přípravy, výkupu pozemků o rozloze 70 kilometrů a výstavby - bylo to za tři a půl roku. My dnes povolujeme linku Mírovka, která umožňuje vyvedení z nově plánovaných větrných parků na Vysočině, a tato linka se už povoluje zhruba devět let,“ říká Durčák. I když se podle něj povolování blíží ke konci, další dva roky budou ještě potřeba na samotnou výstavbu.

Martin Durčák se v pořadu Inside Talks vyjádřil i k tomu, jak proveditelné je zlevnění elektřiny domácnostem a firmám v příštím roce, které plánuje hnutí ANO. To se chce zaměřit na regulovanou složku elektřiny.

„Všechno je proveditelné. Když se podíváme na Evropu, je spoustu států, které nějakým způsobem intervenují do cen. Typický příklad je i Německo, takže to určitě proveditelné je,“ říká Durčák s tím, že cesta přes regulovanou část ceny energie má logiku.

„Regulovaná část energie poroste. Objeví se tam nové položky jako kapacitní mechanismy, redispečingy či investice do sítě,“ vysvětluje Durčák. Možná výše případné slevy je podle něj vždy výsledkem toho, kolik unese státní rozpočet či různé fondy.

Pravděpodobný budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček z hnutí ANO chce zároveň spotřebitelům hradit také část poplatků za distribuci a přenos elektřiny z Modernizačního fondu. A tady už je Durčák opatrnější, peníze z fondu by totiž bylo nutné formálně přenotifikovat – tedy znovu určit, kam půjdou.

„Je otázka jedné věci, jakým způsobem se budou notifikovat aktuální závazky k modernizačnímu fondu,“ říká expert. Evropská unie podle něj vzala na vědomí, že bez investic do sítí nelze fungovat a připravila soubor nařízení, jak urychlit výstavbu sítí. To by mělo být právě prostřednictvím evropských peněz a tedy i z modernizačního fondu,“ dodává s tím, že vše je otázka rychlosti notifikace.

Celkové investice do distribuční soustavy jsou přitom v horizontu deseti let spočítané na 450 miliard korun.

„V porovnání k dnešku je to celkově asi o 10 miliard ročně více než průměr v minulosti. To souvisí s dekarbonizací a s tím, že budeme připojovat více zdrojů, pokud si chceme uchovat průmysl na té úrovni, na jaké ho máme. Spotřeba elektřiny by měla růst a měla by se orientovat na průmysl – budeme muset posilovat propojení na velké podniky, stavět sítě. Jestliže dnes je to 83 miliard ročně, máme výhled na 96 miliard během deseti let,“ dodává.

Bez toho, aby část poplatků hradila právě EU prostřednictvím fondů, by naopak regulovaná složka elektřiny mohla vyskočit o desítky procent.