Neúplné výsledky nizozemských voleb jsou vyrovnané, PVV i D66 mají 16,7 procenta

Po sečtení téměř 99 procent hlasů odevzdaných ve středečních nizozemských parlamentních volbách jsou výsledky protiimigrační Strany pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse a středově-liberální strany D66 shodné - 16,7 procenta. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve 150členné dolní komoře parlamentu každá 26 křesel.

D66 výrazně posílila a podle propočtů získá o 17 křesel více, než měla dosud po volbách z roku 2023. PVV podle těchto propočtů naopak 11 křesel ztratila. Hlavní politické strany již dříve vyloučily jakoukoli spolupráci se šéfem PVV Wildersem, protože ho považují za nespolehlivého, případně nesouhlasí s jeho názory.

Třetí nejsilnější stranou je Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 22 mandáty, čtvrtou levicová koalice Zelených a Strany práce s 20 a pátou křesťanští demokraté (CDA) s 18 mandáty. Do dolní komory parlamentu se podle aktualizovaných odhadů dostane také zhruba deset menších stran.

Strana D66 v dolní komoře z dosavadního počtu jejích poslanců posílí, naopak PVV mandáty ztartí. Wilders už na X připustil, že jeho strana doufala v jiný výsledek, nicméně je teď podle něj odhodlanější než kdy dřív. Šéf D66 Rob Jetten vyjádřil přesvědčení, že se miliony Nizozemců ve volbách vyjádřily proti politice negativity a nenávisti. Osmatřicetiletý politik má také za to, že výsledky hlasování umožní vznik široké a stabilní vládní koalice.

Vyjednávání o utvoření nové vlády bude podle analytiků pravděpodobně zdlouhavé. Po volbách z listopadu 2023 se vláda formovala několik měsíců. Nakonec v červnu 2024 PVV, VVD expremiéra Marka Rutteho, středopravicová Nová společenská smlouva (NSC) a pravicově populistické agrární hnutí BBB dospěly k dohodě na novém kabinetu. V jeho čele stanul bývalý šéf tajné služby Dick Schoof.