Článek
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezonnost byl ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu o 0,7 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl o 2,7 procenta.
„Meziroční růst HDP podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. K mezičtvrtletnímu růstu přispěla i zahraniční poptávka,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
„Nikdo z expertů takto silný růst české ekonomiky v souhrnu nečekal. Například expertní odhady mezičtvrtletního růstu se před dnešním zveřejněním pohybovaly v pásmu od 0,0 do 0,6 procenta, vyplývá z dat agentury Bloomberg,“ okomentoval nová čísla hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle něj tak česká ekonomika zaznamenává svůj nejvýraznější meziroční růst od druhého čtvrtletí roku 2022, tedy za více než tři roky.
Růst hrubé přidané hodnoty mezičtvrtletně i meziročně pozitivně ovlivnilo především stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se i ostatním službám.
Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl v září 75,5 procenta. Oproti září 2024 se zvýšil a míra zaměstnanosti mužů činila 80 procent, u žen 71 procent.
„Září nepřineslo změny na trhu práce, ovšem trend rychlého sbližování měr zaměstnanosti mužů a žen se patrně zastavil. Míra zaměstnanosti u mužů se stabilizovala na 80 procentech a u žen byla v posledních dvou měsících 71 procent,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
