Článek
„Jsme dohodnutí, že EET bude,“ prozradila místopředsedkyně ANO Alena Schillerová zřejmě klíčový moment z debaty o ekonomickém programu budoucí vlády. Může překvapit, že s něčím takovým souhlasilo hnutí SPD, které se stylizuje jako ochránce živnostníků, a zvláště „skutečná pravice“ v podobě Motoristů sobě – pro tuzemskou pravici totiž byly elektronické pokladny dosud totéž co červený hadr pro býka.
Ovšem exministryně a zřejmě i budoucí ministryně financí Schillerová v rozhovoru pro Echo vysvětlila, že je třeba někde dorovnat příjmy státního rozpočtu. Ty poklesnou o 22 miliard korun tím, že nová vláda podnikne jednoznačně pravicový krok, tedy vrátí daň z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent. Zavedení pokladen EET jako hlavního nástroje pro boj s šedou ekonomikou donutí podnikatele přiznat příjmy a tím i odvést DPH (daň z přidané hodnoty), což prý státní pokladně vynese 30 miliard.
Jisté je, že exministryně nemá tento příslib o co opřít. ANO zavedlo EET při minulém tažení proti šedé ekonomice na přelomu let 2016 a 2017 v maloobchodě, restauracích a hotelech, tedy v sektorech, kde se nejvíc používají papírové peníze a kde se údajně s tržbami nejvíc podvádí.
Státní závěrečný účet za rok 2017 uvádí, že se díky EET zvýšil výběr DPH o 4,1 miliardy, účet za rok 2018 k tomu dodává, že zásluhou EET příjmy vyrostly o další miliardu. Tento spíše zanedbatelný výnos lze ještě zpochybnit tím, že nárůst příjmů mohl zajistit spíše vedlejší efekt elektronických pokladen. Restaurace i obchody využily zavedení pokladen jako záminku, aby zdražily své zboží. V roce 2017, kdy ceny potravin a restauračních služeb rostly v Evropě v průměru o dvě procenta, dosáhla v Česku vlna zdražení osmi procent. Stejně se vylepšily výnosy DPH.
Nutně to neznamená, že celé tažení proti šedé ekonomice tehdy skončilo fiaskem. Za úspěch lze naopak označit kontrolní hlášení k DPH, která byla zavedena počátkem roku 2016. Podle závěrečných účtů tím výnosy DPH vyrostly ročně o 14,6 miliard a vliv na inflaci nelze prokázat.
Tím vzniká otázka, proč se politici nejen z hnutí ANO tak rádi hlásí právě k neúspěšnému EET, které nakonec i sama ministryně Schillerová vyřadila bez velké lítosti z provozu v časech covidu, a proč ho chtějí za každou cenu obnovit. Odpověď je nasnadě. Na rozdíl od těch ekonomických má EET dobré politické výnosy. Může opět posloužit za exemplární případ, jak rezolutně zasahují ministři financí ANO proti nepoctivcům. Lidem z venkova může imponovat, že k placení odvodů budou donuceni zbohatlíci ze sousedství, městská střední třída ocení, že se v každé hospodě bude opět platit kartou.
Ostatně, odpůrci EET se sotva mohou bránit, když elektronické registrační pokladny byly zavedeny ve většině blízkých zemí.
Pak už půjde jen o to, jestli technické řešení elektronických pokladen nebude nad schopnosti vládních manažerů. O neúspěchu EET v první verzi rozhodl fakt, že si ministr financí Andrej Babiš vybral v roce 2016 za vzor chorvatské registrační pokladny. Terminály EET proto využívaly princip „Big Brother“, to znamená, že přenášely údaje o každé transakci v restauraci či obchodě online na finanční úřad, který musel elektronickou účtenku potvrdit, a teprve potom směl hospodský peníze inkasovat.
Na první pohled to umožňuje lepší kontrolu než elektronické pokladny ve většině ostatních zemí, například v Rakousku, které údaje o transakcích přenášejí do vlastní paměti. Paměť je sice opatřena elektronickou plombou, finanční úřad ji přesto může kontrolovat až zpětně. Ovšem tuzemský model ztratil smysl, když Ústavní soud zrušil povinnost hlásit na terminálu EET platbu kartou. Informace o kartách si podle ústavních soudců mohou finanční úředníci sehnat jinde, konkrétně u bank, které karty vydávají, a nemusí tím zdržovat provoz v obchodech. Třeba se EET 2.0 obejde bez Velkého bratra a na druhý pokus to už vyjde.
