Mohl to Trump vůbec myslet vážně? Jaderný test USA by nejvíc pomohl jiným

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump znovu šokoval svět. Tentokrát výrokem o jeho údajném rozkazu znovu zahájit testy amerických jaderných zbraní.

Co tím přesně mohl myslet? Co by skutečný jaderný test znamenal pro svět? A v jaké fázi vlastně jaderné zbrojení na planetě momentálně je?

Na první otázku bychom v ideálním případě měli dostat odpověď od Bílého domu, ale ani po několika dnech a nespočtu výzev od médií se tak nestalo. Jasno tedy nemáme a nezbývá než spekulovat.

Ve středu pozornosti stojí Trumpův výrok sdílený na sociální síti Truth krátce před jednáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, v němž mimo jiné stojí, že „kvůli testovacím programům jiných zemí“ prezident „nařídil ministerstvu války, aby začalo rovným dílem testovat naše (americké - pozn. red.) jaderné zbraně“.

Nejdřív se mohlo zdát, že Trump možná jen nechtěně zvolil špatná slova a ve skutečnosti neodkazoval na reálný jaderný test, nýbrž jen na zkoušku některých nosičů jaderných zbraní.

V takovém případě by dávala smysl narážka na testy ostatních zemí a byla by mířená na Rusko, které nedávno otestovalo raketu Burevestnik nebo „torpédo“ Poseidon. Tyto zbraně jsou sice jaderně poháněné a primárně mají i sloužit k nesení jaderných zbraní, ale při testech na nich jaderné hlavice nebyly. Něco takového by dokonce dávalo smysl – o to víc, když Trump v příspěvku mluvil o rozkazu pro Pentagon, ačkoliv jaderné testy historicky organizovalo ministerstvo energetiky.

Po několika dnech ale tuto variantu už můžeme v podstatě vyloučit. Trumpova administrativa měla už nespočet příležitostí případné nedorozumění vysvětlit, což dosud neudělala a naopak nadále přiživuje chaos.

Například viceprezident J. D. Vance řekl, že Trumpův příspěvek „mluví sám za sebe“ a  naznačil, že Trump skutečně mohl mluvit o explozivním testu jaderné hlavice, když prohlásil, že USA mají velký arzenál a „občas je potřeba otestovat, že všechno funguje správně“.

Přitom na dotaz ABC News zase Bílý dům pod tlakem údajně uvedl, že Trump „možná“ mluvil jen o testech jaderných nosičů a nikoliv zbraní.

V neděli však televize CBS odvysílala páteční rozhovor se samotným Trumpem, kde prezident prohlásil, že „je potřeba se přesvědčit, jak fungují (jaderné zbraně USA)“, a že USA „budou testovat jako ostatní země“, přičemž dodal, že „testují“ Rusko, Čína, Severní Korea a Pákistán.

Když ho moderátor konfrontoval s tím, že od 90. let neprovedl jaderný test nikdo kromě KLDR, Trump odpověděl, že ve skutečnosti země testy provádějí, jen to tají.

Že by to tak skutečně bylo a všechny jaderné státy až na USA úspěšně desítky let tajily před světem explozivní jaderné testy, je mírně řečeno hodně nepravděpodobné. Trump ostatně kromě toho nepravdivě uváděl, že USA mají jaderných zbraní nejvíc, přestože nejvíc jich má ve skutečnosti Rusko, a také že Čína bude do pěti let na stejné úrovni jako Rusko s USA, což je podle expertů na jaderné zbraně hodně nadsazený předpoklad.

Když ale odhlédneme od již tradičních projevů Trumpova velmi odlehčeného vztahu k faktům, tak si z rozhovoru můžeme odnést, že skutečně laškuje se znovuzavedením ostrých jaderných testů, nebo tuto variantu minimálně odmítá vyloučit i po přímých dotazech.

Velkou otázkou pak samozřejmě je, jak vážně to opravdu myslí. Šance, že ve skutečnosti jen blafuje, je nicméně - naštěstí pro světovou bezpečnost - pořád poměrně vysoká.

K plánu vrátit se k jaderným testům se už stihl skepticky vyjádřit novopečený (a Trumpem nominovaný) šéf Strategického velení Spojených států (STRATCOM) Richard Correll. „Nepředpokládám, že prezidentova slova znamenala jaderné testy,“ řekl viceadmirál s odkazem na to, že Trump mluvil o testování „rovnou měrou“, přičemž Rusko ani Čína jaderné testy neprovádí.

Ministr energetiky Chris Wright pak v neděli variantu explozivních jaderných testů dokonce přímo vyloučil, když prohlásil, že nedojde k žádnému testování, při němž by nastala exploze, ale jen k testům jednotlivých komponent jaderných zbraní, takže lidé žijící v okolí bývalé testovací jaderné střelnice v Nevadě se podle něj nemají čeho bát.

Že slova o testech vážně míněna nejsou, doufá i většina expertů na jaderné zbraně, kteří upozorňují, že obnovené zkoušky by USA nepřinesly v žádný praktický benefit a naopak by v důsledku mohly zásadně zhoršit bezpečnostní situaci na planetě.

Testy jaderných zbraní obecně historicky sloužily jistě jako politický vzkaz, ale byly prováděny i pro zásadní praktické přínosy. Kromě ověření funkčnosti samotné hlavice sloužily ke zpřesnění výpočtů případných dopadů jejich použití proti nepříteli, nebo naopak dopadů na vlastní infrastrukturu při útoku protivníka. Celkem jich bylo na světě provedeno přes 2000, přičemž od 90. let ale ostré exploze uskutečňovala už pouze Severní Korea.

Spojené státy jich mají na kontě zdaleka nejvíc a naposledy se tak stalo v roce 1992. Washington od té doby jaderné zbraně testuje jen na základě počítačových modelů a v zahraniční politice se snaží uplatňovat svůj vliv ke snižování počtu jaderných hlavic na planetě.

Kdyby USA provedly po více než 30 letech klidu jaderný test, přínos v podobě nových informací bude pravděpodobně minimální nebo spíše zcela nulový. A i kdyby se přitom nějaký nezanedbatelný přínos našel, bude vykoupen skutečně vysokou daní.

Pokud by totiž test provedly USA, může to posloužit jako pozvánka pro ostatní. A další státy, především Čína, mohou z testů vzhledem k omezené historické zkušenosti benefitovat určitě nesrovnatelně více.

„Výpočetní síla Národních laboratoří dává Spojeným státům náskok, když ale USA budou pokračovat v testech, může to státům, jako je Rusko nebo Čína, pomoct je dohnat,“ řekla Kelsey Davenportová z americké Asociace pro kontrolu zbrojení.

Souhlasí s ní i další experti na jaderné zbraně a varují, že americký jaderný test by mohl způsobit domino efekt a prakticky tak nastartovat nový globální závod v jaderném zbrojení, což se obecně rovná většímu riziku vypuknutí jaderného konfliktu a určitě to není v souladu se snahami o denuklearizaci, které se Trump údajně snaží dosáhnout.

Jaderné testy zapovídá Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996, která sice nevstoupila v platnost, protože nebyla ratifikována, ale dosud byla ze strany Washingtonu, Moskvy i Pekingu dodržována.

Čína už se nechala slyšet, že doufá, že USA závazky v rámci CTBT neporuší. Kreml zase USA vzkázal, že jestli test provede, Rusko zareaguje „odpovídajícím způsobem“.

Normalizace jaderného testování Spojenými státy by nicméně mohly „pozvat“ k vlastním testům i další státy.

Nakonec připomeňme, že doby, kdy riziko jaderného konfliktu klesalo, jsou zřetelně pryč už nějakou dobu.

Experti varují, že v posledních letech přibylo jaderných výhrůžek od státních aktérů, ale také případů, kdy jsou země s jaderným arzenálem ve válečném konfliktu. Největší měrou se na tom podílí válka na Ukrajině, ale zmínit můžeme i konflikt Izraele s Íránem, nebo letošní konfrontaci mezi Indií a Pákistánem.

Zároveň přestal klesat i počet jaderných hlavic ve stavu vysoké připravenosti a státy do jaderné výzbroje stále víc investují. „Éra snižování počtu jaderných zbraní ve světě, která trvala od konce studené války, pomalu končí,“ okomentoval současný stav v letošní zprávě o jaderném zbrojení Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) Hans M. Kristensen.

Státy, které své arzenály mají už od studené války, se soustředí na modernizaci, což sice nevede k nárůstu počtu hlavic, ale nic to nemění na skutečnosti, že do vylepšování svých jaderných systémů investují v posledních letech stále víc peněz. A pak jsou tu státy jako Čína nebo KLDR, které jadernou výzbroj v posledních letech citelně rozšiřují. Další pak usilují o to, aby vlastní nejničivější zbraně dostaly do stavu připravenosti.

S pokračováním trendu se počítá dlouhodobě a mluvilo se o něm už dlouho před výbušným výrokem Donalda Trumpa. Kdyby ale na americké jaderné testy skutečně mělo dojít, téměř jistě to negativní vývoj směrem zpět k nejhorším obdobím studené války umocní.

Pozitivní zprávou je, že i kdyby si Trump vzal potřebu testovat skutečně do hlavy, mělo by být ještě dost času na to, aby mu to někdo vymluvil. Připravit totiž testovací střelnici k použití by podle odhadů expertů trvalo měsíce až roky.