Investiční horečka do „nové ropy“ nevídaně roztáčí energetiku

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Umělá inteligence (AI) už dávno není jen chytrý program, který si spustíme v mobilu nebo na počítači. Za jejím hladkým chodem se skrývá obří a rychle rostoucí „stroj na elektřinu“. Každá odpověď chatbotů, každý obrázek vygenerovaný z textu i každé doporučení videa na sociálních sítích se opírá o masivní výpočetní výkon ukrytý v datových halách po celém světě.

A právě tam se píše jeden z největších energetických příběhů současnosti. Čím více AI používáme, tím více elektřiny svět potřebuje. A tento růst je tak rychlý, že už začíná hýbat cenami energií v některých regionech, investičními plány technologických gigantů i oceněním energetických firem.

Podle scénářů mezinárodních institucí mohou datacentra v příštích letech v některých zemích překonat spotřebu tradičních energeticky náročných odvětví, jako je ocelářství či hliníkárny, a jejich apetit dál stoupá.

Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebovala datová centra v roce 2024 zhruba 1,5 procenta světové elektřiny. Do roku 2030 se má tento podíl podle základního scénáře IEA téměř zdvojnásobit. Růst táhne zejména generativní AI, jejíž energetická náročnost roste s rozsahem modelů a objemem zpracovávaných dat.

To v praxi znamená, že spotřeba elektřiny v datacentrech má podle IEA v druhé polovině této dekády růst dvouciferným tempem rok co rok – v průměru zhruba o 14 až 15 procent ročně.

Obraz vývoje ještě zvýrazňuje pohled na investice. Podle zprávy World Energy Investment 2025 od Mezinárodní energetické agentury přesáhnou globální investice do datacenter v roce 2025 přibližně 580 miliard dolarů – vůbec poprvé v historii více, než se ve stejném roce investuje do těžby a zpracování ropy (asi 540 miliard dolarů). Rčení, že „data jsou nová ropa“, tak získává zcela konkrétní význam.

A investiční horečka je skutečně bezprecedentní. Microsoft, Meta i Amazon plánují v nejbližších letech investice do AI infrastruktury v řádech desítek až stovek miliard dolarů ročně. Google buduje nové datové kampusy a zajišťuje si dodávky bezuhlíkové elektřiny z malých modulárních reaktorů.

Vedle nových projektů se objevuje i další trend - návrat starších jaderných elektráren právě kvůli poptávce datacenter. V USA takto míří k restartu část elektrárny Three Mile Island v Pensylvánii, místa spojeného s nejznámější jadernou havárií v americké historii.

Současný vlastník Constellation Energy získal od amerického ministerstva energetiky půjčku ve výši jedné miliardy dolarů na znovuspuštění reaktoru odstaveného v roce 2019. Elektřinu má na základě dlouhodobé smlouvy odebírat Microsoft, který ji využije pro napájení svých datacenter a rozvoj umělé inteligence.

A do toho přichází projekt Stargate – iniciativa OpenAI, Oraclu a SoftBanky, která chce v USA vybudovat AI infrastrukturu za až 500 miliard dolarů. Všechny tyto projekty spojuje jedno – potřebují obrovské množství elektřiny. Moderní AI datacentrum má řádově průběžnou spotřebu srovnatelnou s desítkami tisíc domácností, některé extrémně velké komplexy pak s celým středně velkým městem.

Právě proto část analytiků začíná mluvit o tom, že jedním z velkých vítězů AI revoluce nemusí být jen technologické firmy, ale také energie. „Masivní rozvoj datacenter a s tím spojený růst spotřeby elektřiny by mohl být přínosem pro tradiční energetický sektor, který dodává stabilní a spolehlivou energii,“ říká pro SZ Byznys Marek Pokorný, analytik investiční platformy Portu.

Podle něj budou klíčovou roli hrát společnosti v oblasti výroby elektřiny – od obnovitelných zdrojů přes plyn až po jádro – ale i firmy, které zajišťují samotnou energetickou infrastrukturu. „Profitovat mohou i přenosové a distribuční sítě, které musí být modernizovány, aby zvládly zvýšenou zátěž,“ dodává.

Tomáš Cverna, analytik brokerské společnosti XTB, připomíná, že se to už začíná odrážet i v číslech. „V současné chvíli se daří sektoru energetických společností, který se už druhým rokem pohybuje v závěsu za technologickými firmami,“ říká pro SZ Byznys.

Důvod podle něj není složitý - datacentra jsou náročná na rozvod elektřiny i na chlazení, a pokud budou dál růst investice do výpočetního výkonu, „budou energetické firmy zajímavým segmentem“.

Rostoucí poptávka po elektřině přivádí investory zpět k energetickým firmám, ať už jde o výrobce, distributory, nebo provozovatele přenosových soustav. Po letech spíše vlažného růstu najednou vidí vyhlídku stabilního, dlouhodobého zvýšení poptávky.

Datacentra totiž často podepisují dodavatelské smlouvy na 10 až 20 let dopředu. U některých projektů, zejména jaderných, jsou ochotná si připlatit nejen za spolehlivost, ale i za nízkou uhlíkovou stopu.

Analytici se nicméně shodují, že část tohoto příběhu už se do cen akcií promítla. „Trh s energetickými akciemi již začal rostoucí poptávku po elektřině reflektovat,“ říká Pokorný z Portu. Dodává ale, že zejména u firem s jasnou vazbou na expanzi datacenter a technologický růst může být prostor pro další zhodnocení.

Mnohé energetické společnosti podle něj těží z toho, že mají stabilní cash flow a dlouhodobé smlouvy na odběr elektřiny. Zároveň připomíná, že ceny akcií už v sobě často mají budoucí růst z velké části započítaný. „Jakékoli zklamání v číslech nebo zpomalení trendu se tak může rychle propsat do kurzů. I proto dává smysl držet širokou diverzifikaci a nesázet vše na jednu kartu,“ upozorňuje.

Cverna z XTB k tomu připojuje spíše střízlivější pohled. Z dat, která sleduje u amerického indexu S&P 500, vyplývá, že energetické firmy jsou na burze oceněné níže než většina trhu, tedy „se slevou“.

„Energetika je regulovaný sektor, opírá se o dluhové financování, a to způsobuje slevu v ocenění,“ vysvětluje. Podle něj tak nelze očekávat, že by se ocenění energetického sektoru přiblížilo technologickým firmám, i kdyby poptávka po elektřině dál rostla.

Některé americké energetické společnosti, například NRG Energy, už zvýšily výhled zisků mimo jiné díky nástupu AI projektů a smlouvám na dodávky elektřiny pro datacentra. Podobný trend může dorazit i do Evropy, zvlášť do zemí, které se stanou hlavními uzly pro nová centra. Současně roste hodnota energetické infrastruktury.

Transformátory, vedení, bateriová úložiště i technologie řízení sítí se stávají úzkým hrdlem – dodací lhůty se prodlužují z měsíců na roky a kapacity výrobců jsou napjaté. Evropské i americké vlády proto tlačí na urychlené investice, protože dnešní sítě zkrátka nestačí tempu elektrifikace a náporu datacenter.

Pokorný v této souvislosti upozorňuje i na firmy, které stojí přímo na rozhraní energetiky a datacentrového byznysu. Zmiňuje například americké společnosti PG&E nebo Vistra, které aktivně investují do modernizace sítí a rozvoje kapacit pro datacentra, nebo NextEra Energy, jednoho z předních světových producentů obnovitelné energie.

Do hledáčku investorů se podle něj mohou dostat i společnosti jako Equinix a Digital Realty, globální hráči v oblasti datacenter, kteří se zároveň výrazně podílejí na optimalizaci spotřeby energie v tomto segmentu.

Cverna naopak upozorňuje, že některé firmy s „AI příběhem“ v energetice, na rozdíl od sektoru jako celku, už často nejsou levné. Jako příklad zmiňuje právě Vistru nebo Constellation Energy, kde vidí silné napojení na AI, ale zároveň relativně vysoké ocenění akcií.

„Pokud někdo vyloženě hledá společnost, která je levná a zároveň ji může pozitivně ovlivnit AI, měl by se podívat do sektoru amerických regulovaných energetik,“ říká. Za zmínku podle něj stojí například Dominion Energy.

Každý boom má ovšem svá rizika a tato vlna není výjimkou. Prvním z nich jsou regulace. Pokud datacentra příliš zatíží místní soustavy nebo výrazně zvýší ceny pro domácnosti a firmy, mohou vlády sáhnout k omezením – jako se to stalo v Irsku, kde fakticky došlo k dočasnému zastavení nových přípojek datacenter v okolí Dublinu.

V některých částech Spojených států už se tlak datacenter začíná promítat i do účtů běžných odběratelů. V jedné z velkých přenosových soustav na východě USA, která zásobuje elektřinou 13 států, vedla vyšší poptávka datacenter k růstu tzv. kapacitních cen.

Podle tamních analýz to může znamenat zdražení průměrného účtu zhruba o desítky dolarů měsíčně v některých státech. Pokud se nová datacentra nepokryjí odpovídajícím růstem výroby, mohou podobné tlaky vznikat i jinde.

Druhým faktorem jsou úrokové sazby. Datacentra i nové elektrárny jsou kapitálově náročné projekty a drahé financování může jejich rozvoj zpomalit nebo odložit. A třetím je samotný technologický vývoj. Pokud se výpočetní technika výrazně zefektivní, nebo pokud se zpomalí tempo růstu AI aplikací, nemusí dnešní projekce poptávky po elektřině vyjít – IEA sama uvádí, že nejistota kolem scénářů spotřeby datacenter je velmi vysoká.

Podle Marka Pokorného je proto potřeba vnímat růst datacenter i energetiky v širším kontextu. „Asi to bude kombinace všeho – vyšší sazby zvyšují kapitálové náklady, regulace mohou zpomalit některé investice nebo je prodražit a přehnaná očekávání investorů mohou v případě nenaplnění vést k cenové korekci,“ říká.

Připomíná, že trh funguje na základě očekávání a ceny akcií mají v sobě budoucí růst často z velké části už započítaný.

Tomáš Cverna k tomu dodává makroekonomické riziko, které v debatě o AI často zapadá. „Hlavním rizikem samotné teze je ochlazení investic do výpočetního výkonu,“ upozorňuje.

Pokud by totiž došlo k ekonomickému oslabení, firmy by podle něj mohly začít šetřit právě na rozšiřování cloudových služeb a datacenter – a to by se nakonec promítlo i do nižší poptávky po elektřině. Zároveň ale tento scénář považuje za méně pravděpodobný vzhledem k solidní kondici americké ekonomiky.

Umělá inteligence přináší do energetiky nový, dlouhodobý zdroj poptávky. Datacentra se postupně zařazují vedle tradičních odběratelů a jejich význam bude dál růst – v cenách elektřiny i ve výsledcích energetických firem. Pro technologické giganty i energetiku tak začíná období těsného propojení, v němž bude spolehlivá dodávka elektřiny stejně důležitá jako samotný software.