Hlavní obsah

Komentář: Nenasytná umělá inteligence mění energetickou mapu Evropy

William George Kubik
Analytik J&T Banky
Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Umělá inteligence potřebuje datová centra a ta zase ohromné množství elektřiny. Pokud se chce Evropa posunout a být datově soběstačná, musí tento problém vyřešit, píše v komentáři analytik J&T Banky William George Kubik.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozvoj datové infrastruktury, včetně výstavby datových center, a růst spotřeby elektrické energie nejsou jen otázkou Spojených států a Asie, ale také Evropy. A to i navzdory regulacím a relativně nepříznivé legislativě. Celkový výkon datových center v Evropské unii podle banky Morgan Stanley naroste do roku 2035 přibližně na 38 GW, oproti současným 7 GW. To představuje nárůst o téměř 450 %.

S tímto dramatickým nárůstem výkonu bude samozřejmě spojena potřeba stabilního a dostatečného zdroje energie. Jen spotřeba elektrické energie těmito centry vzroste do roku 2035 podle předpokladu Morgan Stanley na 250 TWh, oproti současným 90 TWh. Jedním z hlavních faktorů růstu spotřeby energie jsou AI čipy. Například výkon nového AI čipu s označením B200 (Blackwell) od výrobce Nvidie vzrostl na 1000 Wattů, což je o 43 % více oproti minulé generaci. Kompletní modul GB200 (Grace Blackwell) zahrnující CPU (centrální procesorová jednotka) a GPU (grafický procesor) pak může mít výkon až 1200 W. Nově budovaná masivní datová centra mohou dosahovat výkonu v řádu stovek MW a obsahovat stovky tisíc kusů těchto AI čipů.

Evropa jako celek je bohužel dlouhodobě vnímána jako zaostalý region, a to i přesto, že disponuje špičkovými odborníky a vysoce specializovanými firmami. Tento obraz se však může začít měnit díky novým programům, které oznámila Francie a následně i Evropská komise. Francouzský prezident Emmanuel Macron na nedávném AI summitu v Paříži představil plán podpory rozvoje a implementace AI a cloudu ve Francii. Plán zahrnuje cílené investice až 110 miliard eur a inspiroval se americkým projektem „Stargate“.

Takové masivní investice jsou v Evropě bezprecedentní. Komise následně zveřejnila, že rozšíří podporu pro umělou inteligenci a bude cílit na investice až do výše 200 miliard eur, včetně nově zřízeného fondu na vytvoření AI „továren“ za přibližně 20 miliard eur. Několik AI továren bylo oznámeno již v prosinci 2024 a další čekají v řadě. Otázkou však zůstává, jak rychle bude podpora přidělována a jaké podmínky budou platit pro investující společnosti. Většina investic totiž bude soukromá.

Evropskou kolébkou datové infrastruktury se nově stává Španělsko. Největší americké společnosti, jako jsou Amazon, Microsoft, Google a Blackstone, oznámily záměr investovat do výstavby datových center v tomto regionu až 35 miliard eur. Tyto společnosti do regionu nepřinášejí jen investice, ale také pracovní pozice a rozvoj domácí infrastruktury. To je lákavá nabídka pro region, který se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností mladých lidí a s odlivem obyvatel do ekonomicky silnějších regionů.

Jedním z dalších rostoucích odvětví datové spotřeby je tzv. datová suverenita. Ta spočívá v ochraně citlivých vládních a samosprávních dat, která jsou oddělena od komerčních uložišť (datových center). Datová suverenita je součástí snahy o udržení co největšího množství citlivých dat uvnitř hranic jednotlivých států nebo regionů. EU v nových programech počítá s rozšířením datové suverenity a již navázala spolupráci s poskytovateli cloudových služeb. EK tento pojem nyní rozšiřuje i na oblast čipové architektury, například na architekturu RISC-V (otevřená instrukční architektura vyvíjená v USA).

Pomyslné vidle do tohoto segmentu může hodit obchodní válka mezi Spojenými státy a zbytkem světa. Ta by mohla v krizovém scénáři vést k útlumu poptávky po AI a zvýšení nákladů na potřebnou infrastrukturu. Na druhou stranu, hypotetická cla na AI čipy by mohla být zmírněna, protože většina čipů pochází přímo z továren na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, Číně a Japonsku.

S rostoucím významem AI, cloudu a s tím spojenou narůstající spotřebou energie je nutné přehodnotit aktuální energetickou strategii Evropy. V budoucnu totiž může nastat situace, kdy bude třeba rozhodnout, zda upřednostníme napájení budov, elektromobilů nebo naši datovou spotřebu. Výše zmíněné technologické společnosti si realitu uvědomují a již nyní si zasmluvňují kapacity v některých jaderných elektrárnách. Společnost Google se kromě toho vydává i paralelní cestou a zahajuje vlastní investici do společnosti Kairos Power, která vyvíjí a následně i vyrábí malé modulární bloky. Ty mohou být dostatečným zdrojem energie pro desítky středně velkých datových center.

Obnovitelné zdroje energie momentálně nejsou z mého pohledu dostatečně stabilní, protože solární a větrné elektrárny nedokážou zajistit nepřetržitý přísun energie, který datová centra potřebují. Částečně mohou dobře fungovat pro menší centra s dostatečným bateriovým uložištěm, které jednak dokáže vykompenzovat pokles v síti, ale také dokáže částečně pokrýt eventuální výpadek. V opačném případě se může Evropa vrátit k plynu nebo uhlí, což podkopává její zelené cíle.

V rubrice Komentáře z byznysu přinášíme názorové texty zástupců firem i veřejných institucí k ekonomickým tématům.

Doporučované