Článek
Sněmovní rozpočtový výbor ve středu asi po čtyřech hodinách debaty nad návrhem státního rozpočtu na příští rok přerušil jeho projednávání do pondělí. Navrhla to místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobná budoucí ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní návrh rozpočtu nepokrývá povinné a zákonem předepsané výdaje a také klíčové investiční výdaje v celkovém objemu 95,9 miliardy korun.
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 286 miliard Kč. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) řekl členům výboru, že rozpočet pokládá za realistický a proinvestiční. Řekl, že si za návrhem stojí. Nastupující vládní koalice chce podle něj zvýšit deficit.
„Nejdůležitější mandatorní výdaje jsou naplánovány dobře,“ řekla členka výboru a bývalá místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Bylo to tak, že členové rozpočtového výboru si vůbec nejsou jisti těmi čísly. A chtěli si je více potvrdit s lidmi, kteří s těmi čísly na každodenní bázi pracují, s těmi, kteří připravovali ty jednotlivé kapitoly,“ řekl novinářům po hlasování předseda výboru Vladimír Pikora (Motoristé). Proto se také podle něj poslanci ptali na jednotlivé kapitoly. Na dotaz novinářů, zda je možné, že nastupující vládní koalice ANO, Motoristů a SPD připraví vlastní rozpočet, odpověděl, že ve hře je všechno.
„Evidentně chtějí zvyšovat deficit. To všechno je jenom mediální příprava k tomu, aby ten důvod měli,“ řekl Stanjura novinářům. Z vyjádření poslanců nastupující vládní koalice je podle něj zřejmé, že budou hlasovat proti rozpočtu. Tvrzení o chybějících mandatorních výdajích označil za lži a řekl, že se je podařilo vyvrátit.
Předseda klubu TOP 09 a člen výboru Jan Jakob navrhoval, aby výbor doporučil Sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování. O jeho návrhu se ve středu nehlasovalo. Mohlo by se o něm hlasovat v pondělí.
Na výbor ve středu zavítali i další představitelé hnutí ANO, kteří poukazovali na jednotlivé rozpočtové kapitoly podle jejich zájmu a uváděli příklady, kde podle nich chybí peníze. Poslanci ODS Jiří Havránek a Vojtěch Munzar naopak uváděli, že před prvním čtením má výbor posuzovat hlavně základní ukazatele rozpočtu.
Ministerstva mají mít podseknuté výdaje
Například podle člena zemědělského výboru Karla Turečka (ANO) chybí kolem sedmi miliard korun na spolufinancování evropských fondů. Podle stínového ministra práce ANO Aleše Juchelky jsou podceněné výdaje ministerstva práce například na důchody, ale i na další dávky. Podseknuté výdaje se podle něj ale týkají všech resortů. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl řekl, že v případě rozpočtu ministerstva práce se rada dívala na klíčové položky a například v případě důchodů problém nevidí.
Lubomír Metnar (ANO) řekl, že ministerstvo vnitra přišlo o 670 milionů korun na dotace sborům dobrovolných hasičů a zůstalo mu 40 milionů korun. Ministr Stanjura se s ním o to přel a řekl, že včetně ušetřených peněz z minulých let je pro dobrovolné hasiče v rozpočtu vnitra k dispozici 1,34 miliardy korun.
Schillerová posléze na tiskové konferenci řekla, že hnutí ANO v případě chybějících peněz nehovoří o žádných nadbytečných požadavcích, ale o zákonných výdajích, které musí rozpočet zabezpečit. Například v kapitole ministerstva práce podle ní chybí nejméně 32 miliard na důchody, nemocenskou, na péči nebo podpory v nezaměstnanosti. V rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí 32,7 miliardy korun na naplánované dopravní investice a v rozpočtu samotného ministerstva dopravy chybí podle ní osm miliard na spolufinancování investic, peníze na slevy na jízdném nebo na dálkovou železniční dopravu. Ministerstvu školství podle ní chybí sedm miliard a jde třeba o peníze na kampusy Masarykovy univerzity v Brně nebo Univerzity Karlovy v Praze, uvedla jako příklady.
Bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík (nestraník za SPD) řekl, že rozpočet je postaven na špatných východiscích. Například inflace se podle něj bude blížit třem procentům a možná bude i vyšší. Vláda odhaduje naproti tomu růst cen o 2,3 procenta. Rozpočet je podle něj sestavený chybně a možná je to i záměrně, aby nová vláda začala o tyto chyby zakopávat již od počátku.
Ministr Stanjura to ale odmítl. Zdůvodnil to tím, že nynější vláda chtěla vládnout, a proto by si nepřipravovala sama na sebe „miny“ do rozpočtu. Opakovaně uváděl, že prognózované příjmy označil výbor pro rozpočtové prognózy za realistické.
První čtení rozpočtu na plénu Sněmovny se má konat příští středu. Pokud poslanci v prvním čtení základní parametry schválí, už je nebudou moci měnit. Budou moci pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Stanjura však řekl, že prostor pro změny uvnitř rozpočtu mezi prvním a druhým čtení vidí jako malý. Důvodem je podle něj vysoký podíl povinných výdajů, který v souhrnu se všemi zákonem předepsanými výdaji představuje asi 95 procent výdajů rozpočtu.
