„Akciová dáma“ Pelosiová končí. Její portfolio ale žije dál

Nancy Pelosiová, jedna z nejdéle sloužících političek ve Washingtonu, začátkem listopadu oznámila, že v příštích volbách už kandidovat nebude. Po téměř 40 letech ve Sněmovně reprezentantů tak skončí s mandátem v lednu 2027.

Ve videu zveřejněném na sociální síti X poděkovala voličům a uvedla, že se „s vděčným srdcem těší na svůj poslední rok služby jako hrdá zástupkyně“ a že pro ni bylo největší ctí být hlasem lidí San Franciska.

Z kalifornského města, které v Kongresu zastupuje od roku 1987, se tak postupně stáhne žena, která se jako první v historii stala předsedkyní dolní komory a výrazně ovlivnila podobu americké legislativy posledních dekád. Pod jejím vedením prošla například Obamova zdravotní reforma, pandemické balíky pomoci či zákon na podporu domácí výroby čipů.

Její politický odchod ale současně znovu otevírá téma, které Pelosiovou provázelo stejně intenzivně jako legislativní agenda – mimořádně výkonné akciové portfolio její rodiny. Obchody na burze formálně provádí především její manžel Paul Pelosi, dlouholetý investor.

Protože však americký zákon STOCK Act z roku 2012 vyžaduje, aby členové Kongresu hlásili transakce své i svých manželských partnerů, staly se tyto obchody veřejně dohledatelné a začaly je detailně sledovat specializované weby, investiční aplikace i analytici.

STOCK Act zakazuje obchodování na základě neveřejných informací, ke kterým mají právě politici často přístup, ale samotné obchodování jednotlivých akcií zákonodárcům nezakazuje. Ukládá jim ale oznamovací povinnost nejpozději do 45 dnů od transakce.

Podle dat, která zpracovala firma Quiver Quantitative a o nichž psal například New York Post, vydělali Pelosiovi během zhruba 37 let působení v Kongresu jen na akciových investicích nejméně kolem 130 milionů dolarů. Některé dlouhodobé odhady uvádějí, že pokud by se sledovalo celé období od konce 80. let, mohlo se portfolio rodiny zhodnotit až o bezmála 17 tisíc procent.

V posledních letech rodinné investice výrazně převyšovaly výkonnost amerických trhů. Podle dat fintechové platformy Autopilot a analýz citovaných mimo jiné serverem Yahoo Finance či listem The Times se tzv. „Pelosi portfolio“ v roce 2023 zhodnotilo o desítky procent (různé zdroje uvádějí přibližně 30 až necelých 55 procent) a v roce 2024 pak o více než 50 procent, což výrazně překonalo výnos indexu S&P 500.

Další analýzy zároveň ukazují, že dlouhodobě, zhruba od poloviny minulé dekády, portfolio Pelosiových výrazně překonalo výkonnost indexu S&P 500, často o stovky procentních bodů.

Protože kongresmani berou 174 tisíc dolarů ročně, působí rozsah i vysoká výkonnost investic Pelosiových nezvykle ambiciózně. Někteří analytici proto podotýkají, že spíše připomínají strategii profesionálního technologického fondu než investice někoho s klasickým veřejným platem.

Kolem let 2021 až 2022 se na sociálních sítích, zejména na Redditu a dnešním X, objevily účty, které začaly obchody Pelosiových sledovat a napodobovat. „Začínající investoři věří, že politici mají lepší přístup k informacím a tuší, které akcie nejvíc těží z vládní politiky,“ říká k tomu Ed Moya, analytik společnosti Oanda.

Pro část drobných investorů se pravidelná oznámení transakcí stala signálem údajného „chytřejšího kapitálu“, a vznikly tak zárodky pozdějších strategií, které již obchody automaticky kopírují. Někteří profesionálové jsou ale skeptičtí.

„Je to nesmysl, napodobit cizí obchody a získat na trhu výhodu je velmi těžké,“ upozornil například Sahak Manuelian z brokerské firmy Wedbush Securities.

Napodobovat cizí obchody je podle řady odborníků obtížné, protože veřejnost je vidí až týdny poté, co proběhly. Čili trh už mohl dávno reagovat a aktuální cena se může výrazně lišit. Nemusí být ani jasné, proč investor obchod provedl ani jak zapadá do jeho celkového portfolia, takže kopírující často podstupuje úplně jiné a větší riziko.

Právě mimořádně dobré výsledky však přispěly k tomu, že se obchody manželů Pelosiových dostaly pod podrobnější veřejnou kontrolu. Kritici upozorňují zejména na situace, kdy se velké transakce časově překrývaly s projednáváním důležitých zákonů.

Jedním z prvních široce sledovaných případů byl nákup akcií Visa v roce 2008. Rodina Pelosiových tehdy získala několik tisíc akcií během primární emise Visa, zatímco ve Sněmovně právě probíhaly debaty o regulaci karetních společností a poplatků za platby kartou.

Reportáž pořadu 60 Minutes na stanici CBS naznačila, že Pelosiová mohla jako tehdejší lídryně demokratů ovlivnit, jak rychle a v jaké podobě se návrhy regulace dostanou na program Sněmovny – tedy v době, kdy sama prostřednictvím rodinného portfolia držela akcie společnosti Visa. Pelosiová v rozhovoru pro 60 Minutes jakýkoli střet zájmů rozhodně odmítla.

„Vypadá to tak jen tehdy, když se rozhodnete rozvíjet falešnou premisu. Není to pravda a tím to pro mě končí,“ reagovala na dotaz novináře.

Další často připomínanou epizodou jsou opční obchody s akciemi společnosti Nvidia v roce 2022. Paul Pelosi tehdy uplatnil dříve nakoupené call opce – tedy smlouvy, které mu umožňovaly nakoupit akcie Nvidie za předem stanovenou cenu – v celkové hodnotě v řádu milionů dolarů, právě v době, kdy Kongres dokončoval zákon o miliardových dotacích a daňových pobídkách pro americké výrobce čipů.

Ještě výraznější otazníky vyvolala série obchodů s akciemi společnosti Alphabet v roce 2021. Paul Pelosi tehdy podle veřejných oznámení uplatnil dlouhodobé call opce v hodnotě přibližně jednoho až pěti milionů dolarů. Podle propočtů uvedených mimo jiné v americkém magazínu Forbes dosáhl na těchto pozicích zhruba pětimilionového zisku.

Obchod ale proběhl v době, kdy Kongres projednával balík návrhů týkajících se antimonopolní regulace a posílení dohledu nad velkými technologickými firmami. Kritici upozorňovali, že jako tehdejší předsedkyně Sněmovny měla Pelosiová přímý vliv na to, které návrhy se dostanou na jednání a hlasování, a transakce tak podle nich vzbuzovala dojem možného střetu zájmů.

Nancy Pelosiová tvrzení o zneužívání neveřejných informací opakovaně odmítala. Uváděla, že o investicích rozhoduje její manžel a že veškeré obchody byly nahlášeny v souladu se zákonem STOCK Act. Pelosiová také nebyla nikdy obviněna ani obžalována z insider tradingu, tedy obchodování využívajícího neveřejné informace, a žádný z těchto případů neskončil trestním stíháním.

Když byla v minulosti dotazována na to, zda by zákonodárci neměli mít obchodování s akciemi zakázané úplně, reagovala s odkazem na principy trhu. „Jsme tržní ekonomika. Poslanci by se jí měli smět účastnit,“ řekla v roce 2021 novinářům, jak citoval mimo jiné Business Insider.

Debata, kterou příběh Pelosiových v posledních letech posílil, však pokračuje dál. Analýzy například z platformy Unusual Whales ukázaly, že v některých letech překonalo celkové kongresové obchodování výkonnost amerického trhu – bez ohledu na politickou příslušnost.

Podle průzkumů veřejného mínění podporuje zákaz individuálního obchodování členů Kongresu a jejich manželských partnerů více než 80 procent Američanů.

V reakci na to vzniklo několik legislativních návrhů. V Senátu i ve Sněmovně tak nyní leží různé varianty zákonů, které by politikům nařizovaly přesunout majetek do slepých svěřenských fondů nebo se jednotlivých akcií zcela zbavit.

Nejznámější z nich, návrh s ironickým názvem PELOSI Act („Preventing Elected Leaders from Owning Securities and Investments“), předložili republikánští zákonodárci. Název je sestavený tak, aby počáteční písmena slov vytvořila zkratku „PELOSI“.

Diskuze o regulaci tak bude pokračovat i po oznámení odchodu Pelosiové. Sama uvedla, že proti zpřísnění pravidel nic nemá. Její rozhodnutí skončit po roce 2026 zároveň uzavírá jednu z nejvýraznějších politických kariér současné Ameriky – a přináší otázku, jak těsně mají být v budoucnu propojeny finanční trhy a práce zákonodárců.