Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jak hluboko mohou počty narozených za rok klesnout, Česko teprve zjišťuje. Loni rodiny přivítaly na svět nejméně novorozenců od dob Marie Terezie – 84 311 –, a země se tak propadla i pod úroveň doposud největšího poklesu z druhé poloviny 90. let.
Je přitom už teď prakticky jasné, že další rekord Česko zažije v letošním roce. Dá se navíc počítat s tím, že se vůbec poprvé narodí méně než 80 tisíc dětí. Lze to odhadnout z ankety, kterou Seznam Zprávy provedly mezi pěti desítkami porodnic, tedy více než polovinou všech zařízení v zemi.
Z ní vyplývá, že propad porodnosti pokračuje i v letošním roce. Samozřejmě nejde o žádnou oficiální statistiku, té se dočkáme od Českého statistického úřadu až na jaře příštího roku. Z odpovědí nemocnic, které nám uvedly počet porodů a narozených dětí od začátku roku do konce října 2024 a 2025, lze ale ilustračně ukázat, jak na tom patrně za celý rok budeme.
Průměrně to vychází na meziroční pokles porodnosti kolem osmi procent. Což znamená, že propad je o něco mírnější než v roce 2024, ale pořád je třeba připomínat, že se letos srovnáváme s nejhorším výsledkem v historii.
„Na našem pracovišti pozorujeme pokles počtu porodů od roku 2024. Tento pokles kopíruje trend celé ČR, který začal již v roce 2023 a který dle dlouhodobých predikcí bude pokračovat ještě několik roků. Průměrně se jedná o úbytek cca 10 % ročně,“ říká Lukáš Hruban, primář Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno, která je největším zařízením svého druhu v republice.
Menší počet rodiček hlásí naprostá většina porodnic. Ostatně jde o odraz trendu v celé společnosti. Na druhou stranu v regionech se promítá propad rozdílně. Jak upozorňuje Český statistický úřad, mezi lety 2021 a 2024 poklesla porodnost nejvíce v Karlovarském a Moravskoslezském kraji, nejméně v Praze a Ústeckém kraji.
„Pokles pokračuje, ale v naší porodnici je v posledních letech nižší než ve zbytku regionu. Jde nicméně o pokles, který se očekával, byť o něco méně výrazný. Ale demografické trendy jsou jasné, rodí ‚slabá‘ generace pozdních 90. let a časných nultých let. K tomu klesá ochota lidí mít dítě. Situace se v nejbližších letech nezlepší,“ říká také přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava Ondřej Šimetka.
I mezi porodnicemi se ale najdou takové, které hlásí o něco vyšší počet porodů než za stejné období minulého roku, i když jde vesměs o výjimky. Největší nárůst hlásí v Litoměřicích, Teplicích, Jičíně a také Havířově, kde ale mimochodem do nárůstu promlouvají i cizinci.
„Za prvních deset měsíců letošního roku máme přes 915 porodů a podle všeho bychom mohli i letos přesáhnout 1000. Za touto stabilitou stojí i narůstající trend využití naší porodnice u rodiček ze Slovenska a Polska a stále častěji k nám jezdí rodit ženy i ze vzdálenějších koutů naší země,“ říká mluvčí Nemocnice Havířov Silvie Skotnicová.
Odkládá se založení rodiny?
Poslední oficiální data z letošního roku, která jsou k dispozici, jsou za první pololetí. Z údajů Českého statistického úřadu se ukazuje, že propad může být ještě výraznější, než naznačuje anketa mezi porodnicemi.
Během prvních šesti měsíců se narodilo 37,4 tisíce dětí, o 4,9 tisíce méně než za stejné období zatím nejslabšího roku 2024. To znamená pokles o 12 procent. Kdyby tedy stejně klesla porodnost i ve druhé polovině roku, nedostali bychom se ani přes 75 tisíc narozených dětí.
„Ve světle pokračování poklesu v roce 2024 se další pokles porodnosti očekával a řekla bych, že jsme očekávali v zásadě další meziroční pokles podobný tomu mezi roky 2023 a 2024, tedy cca desetiprocentní,“ říká vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
A vysvětluje, že je třeba brát v potaz dva faktory. Zaprvé do nejplodnějšího věku se dostaly nejslabší populační ročníky druhé poloviny 90. let. Zatímco ženám z posledního silného ročníku 1993 (118 tisíc narozených) je letos 32 let a ze statistického pohledu opouštějí věk nejvyšší plodnosti, pozvolna se do něj dostávají ty slabé – nejméně dětí se narodilo v roce 1999 (konkrétně 89 tisíc) a dnes jim je 26 let. Zadruhé mají dnešní ženy méně dětí než předchozí generace.
„Z části může jít o ‚odloženou‘ plodnost, kdy se ženám děti narodí v dalších letech, ale je pravděpodobné, že k plné kompenzaci současného poklesu plodnosti v budoucích letech nedojde,“ dodává Štyglerová.
Méně lidí chce děti
Česko tak zažívá to, co v podstatě celý zbytek Evropy. Plodnost se propadá. Ještě v roce 2021 jsme přitom byli na špici spolu s Francií. Nárůst byl ale jen dočasný a navíc za ním částečně stála aktualizace údajů o početním stavu žen ze sčítání lidu. K tomu se z dat ukazuje, že ženy „uspíšily“ v roce 2021 narození druhého potomka. Tím pádem se o to méně dětí narodilo v následujících letech.
„Když se ale podíváme na rozdíl mezi lety 2024 a 2023, tak nám dominantně chybí první děti,“ popisuje demografka Jitka Slabá z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jedním z vysvětlení relativně příkrého poklesu tak podle ní může být kromě slabších ročníků rodičů i to, že nejmladší generace odkládá samotné založení rodiny.
„Buď se potenciální rodiče nespárovali, což může být ještě důsledek covidu, nebo se sice spárovali, ale v současné situaci si dítě netroufnou mít, případně ho vůbec nechtějí,“ dodává Slabá s tím, že tyto fenomény bude ale nutné teprve prozkoumat.
K tomu je velmi přínosný dlouhodobý výzkum Současná česká rodina na Masarykově univerzitě. Ten ukazuje, že mezi lety 2020 a 2022 poklesl mezi mladými lidmi podíl těch, kteří plánují v nejbližší budoucnosti zakládat rodinu. Nejvíce mezi skupinou s nejnižšími příjmy nebo těmi, kteří nemají vlastní bydlení.
Ukazuje se tak, že do krátkodobých plánů značně promluvila horší ekonomická i obecně společenská situace posledních let, ať už vezmeme v potaz pandemii covidu, nebo třeba válku na Ukrajině a s ní spojenou zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě.
Zároveň je ale nutné vzít v úvahu fakt, který je společný nejen pro evropský prostor, ale obecně celý vyspělý svět. V Česku stoupá podíl lidí, kteří vůbec neplánují mít děti. A to je výzva, která významně ovlivní nejen ekonomiku, ale celé fungování společnosti.
