Článek
Americký prezident Donald Trump v pátek večer před novináři poprvé otevřeně mluvil o existenci mírového plánu jeho administrativy, který si klade za cíl ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Zároveň Trump zdůraznil, že Ukrajina a její prezident Zelenskyj bude muset učinit nějaké ústupky: „V jistém momentě bude muset něco přijmout,“ uvedl americký prezident s odkazem na Zelenského. Dodal, že reakci Ukrajiny na jeho návrh čeká do příštího čtvrtka. Ruský prezident Putin se k plánu podle agentury Reuters vyjádřil pozitivně.
Celé znění plánu ještě americká administrativa nezveřejnila, všech 28 bodů ale uniklo do zahraničních médií.
Seznam Zprávy přináší shrnutí plánu, který si klade za cíl ukončit největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války, ale za cenu zásadního poškození Ukrajiny ve prospěch Moskvy.
Klíčové body
Plán stanoví, že suverenita Ukrajiny bude zaručena. Rusko, Ukrajina a Evropa zároveň podle návrhu uzavřou komplexní dohodu o neútočení, která vyřeší všechny konflikty mezi aktéry za posledních 30 let.
Pokud by Rusko svého východního souseda znovu napadlo, reakcí by podle návrhu byla „razantní koordinovaná vojenská odpověď“ spolu s obnovením sankcí a zrušením dohody.
Jak ale upozorňuje britská veřejnoprávní BBC, přímé bezpečnostní záruky v plánu nejsou uvedeny. Jednak návrh nestanovuje, kdo by je poskytoval ani jak silné by byly.
Konec nadějí na NATO
Jeden z klíčových bodů návrhu také mluví o ukončení rozšiřování NATO. Tento bod neovlivňuje pouze Ukrajinu, ale i Gruzii, která se o připojení do Aliance snaží několik let. Ve stejném bodě zároveň stojí, že se „očekává, že Rusko nenapadne sousední země“.
Vydání území i omezení armády
Co se týče území, Ukrajina by se podle amerického plánu musela vzdát i těch oblasti, jejichž části dosud kontroluje. Jde o části z Doněcké a Luhanské oblasti, včetně dvou velkých měst Kramatorsk a Slovjansk.
Tato území budou považována za „neutrální demilitarizovanou nárazníkovou zónu mezinárodně uznanou jako území patřící Ruské federaci“.
Návrh také uvádí, že „Krym, Luhansk a Doněck budou uznány jako de facto ruské, a to i ze strany Spojených států“. Není zde tedy uvedeno, že ruskou kontrolu musí právně uznat přímo Ukrajina. To by mohlo Kyjevu umožnit přijmout takové znění, které by nebylo v rozporu s ukrajinskou ústavou, jež stanoví, že její hranice jsou „nedělitelné a nedotknutelné“.
V jižních oblastech Chersonu a Záporoží by se frontové linie zmrazily a Rusko by se vzdalo území, která okupuje jinde na Ukrajině.
Další z bodů plánu stanovuje omezení ukrajinské armády – po válce v ní má být pouze 600 tisíc příslušníků. Podle BBC byl počet vojáků v armádě loni v lednu odhadován na 880 tisíc. Před začátkem plnohodnotné invaze v únoru 2022 to bylo přibližně 250 tisíc.
Jak upozorňuje americká zpravodajská stanice CNN, Rusko dříve volalo po mnohem větší demilitarizaci Ukrajiny. Zároveň ale plán po agresorově armádě žádné podobné ústupky nepožaduje.
Vstup pouze do Unie, do NATO nikoliv
Ukrajina již několik let usiluje o vstup do západních zahraničních institucí – do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Podle plánu by ale musela do své ústavy zakotvit, že do NATO nevstoupí. Stejná podmínka má být zahrnuta i ve stanovách Aliance.
Zároveň je ale dle plánu Ukrajina „oprávněna ucházet se o členství v EU“. Země také získá krátkodobý preferenční přístup na evropský trh po dobu, kdy bude otázka jejího členství posuzována.
Ukrajina by se podpisem dohody zároveň zavázala k tomu, že se nestane „jaderným státem“. Na území státu by také nemohly být rozmístěny jednotky NATO, což je prakticky odmítnutí plánu, o němž v minulosti mluvil například francouzský prezident Macron.
Rusko se vrátí na mezinárodní scénu
Americká administrativa po uzavření míru také počítá s návratem Ruska z mezinárodní izolace. Putinův stát by byl opětovně přijat mezi státy skupiny G8, ze které byl vyloučen po anexi Krymu v roce 2014.
„Všem aktérům konfliktu bude udělena úplná amnestie za jejich činy během války.“ Tento bod plánu je podle americké CNN přímo zaměřen na zrušení zatykače na Putina, který vydal Mezinárodní trestní soud. Ukrajina ale ruské síly obvinila z více válečných zločinů – například z masakru v Buči.
Sto miliard dolarů ruských zmrazených aktiv plán navrhuje investovat do „americkými silami vedených snah o obnovu a investice na Ukrajině“. Spojené státy by zároveň získaly 50 procent zisků. Evropské státy by na rekonstrukci napadeného státu přidaly dalších 100 miliard dolarů.
Podle BBC zmíněné částky na obnovu Ukrajiny nemusí vůbec stačit – začátkem letošního roku byly finanční náklady na obnovu státu totiž vyčísleny na 524 miliard dolarů.
