Článek
Zhruba 15 měsíců poté, co jeho město osvobodily z ruské okupace ukrajinské jednotky, 21letý Vadym Jevdokymenko stále neví, kde se nacházejí pozůstatky jeho otce. „Přál bych si, aby to skončilo… Tenhle případ není uzavřený. Je komplikovaný,“ povzdychl si během rozhovoru, který poskytl deníku The New York Times (NYT).
Jevdokymenko se domnívá, že tělo jeho otce leželo spolu s dalšími minimálně pěti pozůstatky v jedné z místních garáží. Vyšetřovatelé našli na místě otcovy doklady. Jenže samotná těla byla silně ohořelá a v natolik špatném stavu, že prakticky nelze určit, čí jsou. „Všechno tomu nasvědčovalo… Ale nikdo nemohl říct nic konkrétního.“ Mladý muž tak po svém otci dál pátrá.
Příběh Vadyma Jevdokymenka není v Buči ojedinělý. Podle tamních úřadů nebylo dosud identifikováno minimálně dalších 80 lidských pozůstatků, které tu po sobě ruské okupační jednotky nechaly.
Těmto neznámým je vyhrazena zvláštní část hřbitova, kde se nachází hroby s kříži a plastovými cedulemi, na nichž se nepíše konkrétní jméno. Jen číslo. Jevdokymenko věří, že se jednou podaří nahradit některou z číslic jménem jeho táty.
Fotogalerie
31. března 2022 osvobodily ukrajinské jednotky Buču. Město se stalo symbolem toho, jak ruští vojáci vraždí během invaze ukrajinské civilisty.
„Těžké najít rovnováhu“
Buča se kvůli krutostem spáchaným v prvních měsících ruské invaze stala mementem ruských zločinů vůči ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu. Jak doložila svědectví místních i vyšetřování úřadů, Rusové na tomto kyjevském předměstí vraždili, znásilňovali a popravovali.
Dnes se tu pravidelně zastavují zahraniční delegace – některá z nich město navštíví téměř každý týden – a ukrajinští vládní představitelé přibližují hostům utrpení, kterým si národ kvůli ruské invazi prochází.
Přesto se Buča snaží ze škatulky města, kam si svět přijíždí připomínat tragédii, vymanit. „Je velmi těžké najít správnou rovnováhu mezi připomínáním, obnovou a posunem vpřed… Nechceme být jen místem tragédie,“ vysvětlila pro NYT zástupkyně starosty Mychailyna Skoryk-Škarivská.
Vedle všudypřítomných stop tragédií město znovu buduje. Rekonstruují se školy, obchody i domy, včetně těch v ulici Vokzalna, kde probíhaly jedny z nejtvrdších bojů.
Domy jsou tu dnes opravené a ulici zdobí úhledné chodníky s novou dlažbou, ve větru se třepotají vyvěšené žluté a modré pentle. Obnova probíhá v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru a částečného financování nadací Howarda Buffetta a je realizovaná americkou charitativní organizací Global Empowerment Mission, která pomáhá při katastrofách, uvádí dále NYT.
Mohlo by vás zajímat
Církve a náboženská uskupení od začátku války na Ukrajině čelí ze strany Rusů útlaku. Okupanti nejen ničí, ale i vykrádají kostely. Terčem útoků jsou i samotní duchovní – stávají se oběťmi únosů, a dokonce vražd.
Po rekonstrukci je tak například domov 49leté Iryny Abramové, jejíž manžel byl v době několikatýdenní okupace vyvlečen ven a ruskými vojáky popraven. Klíčky od domu si Abramová převzala letos na jaře, přesto není ani zdaleka hotovo. Interiér je prázdný a ze zdí čouhají odhalené dráty, sádrokartonové obložení není dokončené. Městské radě, která je za vybavení domů nábytkem zodpovědná, totiž chybí peníze, popsala Abramová novinářům.
Podle místostarostky Skoryk-Škarivské je veškerá finanční pomoc, kterou město dostává, jen zlomkem toho, co by potřebovalo: „Nyní je nejtěžší období… Téměř rok a půl po okupaci, kdy stále zuří válka a lidé už jsou vyčerpaní.“
Bolestné vzpomínky
Při procházce Bučou tak novináři NYT naráží na mnoho kontrastů – díry po kulkách ve výlohách obchodů, stopy po střepinách na fasádách budov, ale také stánek s limonádou, hrající si děti v místní fontáně nebo posedávající teenageři s telefony v rukou.
V místním kostele Všech svatých, na jehož pozemku bylo v masovém hrobě pohřbeno minimálně 119 lidí, stále probíhají svatby, pohřby nebo nedělní mše. Farář Andrij Halavin, který slouží v Buči už od roku 1996, dění z prvních týdnů války připomíná tím, že návštěvníky provází po kostele a ukazuje jim fotografie, na nichž je vidět zdevastovaná Buča krátce po osvobození.
Je to pár dní, co Buča odhalila u vstupu do městského parku památník. Skládá se z 501 kovových destiček se jmenovkami 501 obětí ruské okupace. Počet štítků, jak dokládá příběh Vadyma Jevdokymenka, není kompletní.
„Věnováno civilistům, kteří zemřeli v důsledku ostřelování, popravy nebo mučení, když bylo město okupováno v únoru až březnu 2022,“ napsal na síti Telegram starosta města Anatolij Fedoruk.„Nelze na to zapomenout a nelze to odpustit.“
