Článek
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Kokořínsko - Máchův Kraj platila po desetiletí za ráj trampů. Místní hluboké lesy a spletitá bludiště skal s převisy nabízí ideální skrýš před deštěm a sluncem i před ostatními lidmi.
Tolik trampských tábořišť jako zde pravděpodobně nikde v Česku není. Správa CHKO jich tady v posledních letech objevila 138. A to nejrůznějšího druhu. Od jednoduchého prostoru na spaní s ohništěm pod převisem až po kemp Bombastic, který připomínal spíš malý srub.
Zatím šlo k zemi 39 nocovišť
Jenže ty největší z nich začala Správa asi před třemi roky likvidovat. Reagovala tak na stížnosti, že si je lidé na místě postavili nelegálně. Navíc v CHKO platí přísný zákaz zakládání ohňů, což většina táborníků porušovala. Dodnes šlo k zemi 39 nocovišť včetně těch největších.
Záhy se o budoucnost Kokořínska rozhořel ostrý spor. Část trampů i odborníků, a to i z Akademie věd ČR, protestovala proti tomu, aby se likvidovala i menší tábořiště. Trampů se zastával i tehdejší ředitel CHKO Ladislav Pořízek.
Úplný konec tábořišť ale požadovali odpůrci v čele s novinářem Ivanem Brezinou, který podával stížnosti na dlouhodobou nečinnost správy CHKO. Tyto dvě skupiny proti sobě ostře vystupovaly na sociálních sítích. Spor si v médiích vysloužil přezdívku „válka trampů“.
Spor došel tak daleko, že se do něj rozhodl vložit stát. Ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL začátkem roku oznámil, že dal dohromady pracovní skupinu, která má za úkol spor rozřešit.
„To, že lidé do přírody chodí, poznávají ji a na některých místech i nocují, považuji za velmi důležité. Zároveň ale tyto aktivity nesmí být v rozporu s naším právním řádem, nemohou mít negativní dopad na přírodu a neměly by být v konfliktu s vlastníky pozemků,“ uvedl Hladík.
Ve skupině zasedli zástupci ochránců přírody, vlastníků pozemků, hospodářů, vědců, samospráv i trampů. Výsledky v úterý prezentovali novinářům. „Shodli jsme se, že tramping je v určitém ohledu veřejný zájem,“ uvedl vedoucí skupiny Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Konečně zastání, jásají trampové
Členové skupiny uznali, že trampové na místě táboří už zhruba sto let, zdůraznili ale, že vlivem sociálních sítí či covidové pandemie začal oblast navštěvovat zvýšený počet lidí, kteří s pobytem v přírodě nemají takové zkušenosti, s čímž mohly souviset nálezy odpadků nebo nevhodně umístěných ohnišť.
Podle nich tak není řešením kempy plošně zrušit, ale část zlegalizovat - tak, aby zde lidé mohli tábořit a rozdělávat oheň.
Stávající tábořiště rozdělili do tří skupin. Čtyři z nich určili jako závadné pro přírodu, majitele pozemků či archeology, a v příštích měsících tak půjdou k zemi. Jde zejména o velké kempy, které připomínaly spíše sruby a některé držela pohromadě montážní pěna.
64 dalších pak vadí některé ze stran. „Tady je nějaký prostor pro další jednání. Pokud nedojde ke změně názorů těchto aktérů, tak by měly byt také zlikvidovány,“ objasnil Hušek. Jasněji by mělo být během několika měsíců.
Zbylých 31 nocovišť je podle odborníků nezávadných a skupina bude hledat způsoby, jak je legalizovat. Řešit to lze výjimkou ze zákona o ochraně lesa, kterou stanoví jeho vlastník, a opatřením obecné povahy, které by mělo zase vyřešit rozpor se zákonem o ochraně přírody a krajiny.
Jako první by se měly dočkat legalizace tři z nocovišť, která leží na území vlastněném AOPK, a to se zkušební dobou na jeden rok. Na to, zda fungují podle pravidel, by měl dohlédnout Český horolezecký svaz a nově vzniklá trampská organizace. Hušek zatím neuvedl, kdy by k tomu mělo dojít.
Samotní trampové výsledek jednání vítají. „Souhlasíme s tím, že některé kempy, které byly zrušené, byly ostudy trampingu. U některých nám to vadí, ale nic s tím neuděláme,“ řekl Seznam Zprávám Libor Hartych ze spolku Táborový kruh. U 64 kempů, o kterých se teprve rozhodne, by chtěli zprostředkovat jednání mezi jejich správci a orgány, kterým na místě vadí.
„Je to poprvé v historii Česka, co se stát zastal trampů včetně jejich hmotného projevu, což jsou kempy, a nějakým způsobem se snaží je zařadit do právního rámce. To se naposledy stalo v roce 1968 při pražském jaru, kdy tramping a skauting byl státem podporován,“ dodal další tramp Rostislav Procházka.
Stát má podle něj ale zvážit, zda opravdu zlikvidovat i zbylá tábořiště. „Bouráním se problém nevyřeší, protože lidé budou do přírody jezdit i dál. Mohou být zakládána nová tábořiště na nevhodných místech,“ varoval Procházka.
Činnost skupiny nekončí. Kromě rozhodnutí nad osudem zbylých kempů bude také jednou za půl roku vyhodnocovat, jak se daří situaci řešit, a případně zda na místě nevznikají nová nevhodná tábořiště.
Hladík také zdůraznil, že nově nastavený systém by měl být v budoucnu také „vodítkem“ pro další chráněné oblasti, které se potýkají s podobným problémem. „Nejedná se jen o specifikum Kokořínska. Stejným pohledem budou tyto věci řešeny i v celé České republice,“ uvedl.
