Článek
Americký prezident Donald Trump v pondělí pohrozil novými tarify. Tentokrát by šlo o 100procentní cla na Rusko, pokud by do 50 dní neukončilo válku na Ukrajině.
Z takových tarifů by plynula i sekundární cla na země a subjekty, které s Ruskem obchodují. Dotklo by se to především oblastí, jako je ropa a zemní plyn. Nejvíce zasaženými zeměmi by byly Čína, Indie, Brazílie nebo Turecko, které na ruskou ropu a plyn nejvíce spoléhají.
Trump svůj záměr částečně avizoval již minulý týden. Varoval, že připravuje „významné prohlášení“ směrem k Rusku a že zkoumá návrh zákona o „velmi, velmi tvrdých sankcích“, který připravuje americký Senát. „Zavedeme sekundární cla,“ prohlásil. „Pokud nebudeme mít dohodu během 50 dní, je to velmi jednoduché a budou 100procentní.“
Americký prezident novinářům v Oválné pracovně při pondělní schůzce s Ruttem sdělil, že je z ruského vůdce Vladimira Putina zklamaný a přislíbil Ukrajině vojenskou pomoc. „Vyrobíme špičkové zbraně, které se pošlou NATO,“ řekl Trump s tím, že za ně zaplatí spojenci Spojených států v Severoatlantické alianci.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv ve svém příspěvku na sociální síti X označil hrozbu tarify za „teatrální ultimátum“. Navíc 50denní lhůta dává prostor Moskvě na promyšlení dalších kroků a případných protiopatřeních. Například podle ukrajinské poslankyně Kiry Rudykové je Trumpovo prohlášení „hořkosladké“. „Je to pro nás velmi těžké a velmi osobní, protože nevíme, zda někteří z nás těchto 50 dní přežijí,“ řekla pro BBC.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý označil vyjádření amerického prezidenta o možném uvalení cel jako vážná. Dodávku zbraní Ukrajině, kterou mají financovat evropské země, pak vnímá jako další impulz k válce. „Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobná rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ uvedl Peskov.
Převažují „kdyby“
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáše Prouzy je ale pravděpodobnost zavedení tarifů proti Rusku minimální. „Trump opakovaně ukazuje, že směrem k Rusku umí jen mluvit, ale nikdy nic neudělá,“ komentuje situaci. „Pokud by ale konečně změnil názor, mohla by sekundární cla výrazně zrychlit kolaps ruské ekonomiky,“ říká.
Na Česko by to podle něj nemělo mít zásadní vliv. „Negativní dopad by Trumpova sekundární cla měla na ty, kteří obcházejí platné sankce a bez zábran s Ruskem obchodují přes fiktivní vývozy do třetích zemí,“ pokračuje.
„Dnes by to byly především země v postsovětském prostoru, které slouží jako ‚pračky‘ zakázaného obchodu s Ruskem a které jsou navíc závislé na ruské ropě a plynu. Naopak Čína by si našla alternativní způsob fungování, podobně jako zbytek Asie,“ dodává Prouza. Tíha dopadu na konkrétní země by ale podle něj záležela na konkrétním nastavení cel. Mezi nejvíce zasažené sektory by pravděpodobně patřily energetika a průmyslová výroba.
I podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by se případná sekundární cla Česka týkala minimálně. „Pokud nedovážíme ani ruský plyn, ani ropu a jiné strategické komodity, tak se nás přímo nedotknou. Dopady by k nám dorazily spíš zprostředkovaně, přes narušené řetězce a nižší poptávku,“ říká.
Zdůrazňuje, že se například již podařilo zvládnout odstříhnout se od dodávek ruského plynu. „Umíme být flexibilní. Pokud nás to přiměje víc investovat do inovací a diverzifikace, vyjdeme z toho silnější. Krátkodobě to může bolet, ale dlouhodobě je to investice do odolnosti a nezávislosti na autoritářských režimech,“ pokračuje.
Zásadní krok
Agentura Reuters vyzdvihuje, že pokud by se Trumpova hrozba s uvalením tzv. sekundárních cel na Rusko naplnila, znamenalo by to významný posun v sankční politice Západu. Výše zmíněný návrh zákona, který by Trumpovi umožnil uvalit až 500procentní clo na kteroukoli zemi podporující Rusko, podporuje 85 senátorů ze 100 napříč politickým spektrem.
Reuters také upozorňuje, že západní země sice zpřetrhaly obchodní vazby s Ruskem, nicméně nepodnikly kroky, kterými by omezily možnost Ruska prodávat ropu do třetích zemí. Kreml tak stále může vydělávat miliardy dolarů na prodeji ropy například Číně nebo Indii.
Podle Vondry by uvalení 500procentních tarifů na země podporující Rusko pocítila i Evropa. „Zavedení sekundárních cel je tvrdý, ale strategický krok. Z bezpečnostního hlediska by to byla silná rána pro Kreml. Pokud přijdou o miliardy z prodeje ropy a plynu, bude Putinova schopnost financovat válku výrazně oslabená,“ říká Vondra. „Ano, ekonomicky to může bolet i nás – cla na země jako Čína nebo Indie by otřásla globálním obchodem. Ale právě v tom je síla tlaku,“ pokračuje Vondra. Nejvíce by podle něj sekundární cla zasáhla Peking.
Nicméně 19 procent zemního plynu v Evropě pochází stále právě z Ruska. V Evropě by pak cla měla dopad například na Slovensko a Maďarsko, které patří k odběratelům ruského zemního plynu. Nejsou jediní, ani Španělsko, Belgie, Nizozemsko nebo Francie neutnuly zcela dodávky ruského plynu, nicméně na rozdíl od Slovenska a Maďarska souhlasí s kompletním zákazem importu ruského plynu do EU do konce roku 2027.
