Návrat klausovské politiky. Kdo bude v diplomacii tahat za nitky

Podle koaliční dohody připadne rezort zahraničí kandidátovi ze strany Motoristé sobě. Ať už to bude hlavní tvář partaje Filip Turek či Motoristé ve svých řadách nakonec najdou někoho jiného, na chodu rezortu se bude významně podílet i státní tajemník a náměstci.

Právě náměstci by také mohli dočasně vést rezort, pokud by prezident jmenoval vládu bez ministra zahraničí, jehož jméno by se ještě řešilo. Černínský palác by v takovém případě mohl vést buď sám premiér nebo někdo pověřený, například náměstek.

Podle informací Seznam Zpráv by se do náměstkovských židlí měli posadit kariérní diplomaté. „Nechceme z toho udělat skladiště politických nominací,“ poznamenal zdroj blízký vyjednávání. Faktem nicméně je, že zvažovaná jména mají blízko k někdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi.

Jedním z možných náměstků bude podle redakčních zdrojů diplomat Jiří Brodský, kterého s Klausem zdaleka nepojí jen láska k tenisu, ale i realistický pohled na mezinárodní dění a evropskou integraci.

Za Klausova prezidentství působil jako zástupce ředitele hradního zahraničního oboru, hlavu státu navíc často doprovázel na jeho cestách. „V době mého prezidentování byl špičkový pracovník zahraničního odboru na Pražském hradě,“ pochválil ho kdysi Klaus v jednom ze svých komentářů. A nezůstalo jen u slov. Za své působení na Hradě mu Klaus v roce 2013, když se loučil s úřadem, udělil pamětní plaketu.

Po dekádě v prezidentské kanceláři se nyní osmačtyřicetiletý Brodský stal velvyslancem v Dánsku, pak následovala ambasadorská mise v Mongolsku. V současné době je řadovým zaměstnancem Ministerstva zahraničí, kde působí na asijském odboru. S Klausem je dodnes propojen například přes Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových, v němž je členem dozorčí rady.

Dalším náměstkem, o němž se mluví, je zkušený diplomat Jan Sechter, který v minulosti působil jako velvyslanec v Polsku a Rakousku. Je považován za znalce německého prostoru, za Klausova prezidentství byl zástupcem velvyslance v Berlíně. V Černínském paláci se také zabýval otázkami odškodnění obětí nacismu a druhé světové války.

Sechter je rovněž kariérně spjat i s hnutím ANO, od roku 2018 byl poradcem tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) pro Evropskou unii a zahraniční vztahy.

Působil také jako náměstek někdejšího ministra dopravy za ANO Karla Havlíčka, krátce pak i za ministra Martina Kupky (ODS). Na starosti měl Sekci nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů, která byla v dubnu 2022 zrušena. Ve volbách do zastupitelstva Prahy v září 2022 Sechter kandidoval za Motoristy, zvolen ale nebyl.

Trojlístek náměstků by mohla doplnit žena, konkrétně respektovaná diplomatka Marie Chatardová. „Je na shortlistu, její jmenování je velmi pravděpodobné,“ řekl zdroj redakci. V minulosti Chatardová působila jako velvyslankyně ve Švédsku, Francii, při OSN v New Yorku či v Británii. Je považována za elitní diplomatku, která měla respekt jak Václava Klause tak i jeho nástupce na Hradě Miloše Zemana.

Každopádně všechny tři případné nominace jsou podle diplomatů přijatelné, na chodbách Černínského paláce ani v opozičním táboře nezpůsobují takové pozdvižení, jako je vidina Filipa Turka v čele rezortu.

Podle exšéfa české diplomacie a europoslance Alexandra Vondry (ODS) jsou všichni tři výše zmínění zkušenými diplomaty, řemeslo ovládají a v zahraniční politice nejsou žádnými nováčky. Samozřejmě jejich postoje budou do určité míry vycházet z Klausových vizí. „Určitě je to příklon k větší realpolitice, tedy lze čekat odklon od hodnotové diplomacie. A tato jména, která se objevují, to jen podtrhují. Nevyvolávají ve mně ale žádné zděšení, to ani náhodou,“ řekl redakci.

Zdůraznil však, že ve světě dochází k podobným posunům a je tedy logické, že se to nevyhne ani Česku. „Tento posun ve světě je, na tom nic nezměníme. Musíme se připravit na větší míru realismu, realpolitiky i cynickosti, kde rozhoduje síla, vliv, moc. A to mnohem víc než nějaká pravidla a ideály,“ poznamenal.

Zároveň varoval před přílišnou radostí z tohoto posunu. „Česko v realpolitice svou vahou, vlivem a počtem svých tanků, armád či silou svých bankovních kont není driver této silové politiky. Vždycky se víc uplatníme ve světě, kde se hraje podle pravidel, víc fair play. Toto je nutné mít na paměti,“ dodal.

Hlavním architektem comebacku klausovského stylu zahraniční politiky je Jan Zahradil, o němž se také spekulovalo jako o možném ministru zahraničí. „Žádná taková nabídka není na stole,“ sdělil redakci. Ve hře ani není jeho jmenování náměstkem, jak sám zdůraznil. Nevyloučil nicméně, že by mohl působit v nějaké podobě jako poradce.

Obdobný scénář už ministerstvo zahraničí zažilo. Jako vlivný poradce na rezortu působil někdejší sociální demokrat Miroslav Poche, který se do ministerské židle i přes nominaci vlastní strany nedostal přes stopku prezidenta Miloše Zemana v roce 2018. Poche se tehdy sice faktickým šéfem rezortu nestal, podle zaměstnanců Černínu byl ale „stínem“ ministra Tomáše Petříčka. „Prakticky Poche tehdy řídil ministerstvo,“ shodují se zdroje z paláce.

Ať už přímo či ze zákulisí, Zahradilem definovaný směr zahraniční politiky, který se vepsal i do předvolebního programu Motoristů, přinese důraz na národní zájmy a nedůvěru vůči jakémukoli tlaku na hlubší sdílení suverenity. Místo havlovské hodnotové diplomacie se oživí rétorika z dob Václava Klause, stavět se bude na strohé pragmatičnosti, skepsi, bilaterální vztahy převládnou nad multilateralismem.