Washington a Kyjev upravily návrhy k míru na Ukrajině, Kreml naznačil nesouhlas

Vyjednávači Spojených států a Ukrajiny zpřesnili návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války, oznámil k jednání v Ženevě Bílý dům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev bude s partnery dál pracovat na kompromisech v mírových návrzích tak, aby Ukrajinu posílil, ne oslabil. Podle médií však jednání nevyřešila všechny body, což v pondělí večer nepřímo potvrdil i Zelenskyj.

Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je plán ze Ženevy zásadním úspěchem pro Evropu, protože Evropa se podílí na všech bodech, které se jí týkají. Podobně se vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov ale řekl, že evropské protinávrhy vůči americkému plánu se na první pohled nejeví konstruktivně. Naznačil, že pro Moskvu jsou nepřijatelné.

Prohlášení Bílého domu zdůrazňuje, že jakákoliv dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír a že konečná rozhodnutí jsou na prezidentech Spojených států a Ukrajiny. Washington a Kyjev se dohodly, že budou pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a že zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery.

Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk zdůraznil, že pro Kyjev jsou tzv. červenou linií při vyjednávání ukrajinské požadavky týkající se toho, aby nebyla formálně uznána okupace ukrajinského území, nebyly stanoveny limity co do počtu členů ukrajinských ozbrojených sil a nebyla určena žádná omezení ohledně toho, jaké spojence si Ukrajina do budoucna vybere.

Původní osmadvacetibodový plán, který se minulý týden dostal do médií a který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600 000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci.

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech. „Z původní verze zbylo jen velmi málo,“ dodal.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž větší podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. Dodal, že schůzka mezi americkými a ruskými vyjednávači na tento týden není naplánovaná.

Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov ale v pondělí kritizoval evropské protinávrhy vůči původnímu mírovému plánu. „Evropský plán je na první pohled… naprosto nekonstruktivní a pro nás nefunguje,“ řekl Ušakov novinářům v Moskvě. Z původního amerického mírového plánu je pro Moskvu mnoho ustanovení přijatelných. Podle Reuters evropští spojenci Ukrajiny mimo jiní navrhují odložit debaty o územních změnách na později a pro Ukrajinu chtějí bezpečnostní záruky ze strany USA.

Předseda Evropské rady António Costa výsledky schůzky ve Švýcarsku považuje za krok vpřed. „Některé otázky je stále potřeba vyřešit, ale ten směr je pozitivní,“ uvedl a dodal, že EU oceňuje úsilí prezidenta Zelenského, amerického prezidenta Donalda Trumpa a jejich týmů. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nyní existuje pevný základ pro další postup v jednáních. Zdůraznila, že v centru pozornosti musejí zůstat zájmy Ukrajiny. Německý kancléř Friedrich Merz na okraj jednání evropských lídrů v Luandě řekl, že rozhovorům o míru na Ukrajině musí být přítomno Rusko. Dodal, že je to další krok poté, co si Spojené státy a Evropa vyjasní jednotlivé kroky vedoucí k ukončení bojů na Ukrajině.

Český prezident Petr Pavel po jednání se svým polským protějškem Karolem Nawrockým ocenil, že se jednání účastní Evropa, neboť se tento konflikt týká celoevropské bezpečnosti. Americko-ukrajinská jednání v Ženevě podle něj přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry a sjednocují se pohledy.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X napsal, že své partnery z Německa, Británie, Francie, Itálie a Polska informoval o úsilí dosáhnout míru a o výsledcích rozhovorů v Ženevě. Zdůraznil, že v rámci zajištění trvalého a spravedlivého míru pro Ukrajinu a Evropu je zcela zásadní zachovat jednotu ve vztahu se Spojenými státy.

Tento týden není v plánu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V pondělí večer SEČ to řekla podle agentury Reuters a stanice CNN mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Zelenskyj v pondělí večer řekl, že bude o nejcitlivějších bodech jednat s Trumpem.

Některá média uváděla, že by Zelenskyj mohl odcestovat do Washingtonu na osobní jednání s Trumpem. Leavittová však uvedla, že osobní jednání mezi dvěma prezidenty není pro tento týden v plánu.

Leavittová také odmítla tvrzení, že by Trump v jednáních stranil Rusku. Podle mluvčí americký prezident vyvíjí tlak na Zelenského i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ukončili válku.

I v okamžicích, kdy se zástupci Ukrajiny a Spojených států snažili hledat cestu k ukončení války, pokračovaly znepřátelené země ve vzájemných dronových útocích. Rusko proti Ukrajině v noci na pondělí zaútočilo 162 bezpilotními letouny, z toho 125 protivzdušná obrana podle tvrzení Kyjeva zlikvidovala. Přes den si dva mrtvé vyžádaly ruské útoky v Chersonu a v Záporožské oblasti. Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že jeho protivzdušná obrana přes noc zneškodnila 93 ukrajinských dronů.

Rusko zahájilo celoplošnou vojenskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 z rozkazu prezidenta Putina. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem obsadilo ukrajinský poloostrov Krym.