Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Náklady na energie považují tuzemské domácnosti stále za jednu z významných položek ve svém rozpočtu. Problémem stále zůstává, že značná část lidí neví, kolik za energie vydává. Dokládá to nedávný průzkum společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy v rámci dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku. Podle něj 26 procent dotazovaných nevědělo, kolik vlastně za energie platí.
Více než čtvrtina lidí (také 26 procent) vydává za energie do desetiny svého měsíčního rozpočtu. Další necelá čtvrtina zaplatí měsíčně za energie do 20 procent svých příjmů. Desetina domácností vydá až 30 procent svých měsíčních výdajů. Menší část výdajů tvoří energie u osob s příjmem nad 30 000 Kč čistého měsíčně.
Dále už čísla klesají, ale jednotky procent lidí uvedly, že za elektřinu, teplo a plyn zaplatí každý měsíc přes polovinu svých příjmů. Může jít i o lidi v tíživé životní situaci.
Obchodníci však nyní nevidí zvyšující se počet zákazníků, kteří by měli problémy účty za energie uhradit. „Vnímáme, že v posledních letech se naopak zvedlo povědomí o cenách elektrické energie a naši zákazníci se o své podmínky zajímají mnohem více než v minulosti,“ popisuje Šperňák.
I proto je pozoruhodné, že 26 procent respondentů neví, kolik za energie platí. Tato část populace může zahrnovat lidi, kteří výdaje za energie v rámci domácnosti nemají na starost, a tudíž nemají o jejich cenách přehled. „Například řada studentů, ale i dospělých může stále ještě bydlet s rodiči. Tací respondenti pochopitelně často nevědí, kolik na energie měsíčně z rozpočtu připadá,“ říká Miroslav Drábik ze společnosti Ipsos.
Z dat totiž vyplývá, že výdaje domácnosti na energie neznají většinou mladí lidé od 18 do 24 let. Nejjistější si jsou naopak třicátníci a čtyřicátníci. Vyšší věkové kategorie už ohledně svých nákladů na energie tápou o něco víc.
To, že někteří lidé netuší, kolik za energie platí, je možné i z jiného důvodu. „V Česku máme přibližně devět milionů odběrných míst elektřiny a plynu a jen asi dva miliony z nich nějakým způsobem mění dodavatele. Zbytek lidí je dlouhodobě u svého dodavatele a čeká, že ten se o ně postará,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.
Ukazuje se, že se Češi snaží energiemi šetřit. 65 procent respondentů od roku 2022, kdy se ceny energií začaly dramaticky zvyšovat, provedlo nějaká úsporná opatření. Téměř 14 procent je považuje za zásadní – většinou šlo o zateplení domu, výměnu oken a dveří, pořízení tepelného čerpadla či solární elektrárny.
„Už delší dobu vidíme, že Česká populace se snaží dlouhodobě věnovat své vlastní spotřebě a přemýšlet nad tím, zda se chová úsporně či nikoliv. Od roku 2022 přijalo nějaké opatření ke snížení výdajů zhruba dvě třetiny populace. Častěji zaujímali nějaké opatření zejména starší lidé 55 let, naopak nejméně často tak činili mladí do 35 let,“ komentuje Drábik.
Většina populace začala v minulých letech omezovat spotřebu energií a šetřit peníze. Některé domácnosti tak doma přestaly přetápět, nebo si hlídaly, jak svítí. „Dvě pětiny taktéž pořizovali úspornější domácí spotřebiče,“ dodává Drábik.
Výměnou spotřebičů totiž dokážou domácnosti část nákladů ušetřit. Příkladem může být výměna lednice, která funguje nepřetržitě a její spotřeba není nízká. „Staré chladničky s mrazáky spotřebují klidně i 600 kWh za rok. Nové modely vám oproti tomu ušetří až 70 procent energie a tady se při současných cenách energie bavíme i o několika tisících korunách ročně,“ říká Šperňák.
Dvě desetiny lidí také uvedly, že kvůli úsporám změnily dodavatele. Desetina se pustila do zateplování domu nebo bytu, 12 procent se rozhodlo pro výměnu oken a dveří. Někteří si však pořizovali také soláry a tepelná čerpadla.
Vytápění je totiž zásadní položkou v energetickém rozpočtu. „Pokud máte starší, nezateplený dům s plynovým kotlem, můžete za vytápění zaplatit okolo 40 tisíc korun ročně. Když ho ale vyměníte za nový – o 15 procent účinnější – kondenzační typ, ročně ušetříte až 6 tisíc korun,“ vysvětluje Šperňák.
Na tyto renovace stát vypisoval dotace a domácnosti je obecně hojně využívaly, neboť se peníze z programu Nová zelená úsporám několikrát vyčerpaly a stát je musel přisypávat.
Podle Ipsosu však dotace využilo jen 14 procent populace. „Z dat vidíme, že dotačních programů využívali lidé nejčastěji, když instalovali tepelné čerpadlo, solární panely či při zateplení domu, to v celkové populaci realizovala samozřejmě menší část populace,“ vysvětluje Drábik.
Více než čtvrtina domácností neprovedla žádné úspory. Šlo ale často o ty, jejichž měsíční výdaje na energie nejsou tak vysoké.
