Článek
Řeckými chovy ovcí a koz se šíří nákaza ovčích neštovic a místní chovatelé už proto museli utratit statisíce kusů dobytka. Farmáři se obávají, že se výrazné ztráty projeví v produkci národního sýru feta.
Nákaza zasáhla i chov farmářky Anastasie Siourtou, která má farmu na okraji města Karditsa v regionu Thessaly ve středním Řecku. Musela utratit veškerý dobytek, tedy 650 kusů. „Dva kilometry odtud je další farma. Měli tam případy neštovic, ale skrývali to,“ zmínila se reportérovi BBC a naznačila, jak podle ní její stádo onemocnělo.
Siourtou je veterinářka, která rozšířila farmu, kterou vybudoval její otec. Ztráta zvířat pro ni znamená finanční krach. V reportáži ale mluví spíš o emocionální zátěži než o finanční ztrátě. „Byla jsem tady v den, kdy byly ovce utraceny. Je to velmi kruté, měla jsem pocit, že jsem je nedokázala ochránit.“
„Omezené množství dostupného mléka zvyšuje výrobní náklady a ztěžuje udržení současného množství sýra feta na trhu,“ vysvětlil BBC profesor Dimitris Gougoulis z Fakulty veterinárního lékařství Univerzity v Thessaly.
Postihnutým zemědělcům je nabízena kompenzace ve výši 132 až 220 eur za ovci v závislosti na jejím věku. Podle řeckých zemědělců však taková částka nepokrývá jejich ztráty. Vládu také kritizují za pomalou reakci na vypuknutí epidemie. Národní vědecký výbor pro řízení a kontrolu ovčích a kozích neštovic totiž zařídila až koncem října, tedy téměř 14 měsíců po zjištění prvního případu, který se objevil koncem léta 2024. Mezi tou dobou nebyly zřízeny žádné uzavřené zóny a kritici také tvrdí, že státní veterinární služba má výrazný nedostatek personálu.
„Od samého začátku jsme realizovali plán na eradikaci ovčích neštovic, jak je stanoveno v evropských protokolech. Výsledkem bylo, že na jaře 2025 bylo zaznamenáno téměř nulové množství případů. Rozhodnutí o zřízení vědeckého výboru v říjnu 2025 bylo přijato pod tlakem jednoho faktoru – mnoho zemědělců nedodržovalo opatření biologické bezpečnosti, což vedlo k explozivnímu nárůstu počtu případů,“ upřesnil BBC mluvčí řeckého ministerstva pro rozvoj venkova a výživu.
Řecký nejvyšší soud rozhodl, že státní zástupci musí vyšetřovat možné porušení opatření biologické bezpečnosti, což podle kritiků bylo potřeba už dávno. Po celé zemi totiž stále existují farmy fungující podle standardů z 60. let minulého století, plechové boudy, stěny z pálené hlíny nebo cementových cihel a žádné oplocení.
Chovatelé ovcí a koz v řeckém kraji Thesálie požadují schválení hromadného očkování svých stád, což je podle nich způsob, jakým se epidemie řeší v Bulharsku a Turecku. Takové očkování je podle pravidel EU povoleno jen v nouzových situacích. Chovatelé vyvíjejí tlak na vládu, aby požádala Evropskou komisi o vakcíny z dostupných zásob. Řecká vláda na to však reaguje tím, že masové očkování by mohlo vést k zařazení Řecka mezi země, kde se tyto nemoci vyskytují endemicky. To by znamenalo omezení vývozu ovčího a kozího mléka, i sýra feta. Řecké úřady také zdůraznily, že v současné době neexistuje certifikovaná vakcína proti ovčím neštovicím.
Ovčí a kozí neštovice jsou infekce virového původu. První případy byly zaznamenány v severním Řecku v srpnu 2024 a od té doby se nemoc rozšířila do mnoha regionů země. Podle nejnovějších údajů řeckého Ministerstva pro rozvoj venkova a výživu bylo do poloviny listopadu zaznamenáno celkem 1702 případů. Zjištění třeba jen jediného případu na farmě znamená, že z preventivních důvodů musí být utraceno celé stádo. Dosud bylo utraceno okolo 417 000 ovcí a koz, což představuje asi čtyři až pět procent jejich předchozího celkového počtu na řeckých farmách.
