Snadný cíl pro Rusy. Irsko je slabinou v evropské námořní bezpečnosti

Zvyšující se aktivita ruských plavidel představuje pro Evropu čím dál větší hrozbu.

Začátkem prosince to potvrdily i Británie s Norskem, když oznámily vytvoření aliance, která má za cíl chránit kritické podmořské kabely v oblasti. Britský ministr obrany John Healey v souvislosti s tím vzkázal, že moc Západu musí pramenit z tvrdé síly a pevných spojenectví.

Navzdory četným varováním ale některé země v obraně na moři zaostávají. Problematické je to podle expertů zejména v případě Irska, u jehož pobřeží se nachází zhruba 75 procent transatlantických kabelů, na nichž závisí vše od politické a vojenské komunikace až po fungování záchranných složek, bankovních systémů i oblíbených sociálních sítí.

„Jeho námořní a zpravodajské schopnosti jsou velmi omezené. Irsko v podstatě nedokáže samo – tedy bez pomoci spojenců – sledovat, co se děje v jeho vodách,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy bezpečnostní expert Anand Sundar z londýnské pobočky think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).

Podle serveru Financial Times (FT) je ostrovní stát v rámci své námořní bezpečnosti pouhým pozorovatelem, ba co hůř – možnou slabinou v rámci mezinárodní bezpečnosti.

Irsko, kterému je dlouhodobě vlastní vojenská neutralita, utrácí za svou obranu jen 0,25 procenta HDP, nejméně v celé Evropské unii. O finanční prostředky přitom rozhodně nemá nouzi. Tamní vláda odhaduje, že jen letos bude mít rozpočtový přebytek v hodnotě 10,2 miliardy eur.

Ostrovní stát až do roku 1946 neměl své vlastní námořnictvo. Nyní je pro změnu tak podfinancované, že jsou v provozu pouze čtyři z celkových osmi plavidel.

Kromě robustní bezpečnostní infrastruktury zemi chybí i efektivní vazby na spojence. Tři evropští námořní důstojníci, se kterými novináři z FT mluvili, se shodují na tom, že Irsko postrádá zpravodajské systémy k přijímání utajovaných informací. Spřátelené státy Severoatlantické aliance tak nemají možnost ostrov upozornit na případné riziko.

Podle zahraničních pozorovatelů v Irsku nadále panuje přesvědčení, že není potřeba posilovat armádu, jelikož už jen samotný fakt, že je neutrální, poskytuje zemi dostatečnou ochranu před možným útokem. Dále posilovat tuto myšlenku bude podle odhadů i nedávno zvolená irská prezidentka Catherine Connollyová.

Podle bezpečnostních expertů už dnes ovšem tento jednoduchý předpoklad přestává platit. „Žijeme v době hybridní války a kybernetických útoků, kdy neutralita už není zárukou, že vás nechají na pokoji,“ míní Sundar.

„Tak by tomu nemuselo být, kdyby bylo Irsko ozbrojeně neutrální zemí, jako je Švýcarsko nebo Rakousko. Jeho specifická podoba ‚neozbrojené neutrality‘ ho však činí obzvlášť bezbranným a závislým na vnější podpoře,“ doplňuje.

Tím, že Irsko není v NATO a zároveň mu chybí adekvátní bezpečnostní struktura, se stává výhodným terčem pro možné výpady aktérů nepřátelských vůči Evropské unii.

„Jsme členy EU, ale nejsme členy NATO… Pokud byste chtěli zatlačit na Evropskou unii, zasadit jí úder bez obav z odvety NATO, pak je Irsko výchozím bodem,“ řekl FT Cathal Berry, bývalý zástupce velitele irského armádního útvaru speciálních operací Army Ranger Wing a také bývalý irský poslanec.

Hrozba nabrala na obrysech během listopadu, kdy britská hlídka zachytila ruskou špionážní loď Jantar, která byla obviněna z toho, že mířila lasery, aby narušila práci pilotů RAF. Spekulovalo se tehdy, že loď, která je přímo navržená k mapování a sledování podmořských kabelů, od Skotska míří do irských vod.

Nebylo by to ostatně poprvé. Trasou Irským mořem se loď Jantar, která patří Hlavní správě hlubokomořského výzkumu (GUGI) spadající pod ruské ministerstvo obrany, vydala už loni v listopadu, kdy se dostala do hledáčku irské námořní lodi a hlídkového letounu.

„Ruské lodě určené k mapování podmořských kabelů byly v poslední době pozorovány, jak se zdržují v irské výlučné ekonomické zóně – v jednom případě v roce 2024 přímo u shluku podmořských kabelů,“ připomíná Sundar.

„Podle mezinárodního práva je to legální, protože lodě nebyly v teritoriálních vodách, ale v případě krize by Rusko mohlo tyto kabely snadno zaměřit a způsobit Evropě možná značné ekonomické škody, aniž by zřetelně vstoupilo na území NATO a automaticky aktivovalo článek 5,“ poukazuje na možná rizika.