Článek
Ukrajina usiluje o členství v NATO jako ochranu proti ruské agresi už téměř čtyři roky, ale její ambice sahají mnohem dál.
Už od Majdanu Ukrajinci jasně ukazují, že chtějí svou zemi vést na Západ, nikoliv na Východ. Tento směr se po začátku plnohodnotné ruské invaze ještě upevnil a posílil odhodlání Ukrajinců bránit svou evropskou budoucnost.
„Je to absolutní nutnost. Neexistuje žádná jiná realistická cesta. Bezpečnost Ukrajiny a vstup do NATO spolu prostě souvisejí. A podle průzkumů je podpora členství v NATO velmi podobná jako podpora vstupu do EU,“ přibližuje pro Seznam Zprávy ukrajinský právník Mychajlo Žernakov.
Nyní se však vyhlídky na mírovou dohodu a potenciální konec války na Ukrajině, včetně zapojení Spojených států, stávají faktorem, který Kyjev nutí k ústupkům, jež mohou ovlivnit budoucnost země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu uvedl, že je ochoten uvažovat o odložení ambicí vstoupit do NATO, a to výměnou za garance míru a bezpečnosti.
„Putin nechce, aby Ukrajina přežila“
Tento krok představuje zásadní odklon od dosavadní ukrajinské politiky – ambice vstoupit do Aliance byly dlouho zakotveny i v ústavě a tvořily klíčový pilíř bezpečnostní strategie země. Nabídka tento cíl odložit je proto vnímána jako výrazný ústupek a snaha otevřít cestu k mírovému řešení.
„Byla by to velká ztráta, protože Ukrajina je dnes klíčovou bezpečnostní velmocí. Je to země, která dokáže čelit silám jedné z největších armád na světě. Na partnerství s Ukrajinou ostatně klíčově profituje i Česko – dochází k výměně zkušeností, tréninku v boji a celé řadě dalších společných projektů,“ říká pro Seznam Zprávy analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
V neděli strávil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pět hodin jednáním s americkými vyslanci v Berlíně v rámci snahy ukončit válku s Ruskem. Steve Witkoff, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedl, že „bylo dosaženo velkého pokroku“, když se spolu s Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem setkal se Zelenským.
Jednání v německé metropoli pokračovala i v pondělí, k čemu obě strany dospěly, zatím není známo.
Jedním z hlavních ruských požadavků pro jakýkoli potenciální mírový proces je, aby Ukrajina oficiálně vzdala své ambice vstoupit do NATO. Moskva tvrdí, že pouze neutrální Ukrajina bez spojeneckých závazků by mohla být považována za akceptovatelnou v bezpečnostní architektuře regionu.
Tento tlak staví Kyjev před složité rozhodnutí: Zachovat si strategický cíl členství v NATO, který považuje za klíčový pro vlastní bezpečnost, nebo ustoupit ve snaze dosáhnout míru.
„Vladimir Putin nechce, aby Ukrajina přežila jako nezávislý stát. Jeho podmínka ‚Ukrajina nesmí vstoupit do NATO‘ znamená jen odklad další války, ne skutečný mír,“ míní právník Žernakov.
Volodymyr Zelenskyj označil ústupek ohledně NATO za kompromis. „Od samého začátku byla touha Ukrajiny stát se členem NATO jasná – jde o skutečné bezpečnostní záruky. Někteří partneři z USA a Evropy však tento směr plně nepodporovali,“ uvedl s tím, že právně závazné bezpečnostní garance od USA, Evropy a dalších států, jako jsou Kanada nebo Japonsko, by mohly zabránit další ruské invazi.
„Pokud by existovala nějaká alternativa, která by byla ‚de facto NATO‘, poskytovala stejnou úroveň bezpečnosti, ale neměla ta čtyři písmena v názvu, dalo by se o ní uvažovat. Jenže vytvořit něco takového je velmi složité a Rusko by to stejně odmítlo,“ je přesvědčený Žernakov.
Gesto, nebo významný ústupek?
Američtí bezpečnostní experti reagují smíšeně. Někteří poukazují na to, že odstoupení od cíle členství v NATO pravděpodobně nemění zásadně vyjednávací pozici Ukrajiny, protože samotné členství bylo pro Kyjev dlouhodobě nepravděpodobné vzhledem k odporu Moskvy. Jde podle nich spíše o symbolický krok.
Například Justin Logan, ředitel výzkumu obranné a zahraniční politiky v think-tanku Cato Institute, soudí, že jde spíše o snahu Ukrajiny působit v jednáních jako rozumný a vstřícný partner. „Zelenskyj chce jenom působit rozumně,“ řekl pro agenturu Reuters.
Jiní hodnotí nabídku jako významný a konkrétní ústupek, který ukazuje odhodlání Ukrajiny usilovat o mír, a upozorňují, že Kyjev by si měl zajistit konkrétní závazky, nejen verbální sliby.
Na domácí scéně je ale situace složitější. Čerstvý průzkum veřejného mínění ukazuje, že velká většina Ukrajinců je proti výrazným ústupkům v mírové dohodě, včetně omezení armády či jiných nepříznivých podmínek, a stále většina obyvatel spíše podporuje pokračování boje než brzký kompromis. Důvěra v západní spojence, včetně USA a NATO, mezitím klesá.
Na evropské úrovni se navíc objevují i varovné hlasy, že samotné sjednání bezpečnostních záruk musí být doprovázeno jasnými mechanismy a solidní podporou, jinak hrozí, že dohoda zůstane bez účinku. Prezidenti a ministři evropských států zdůrazňují, že Kyjev potřebuje skutečné a odolné záruky, nikoli symbolické závazky.
Náznaky toho, jak se k návrhu Kyjeva postaví spojenci, byly patrné již na summitu NATO v Haagu. Ukrajina se poprvé nedostala do závěrečné rezoluce, což ukazuje, že mezi členy Aliance zatím panuje smíšený postoj a jednotný konsenzus chybí.
Samotná otázka členství Ukrajiny v NATO je tak nadále velmi složitá. Kyjev zdůrazňuje, že členství je klíčovým pilířem jeho bezpečnostní strategie, ale mnozí spojenci mají obavy, že jeho integrace by mohla eskalovat konflikt s Ruskem nebo vyvolat napětí v rámci Aliance.
„Celkově Zelenského krok představuje kompromisní gesto, výraz ochoty hledat mírové řešení, ale zároveň potvrzuje, že cesta k bezpečnostním zárukám, které by Ukrajině plně zajistily ochranu, je stále nejistá,“ říká Žernakov.
