Článek
Čtyři dny obav a nervozity vystřídala v neděli úleva. Pohřešovaný dvanáctiletý hoch z Halenkovic byl nalezen. Policie pak v neděli uvedla, že byl zřejmě unesen a vězněn na chatě v sousední Žlutavě. Policii zavolali kolemjdoucí, kteří slyšeli jeho volání o pomoc. Policie zadržela jednoho muže, chlapec byl v pořádku.
Policisté se případem dále zabývají, matka pohřešovaného jim i všem dalším zapojeným poděkovala na sociálních sítích.
Kromě policistů a dobrovolníků po chlapci pátral i zlínský Czech SAR Team („Search and rescue“ neboli „Pátrání a záchrana“), který pomáhá pří pátrání po pohřešovaných či ztracených osobách na území Česka. Příslušníci týmu patří mezi „ostatní složky IZS“, pomoc tak poskytují na vyžádání.
Průběh pátrání v těchto případech popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy velitel týmu Czech SAR Team Zlínského kraje Petr Kostrůnek, který tým vedl i při víkendovém pátrání.
Jak do podobných případů SAR vstupuje?
Buďto nás k události povolají přímo hasiči nebo policie, jak tomu bylo i v tomto případě, anebo vyjíždíme na žádost rodinných příslušníků pohřešovaného.
Jak se v takových případech postupuje?
Vždy svoláme naše jednotky, řekneme jim, aby vyrazily na dané místo, kde se sejdeme. Velitel zásahu, kterým jsem byl v tomto případě já, pak komunikuje na místě s policií a vytipovávají se oblasti, kde by se mělo pátrat.
Kolik lidí na pátrání využíváte?
U nás ve Zlínském kraji má náš tým aktuálně patnáct členů.
Jak probíhá samotné hledání?
Vytipují se lokality a následně podle toho, kde přesně se nacházíme, místa prohledáváme buďto pěšky v rojnici, anebo využíváme svoje osobní čtyřkolky nebo drony, záleží na tom, co umožňuje počasí a terén. Prověřujeme, zda v daných lokalitách pohřešovaný není, a využíváme následně trasovací aplikaci, v níž místa zaznačujeme. Policii pak dodáváme kompletní podklady o tom, kde se naši lidé pohybovali a které oblasti jsou propátrané, aby to věděli a mohli správně koordinovat své síly a prostředky na místě.
Po čem přesně v těchto případech pátráte? Přímo po daném člověku, nebo i po nějakých stopách?
Určitě se nepodceňují žádné stopy, pokud dojde k nálezu částí oblečení nebo osobních předmětů, zanášíme to do našeho mapového podkladu a prověřuje se následně, jestli jde jen o odpadek, anebo má daná věc spojitost s člověkem, kterého hledáme.
Byl tento zásah v něčem specifický?
Je tady hodně členitý terén, bylo to ale hodně specifické především v tom, že byla hustá mlha, takže bylo možné využívat drony jen v menší míře, ani policie nemohla nasadit vrtulník. Kromě toho jsme také nemohli rojnice roztáhnout na širší rozsah, protože byla dohlednost limitovaná počasím.
Tento konkrétní prostor je zvláštní také tím, že obec Halenkovice je plošně velmi roztažená, nejde o klasickou obec, která by se soustředila v jednom centru, ale rozbíhá se do okolních chřibských lesů.
Co všechno v rámci pátrání zjišťujete?
Prvotní pátrání prověří vytipované oblasti, kde se ta osoba pohybovala, které ráda navštěvovala, a samozřejmě se sbírají poznatky o možném pohybu dané osoby, tedy kam opravdu šla. Prověřují se tedy kamerové záznamy, žádá se o záznamy z aut, která kolem projížděla, nebo z budov se soukromými kamerami, které zabírají prostory, kde se pohřešovaná osoba mohla pohybovat. Je potřeba určit směr, kterým ta osoba šla, takže jde o spoustu sbírání dat a vyhodnocování možných pohybů.
Platí v podobných případech, že čím více lidí se zapojí, tím lépe?
Na jednu stranu ano, na druhou stranu ne. Ve chvíli, kdy se do pátrání zapojí civilní osoby, bývá problém uřídit velmi početný dav ve fungujícím systému a hlavně, aby ti lidé byli vhodně oblečení, v tomto případě do chladnějšího počasí a do lesa. V letních měsících se nám stávalo, že někdo přišel třeba v ‚nazouvákách‘, a dotyčného pak do lesa pustit nemůžeme, aby si nezpůsobil úraz.
I se zapojením civilních osob umíme pracovat, naši členové jdou v těchto případech v rojnici na krajních pozicích a ve středu, aby byl prostor správně zaznačen.
V jaké chvíli se pátrání případně odvolá?
V prvé řadě se klade důraz na bezpečnost pátrajících, roli tedy hraje příchod tmy, v tomto případě mlha, neprostupný terén. Je to vždy na rozhodnutí velitele zásahu, který ve velké většině případů podléhá Policii České republiky.
Jak zpravidla podobné případy končí?
To je těžké říct, v některých případech dojde k pozitivnímu nálezu hned první den, někdy je to na delší pátrání, záleží to na případu a záleží také na tom, za jakým účelem ta osoba odešla z domu.
Je něco, co byste poradil lidem, kterým se podobně jako v tomto případě někdo ztratí?
Lidé by neměli váhat a co nejdříve po zjištění, že někoho ztratili, kontaktovat policii , zkrátka nečekat. Rozšířený a nebezpečný mýtus je ono pověstné „čekat 24 hodin“, nečekejte. Lepší je nasadit síly a prostředky, aby se začalo pátrat co nejdříve, třeba i s tím, že ta osoba se jenom někde zdržela a vrátí se domů, než aby se čekalo. Stopy s větším časovým odstupem vychládají a pátrání je pak obtížnější.
