Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obchodní vztahy mezi Českem a Spojenými státy v posledních dvou letech stabilně rostly. Americké korporace investovaly hlavně v tuzemských technologických společnostech, zatímco české firmy sice v menším měřítku, ale stále častěji zřizují výrobní podniky v USA nebo investují přímo do tamních firem. Podobně roste i český přímý i nepřímý export.
Důraz americké administrativy Donalda Trumpa na nové uspořádání politických i obchodních vztahů mezi USA a Evropskou unií, její celní politika i tlak na návrat výroby do Spojených států však budí obavy, zda se tyto vztahy podaří udržet i v nadcházejících letech.
„Pokud jde o ekonomické vztahy, byl rok 2025 velmi podivný. To ale neznamená, že byl negativní, protože obchodní vztahy mezi Českem a Spojenými státy rostly a záměr je dále rozvíjet stále trvá,“ míní šéf Americké obchodní komory v Česku Weston Stacey.
Podle amerických vládních statistik se za letošní první tři čtvrtletí vyvezlo z Česka do USA zboží v hodnotě téměř 119 miliard korun, o pět miliard více než ve stejném období loňského roku.
Jednou z firem, které se navzdory napětí v americko-evropských vztazích daří zvyšovat svůj export do Spojených států, je česká strojírenská společnost 2JCP. Ta do USA vyváží komponenty pro plynové elektrárny. Poptávka po nich na tamním trhu roste kvůli budování energeticky náročných datových center pro vývoj umělé inteligence.
„Ten problém fakticky je, cla existují, ale je tam tolik výjimek a mění se tak často, že se obchoduje dál a světová ekonomika je vůči tomu čím dál rezistentnější,“ říká ředitel 2JCP Vojtěch Křenovský.
Firma 2JCP proto příští rok plánuje zdvojnásobit objem svého exportu do Spojených států na více než 800 milionů korun. „Cla zboží zdražují a je to jeden z důvodů, proč poslední dva roky velice aktivně budujeme globální zásobovací řetězce u některých velkoobjemových zakázek náročných na lidskou práci. Je to o kapacitě, o ceně pracovní síly a obecně o nákladech,“ popisuje Křenovský.
Jak dopadnou cla?
Bez zvýšených cel by český vývoz do USA pravděpodobně rostl výrazněji, ale podle Staceyho je americký trh pro české podniky stále velmi atraktivní.
„Myslím, že firmy přemýšlejí o tom, jak budou dál dělat byznys v Americe, a ne jestli ho tam budou dělat. Obchod roste, ale bez cel by mohl růst mnohem víc,“ říká šéf obchodní komory.
Trumpova cla a jejich legalitu bude v nadcházejícím období posuzovat americký Nejvyšší soud. Někteří právní experti se domnívají, že je Trump bez souhlasu amerického Kongresu vyhlásil neoprávněně a že soud cla založená na zemi původu počátkem příštího roku zruší.
V takovém případě by zřejmě americká vláda musela zaplacená cla vrátit. „Všichni čekají, jak to dopadne a jak by Trumpova administrativa reagovala na zrušení cel,“ popisuje Stacey.
Ve Spojených státech podle něj probíhá potřebná debata o jejich roli ve světě i o vztahu k Evropě. „Spousta lidí říká, jak disruptivní je americká politika vůči Evropě. Já bych ale řekl, že ještě více destabilizující byly jiné věci, například rozhodnutí EU ohledně regulace nebo Green Dealu,“ tvrdí.
Změnu v přístupu Spojených států v Evropě zdůrazňuje i nová americká Národní bezpečnostní strategie. Vyplývá z ní, že Evropská unie už pro USA není klíčovým partnerem, ale spíše ekonomickým soupeřem. Washington chce proto například v jednotlivých členských zemích EU podporovat protiunijní politická hnutí.
Weston Stacey nicméně tvrdí, že i za těchto podmínek by mohl vzájemný obchod prosperovat. „Pokud bude Evropa více utrácet za vlastní bezpečnost, bude také více investovat do vědy a výzkumu,“ uvažuje.
„V takovém případě by mohly americké firmy v Evropě o to více investovat, a vyvážit tak to, co tvrdí nová bezpečnostní strategie. Nelze o ní přemýšlet úplně bez kontextu,“ upozorňuje.
Investice zpomalují
V minulých letech v USA významně investovala řada českých firem, mimo jiné Draslovka, Colt CZ Group, CSG nebo PBS Group. Jedním z důvodů zavedení dovozních cel přitom byla snaha podpořit investice do lokalizace výroby ve Spojených státech. Tempo českých přímých investic v USA však klesá.
Loni se objem investic meziročně snížil o dvě miliardy na zhruba 14 miliard korun. Údaje za letošek ještě nejsou dostupné. Dopad celní politiky, která měla mimo jiné podpořit investice zahraničních firem do výroby v USA, tak zatím není zřejmý.
Některé české investory nicméně odrazují nestabilní podmínky ve Spojených státech a Trumpova konfrontační politika vůči Evropě.
„Jedna konkrétní stavební firma z Česka se o vstup na americký trh dlouhodobě zajímá a v letošním roce s námi chtěla začít spolupracovat a najít si tady partnery,“ říká ředitel kanceláře agentury CzechTrade v Chicagu Pavel Eichner. „Měli už naplánovanou účast na několika veletrzích, ale s ohledem na Trumpovu politiku se rozhodli tyto investice alokovat jinam,“ dodává.
V některých oborech přitom zájem o přenesení výroby přímo na americký trh trvá, říká Josef Scharfen, šéf poradenské společnosti Hydra Consulting, která firmám pomáhá s lokalizací v USA.
„První skupinou jsou velké firmy, které na americkém trhu aktivně investují, například CSG, ČEZ, Avast, Agrofert nebo PPF, přičemž v poslední době investice směřují především do oblasti zbrojního průmyslu. Druhou skupinu tvoří menší či střední firmy v technologickém sektoru od startupů v oblasti umělé inteligence až po zavedené softwarové společnosti,“ popisuje Scharfen.
I v Hydro Consulting však zaznamenali, že firmy ve vztahu k možným investicím v USA pociťují nejistotu. „Během mé podzimní návštěvy Česka se mě mnoho firem ptalo na politickou situaci v Americe a na její dopad na obchod. Mnoho těchto dojmů se však reálně nepropisuje do obchodního styku. V oblasti cel se zdá, že se situace stabilizovala a změny nejsou tak zásadní, aby ovlivňovaly příliv zahraničních investic z Evropy,“ říká Scharfen.
Weston Stacey z Americké obchodní komory se přesto domnívá, že potenciální investoři se budou muset rozhodovat bez ohledu na výsledek soudních sporů v Americe.
„Cla způsobila zpoždění a firmy se rozhodují, jak se k investicím v USA postaví. Pokud ale chtějí čekat na absolutní jistotu, mohly by čekat donekonečna,“ tvrdí.
