Článek
Rok 2024 byl plný extrémů. Na podzim do Česka přišly jedny z nejhorších povodní v samostatné historii země, pražské Klementinum naměřilo vůbec nejvyšší teploty za několik století.
Letošek ale ve srovnání s loňskem přinesl uklidnění. „Zajímavé je, že před rokem všechny klimatologické ukazatele naznačovaly nadprůměrně teplý a také suchý rok, zejména léto. To se však nenaplnilo a ukazuje se, že predikce tak složitého systému, jakým je atmosféra, je stále ještě mimo hranici použitelné spolehlivosti,“ uvedl meteorolog Petr Dvořák.
Letošní průměrné teploty zřejmě opět překonají normál z let 1991 až 2020, tentokrát ale ne tak výrazně, jako tomu bylo v předchozích letech. „Budeme se pohybovat zhruba půl stupně nad normálem,“ upřesnil ředitel Úseku předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu Radek Tomšů.
To není jediné, čím podle něj rok 2025 v porovnání s předchozími lety vybočuje. Česko ho prožilo bez výrazných vln veder, srážek i jiných nebezpečných jevů. Ústav tak vydal o poznání méně výstrah než v loňském roce. A nebylo to pouze tím, že rok 2025 nepřinesl extrémní povodně. „Léto bylo bouřkově relativně klidné, významnější bouřky byly zejména v červnu,“ uvedl Tomšů.
„V roce 2025 byla jen jedna vlna vedra, začátkem července,“ doplnil Dvořák.
Méně extrémů ale neznamená, že k neobvyklým situacím vůbec nedošlo, upozorňuje meteoroložka Dagmar Honsová. První silné bouřky například přišly už v březnu, který byl o téměř dva stupně teplejší než je dlouhodobý normál. Velmi brzy přišel také první tropický den, kdy teplota stoupne na 30 a více stupňů. Zbytek května byl ale zase neobvykle chladný a v jeho první polovině se tak Česko potýkalo s přízemními mrazíky.
Chladné léto? Ne tak docela
Leckomu by přitom mohl přijít letošek extrémní v tom, jaké teploty Česko zažívalo v létě. To se mohlo zdát nezvykle chladné a deštivé. To je ale pravda jen částečně.
Průměrné teploty v červenci a v srpnu byly skutečně o něco málo nižší, než je dlouhodobý normál. V červenci to bylo o 0,4 stupně Celsia, v srpnu o 0,2. Jako celek bylo ale i tak léto nadprůměrně teplé. To způsobil zejména červen, který normál překonal o 1,6 stupně. Ve výsledku tak Česko zažilo 13. nejteplejší léto v historii.
„Lidská paměť je krátká, data jsou ale jasná. Letošní léto bylo teplejší než normál. Nicméně je pravda, že oproti posledním deseti létům patřilo k těm chladnějším,“ upozornil Tomšů.
Podle něj je tak nesmysl, že by chladnější červenec a srpen vyvracely vědecká fakta o klimatické změně. Tyto názory se letos objevovaly například na sociálních sítích.
„Střídají se teplejší a chladnější roky. Trend je ale jednoznačný, teplých roků je víc. Řada lidí si myslí, že se bude jen oteplovat a že budou roky jen teplejší a teplejší, tak to ale není. Je ale pravda, že v letošním roce jsme po delší době měli více měsíců, které měly teplotně podprůměrnou hodnotu,“ dodal meteorolog.
Podle aktuálních dat byly kromě letních měsíců nadprůměrně chladné také únor, květen a říjen. Neobvykle teplé byly zase leden, březen, duben, červen a září, a to i o téměř dva stupně.
Letos se také zlepšil stav sucha. Přitom na začátku roku to vypadalo, že se Česko řítí do průšvihu. „Srážkově byl nejsušší únor, kdy srážkový úhrn činil celorepublikově jen 30 procent obvyklých srážek,“ popsal Petr Dvořák. I proto experti upozorňovali na to, že pokud přijde extrémně teplé léto, může nás čekat výrazné období sucha. To se ale nakonec nestalo a červenec byl dokonce nadprůměrně deštivý.
„Problematika sucha se tak odsunula letos stranou. Ovšem jen toho povrchového. U hloubkových vrtů může trvat, než se změna projeví. Musíme je tak dále sledovat,“ upozorňuje Tomšů.
