Článek
Domluva o míru na Ukrajině ideálně do konce roku. Tak deklaruje svůj záměr americký prezident Donald Trump. Za poslední měsíce přitom ani na jedné straně nedošlo k žádnému většímu průlomu, který by naznačoval, že se jednání schylují k závěru.
Spěch přitom nepřináší klid evropským lídrům, kteří už dřívější návrh na ukončení války kritizovali kvůli jeho přívětivému tónu vůči Rusku.
A zatímco Spojené státy stupňují tlak na Kyjev, aby přijal rychlou a potenciálně velmi bolestivou mírovou dohodu s Moskvou, evropští spojenci se snaží napadenou zemi ujistit, že v tom není sama.
Proto také zahájily diplomatickou misi s cílem přesvědčit Trumpa, že není třeba uzavírat dohodu rychle, jak uvedlo několik představitelů obeznámených s obsahem jednání pro ukrajinský list Kyiv Post.
Rychlost podle nich znamená kapitulaci pro Ukrajinu, protože Rusko neučiní žádné ústupky.
Co v současnosti mírový plán znamená
Ruský prezident Vladimir Putin se totiž v rozhovorech drží svých maximalistických požadavků, včetně úplného stažení ukrajinských sil z Donbasu na východě země. To by znamenalo, že se Kyjev vzdá své nejvíce opevněné oblasti, kterou se moskevským silám nepodařilo dobýt silou za posledních 11 let.
Ukrajina to odmítá udělat, jednak s ohledem na princip respektu ke své suverenitě, ale i z obavy, že by tak Moskva získala opěrný bod pro budoucí invaze.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nyní USA zvažují řešení, které by spočívalo ve stažení ukrajinských sil z Doněcké oblasti a závazku ruských sil, že na toto území nevstoupí.
Zelenskyj má k plánu výhrady. „Kdo bude spravovat toto území, kterému říkají ‚volná ekonomická zóna‘ nebo ‚demilitarizovaná zóna‘ – nevědí. Zhruba takto dnes vypadá kompromisní vize Spojených států amerických,“ popsal novinářům ve čtvrtek večer.
Reportáž z Donbasu
Není tam žádná základna, kde by se seskupovalo víc vojáků nebo techniky. Ukrajinští vojáci jsou rozdělení po domech, jež si armáda často pronajala od lidí, kteří z ostřelované části Donbasu utekli. Podobné je to i na ruské straně.
Ukrajinský prezident sice uvedl, že debatuje o nejnovějším americkém návrhu, ale zároveň zdůraznil, že podle ukrajinské ústavy hlava státu nemá pravomoc rozhodovat o postoupení území. O případných ztrátách některých regionů tak podle něj rozhodne ukrajinský lid, ať už v referendu nebo ve volbách.
Dalším velmi sporným bodem podle Zelenského zůstává správa Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v první linii a je pod ruskou kontrolou od března 2022.
Ukrajinský prezident navrhl, aby se Rusové stáhli a Kyjev se o kontrolu nad zařízením podělil s Američany. Uznal přitom, že podrobnosti takového uspořádání jsou stále nejasné a je velmi nepravděpodobné, že by Moskva souhlasila.
Zrychlené členství v EU?
Podle informací britského listu Financial Times (FT) je teď na stole také možnost zrychleného vstupu Ukrajiny do Evropské unie, a to už v roce 2027. Deník to píše na své zdroje obeznámené s americko-ukrajinskými rozhovory konanými s podporou EU.
Diplomaté uznávají, že by takový krok donutil EU překopat dosavadní systém přístupových rozhovorů.
Představitelé sedmadvacítky jsou ale podle FT přesvědčení, že by celá mírová jednání neměli podkopat odmítnutím tohoto návrhu. Podpora Donalda Trumpa by zároveň mohla donutit evropské lídry, kteří jsou proti členství Ukrajiny, aby změnili názor, zmiňuje se výslovně jméno maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Záležitost budoucího členství Ukrajiny v EU závisí z velké části na Evropanech - a ve skutečnosti také na Američanech,“ poznamenal k debatám Zelenskyj. Aniž by jmenoval, zmínil také, že Spojené státy by mohly sehrát důležitou roli v přesvědčování evropských politiků, kteří by přistoupení Ukrajiny mohli blokovat.
Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová už minulý měsíc pro FT připustila možnost, že noví členové bloku by měli jakousi zkušební dobu. V případě, že by se odchýlili od demokratických principů, mohli by být vyloučeni.
Kreml se k mírovým návrhům vyjadřuje mnohem více spoře. Rusko se však většinou snažilo upevnit dojem, že Moskva a Washington se shodují ve svých nadějích ohledně podmínek mírové dohody.
Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov nicméně v pátek řekl, že debata o amerických návrzích bude dlouhá. Návrh na volnou ekonomickou zónu na Donbase rovnou odmítl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz v Londýně toto pondělí.
Trump je ze setkávání „unavený“
Kyjev se tak nyní upíná ke svému pevnému spojenci - Evropě. Přední evropští představitelé se ve středu a čtvrtek setkali ve Lvově na západě Ukrajiny, aby podpořili její vstup do EU a znovu potvrdili svou podporu.
K dalším rozhovorům by mělo dojít o víkendu. V pondělí je pak na programu setkání na nejvyšší úrovni v Berlíně, kam kancléř Friedrich Merz sezval evropské lídry a podle informací německého listu Bild by měl dorazit osobně i Zelenskyj.
Bílý dům ovšem uvedl, že vyšle do Evropy svého zástupce jen, pokud bude reálná šance na podepsání mírové dohody.
„Trumpa ale unavují četná setkání, která, jak se zdá, nikdy nedosáhnou dohody o ukončení války na Ukrajině,“ řekla novinářům Trumpova tisková mluvčí Karoline Leavittová. „Prezident je extrémně frustrovaný z obou stran této války a už ho nebaví schůzky jen pro schůzky samotné,“ dodala.
Přečtěte si celý původní Trumpův mírový plán pro Ukrajinu:
Prezident Spojených států připravil plán o 28 bodech na ukončení války na Ukrajině. Jeho plné znění zveřejnil web Axios. Bílý dům v noci na pondělí uvedl, že spolu s Ukrajinci mírový plán upravil a zpřesnil. Jak konkrétně, však není jasné.
- Bude zaručena suverenita Ukrajiny.
- Mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou bude uzavřena komplexní dohoda o neútočení. Všechny nejasnosti za posledních 30 let budou považovány za vyřešené.
- Očekává se, že Rusko nenapadne sousední země a že NATO se nebude dál rozšiřovat.
- Mezi Ruskem a NATO proběhne dialog zprostředkovaný USA. Jeho cílem bude vyřešit všechny bezpečnostní otázky a vytvořit podmínky pro deeskalaci, aby byla zajištěna globální bezpečnost a zvýšeny možnosti spolupráce a budoucího ekonomického rozvoje.
- Ukrajina dostane spolehlivé bezpečnostní záruky.
Pozice Evropy v jednáních není ideální ani podle zdrojů ukrajinského deníku Kyiv Independent. „Moskva cítí příležitost. Trump cítí vítězství. Evropa se ocitla mezi tím,“ řekl jeden z diplomatů pod podmínkou anonymity.
Propad vztahů mezi Evropou a USA
Vztahy mezi evropskými lídry a Trumpem přitom nyní nejsou zdaleka ideální. Trump v pondělním rozhovoru ještě zesílil svou kritiku evropských lídrů a obvinil je ze „slabosti“, protože „chtějí být politicky korektní“.
V nové americké bezpečnostní strategii nešetří prezident kritikou vůči vnitřním záležitostem Evropy. Na straně druhé pak dokument už neoznačuje Rusko za hrozbu, což přivítal i sám Kreml.
Nová strategie tak vysílá signál i Kyjevu.
„Zní to paradoxně, ale Trump je ve skutečnosti vůči Ukrajině překvapivě konzistentní. Tu konzistenci ale pochopíte, jen když přijmete, že jeho cílem není ukrajinské vítězství ani ruská porážka. Jeho cílem je dohoda,“ popsala pro Seznam Zprávy analytička z think tanku The Atlantic Council Rachel Rizzová, která se dlouhodobě věnuje americké zahraniční politice.
„Všechno, co dělá – hrozby sankcí, skutečné sankce, občasné sliby střel dlouhého doletu pro Ukrajinu – jsou jen nástroje, jak dostat obě strany k vyjednávacímu stolu. On se o výsledek boje nestará. Záleží mu jen na tom, aby mohl říct: podívejte, uzavřeli jsme další mírovou dohodu,“ dodává.
Evropa ostatně nemá v jednáních o ukončení války prominentní místo už delší dobu. Když se například poprvé objevil propíraný americký 28 bodový plán pro Ukrajinu, někteří lídři se o něm dozvěděli z médií.
