Článek
Česko stále nemá rozpočet pro příští rok, přestože se v pondělí vymění vládní kabinety. Končící vláda Petra Fialy (ODS) na konci září schválila návrh se schodkem 286 miliard korun. Zákon o rozpočtové odpovědnosti ale umožňuje schodek ve výší 237 miliard korun. Dodatečných téměř 50 miliard tvoří výdaje na obranu nebo půjčka na stavbu Jaderné elektrárny Dukovany, pro které platí výjimka z rozpočtových pravidel. Nastupující kabinet Andreje Babiše (ANO) návrh rozpočtu od jeho představení kritizuje a plánuje ho předělat.
V rozpočtu podle nich chybí zhruba 95 miliard korun. Kromě prostředků pro dopravní stavby se má údajný deficit týkat i projektů v zemědělství, platů zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti nebo mandatorních výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí.
Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) končící kabinet rozpočet snížil uměle a jejich návrh není reálný. „Fialova vláda sestavila rozpočet záměrně tak, že část neopomenutelných výdajů jednoduše nezapočítala, a uměle tak snížila odevzdávaný schodek,“ napsala ve středu na svém profilu sociální sítě X. Reagovala tím na poslední jednání končící vlády, na kterém se rozpočtem pro příští rok nezabývali.
Podle Fialy už je rozpočet pro následující rok starostí nového kabinetu. „Rozpočtem jsme se nezabývali. Nastoupí nová vláda, která bude mít možnost poslat upravený návrh našeho rozpočtu do Sněmovny tak, jak si to nová většina představuje,“ řekl Fiala.
Schillerová uvedla, že podle současného návrhu vládnout nelze a jsou připraveni ho přepracovat, aby byl reálný. Nicméně deficit pro rok 2026 podle ní bude výsledkem práce Petra Fialy a končícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). „Této zodpovědnosti se nezřeknou,“ dodala.
Sněmovna totiž vrátila staré vládě státní rozpočet k přepracování s termínem do 17. prosince. Ke střídání moci ale dojde už v pondělí 15. prosince.
Peníze pro SFDI
Rozpočet pro příští rok se tak stal hlavním sporem při předávání vládní moci. Obě strany se nicméně shodují na chybějících prostředcích pro Státní fond dopravní infrastruktury, kde chybí 37 miliard korun. To uznal ještě na podzim i končící ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Státní fondy se musí přizpůsobovat tomu, co je napsáno do státního rozpočtu, nikoli naopak,“ okomentoval situaci náměstek ministra financí Tomáš Holub v nedělních Otázkách Václava Moravce. Státní fond dopravní infrastruktury tak má podle něj ambici stavět rychleji, než na co jsou momentálně možnosti státního rozpočtu.
Podobně situaci okolo SFDI vnímá i předseda Výboru rozpočtové prognózy Michal Skořepa. V pořadu uvedl, že rozpočet pro tento fond je určený zcela špatně. „Chápu a je chvályhodné, že se budování infrastruktury zrychlilo, ale musí se prioritizovat, co je nezbytný výdaj pro příští rok a co přeteče do roku 2027,“ vysvětluje Holub.
Reálně chybí méně
Oba ekonomové se shodli, že místo částky přesahující 90 miliard korun reálně v rozpočtu chybí spíše nižší desítky miliard. U rozpočtu se totiž často stává, že se u některých položek předpokládá s vyššími výdaji i příjmy, než jaká bude skutečnost.
„U státního rozpočtu jsou určitě velmi nízké desítky miliard podseknuté a zároveň velmi nízké desítky miliard nafouknuté. V součtech bych řekl, že chybí třeba pět miliard, což je zanedbatelné. Rozpočet je plný rizik ať už na straně příjmů tak i na straně výdajů,“ říká Skořepa. Holub dodává, že pětimiliardová částka je v podstatě statistická chyba, vzhledem k celkové výši schodku.
V současnosti Česko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropské unii a řadí se na šesté místo. Nastupující nová vládní koalice právě na příznivý růst ekonomiky spoléhá. Podle Holuba by to ale mohlo vést nanejvýš k navýšení příjmů do státní kasy do deseti miliard korun. „Dodatečné daňové příjmy z titulu momentální příznivější makroekonomické prognózy na příští rok jsou v řádu sedmi až deseti miliard korun,“ říká Holub.
Nicméně podle něj v rozpočtu není prostor na přesouvání prostředků mezi jednotlivými sekcemi. „Pokud by chtěla vláda například doplnit těch 37 miliard do SFDI, aby zůstala v limitu 237 miliard pro schodek rozpočtu, musela by seškrtat stejnou částku někde jinde,“ vysvětluje Holub. Rozpočet už je podle něj dost napjatý a takové přesuny podle něj nejsou reálné.
