Už nemusíme tolik šetřit. Ale zas tak dobře se nemáme

Když měli lidé hodnotit, jak na tom jsou oproti loňsku, 16 procent uvedlo, že mnohem lépe nebo alespoň o něco lépe. Zhruba 44 procent pak hlásí, že se mají přibližně stejně. Ale 38 procent odpovídajících naopak říká, že se jim vede o něco nebo mnohem hůře.

A to jsou skoro navlas stejné výsledky, když na totožnou otázku odpovídali lidé před rokem. Ukazuje to opakovaný průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy, který je součástí dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku.

V něm Seznam Zprávy přináší dlouhodobé zpravodajství založené na exkluzivních datech a průzkumech, které společně s reportážemi a analýzami ukazují skutečné životní podmínky lidí z různých koutů Česka.

Ačkoliv tedy česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě, z individuálního pohledu to české domácnosti a jednotlivci takhle nevidí. Minimálně zatím tedy výrazně zlepšení nevnímají.

„Velká část lidí má pocit, že se jim žije dost podobně. A optimismus je proto jen umírněný,“ popisuje Michal Kormaňák, analytik společnosti Ipsos.

Přitom i další údaje naznačují, že si Česko rozhodně nevede špatně. Prestižní britský týdeník The Economist zařadil naši ekonomiku na šesté místo v žebříčku zemí, které letos vypadaly nejlépe. Loni jsme přitom obsadili až 18. místo.

„Pocit nejistoty části lidí může být spojený s tím, že sice vidí, že se jim reálné příjmy zvedly, ale zase jen tak málo, že se obávají, aby to nevymazalo jedno malé zdražení energií,“ popisuje sociolog Daniel Prokop z výzkumné společnosti PAQ Research, která v rámci výzkumu Život k nezaplacení sleduje situaci českých domácností od roku 2020.

Na druhou stranu naděje do budoucna existuje. V datech Českého statistického úřadu se objevilo, že na příštích 12 měsíců se lidé dívají vcelku pozitivně. Dokonce tak dobře, že optimističtější pohled neměly české domácnosti od února 2020.

Lépe svou aktuální situaci hodnotí nejmladší dospělí, nejen kategorie 18 až 26 let, ale také 27 až 35 let. Což ale není úplně překvapivé, protože jak vychází obecně i v dalších průzkumech, mladší lidé zaprvé nejsou v základu tak pesimističtí a zadruhé mívají méně závazků a povinností, tedy na ně i finanční těžkosti tolik nedopadají.

Ale i nejstarší generace odpovídá, že se má v podstatě stejně jako před rokem. Takovou variantu v průzkumu volilo 58 procent lidí nad 66 let.

„Může to vypadat tak, že sentiment u některých lidí zaostává za reálnou situací. Samozřejmě kdyby byl ekonomický vývoj normální v posledních pěti letech, tak jsou na tom lidé dnes mnohem lépe,“ dodává Prokop.

Platí ale, že velkou nejistotu cítí lidé ohledně cen potravin. Ostatně není divu. V živé paměti je prudké zdražování v letech 2022 a 2023.

Když měli lidé vybírat, co jim zdražilo v porovnání s minulým rokem nejvíce, tak jednoznačně vyhrály potraviny se 71 procenty. Za nimi skončily s odstupem energie, které tak výrazně poklesly proti průzkumu z ledna 2024. Na všechny odpovědi se můžete podívat níže v grafu (odpovědi dávají dohromady více než 100 procent, protože respondenti mohli vybírat až dvě možnosti).

Naopak bydlení skoro energie dohnalo. V tomto ohledu registruje vyšší výdaje asi čtvrtina lidí, což je skoro o osm procentních bodů více než v lednu 2024. Čím mladší lidé, tím více zmiňují jako problém ceny bydlení a dopravy. S narůstajícím věkem narůstá problém se zdražováním energií a potravin.

„Energie se stabilizovaly, dokonce je vidět mírný pokles. Ale ceny potravin, přestože je inflace nižší, tak lidi hodně sledují a taky na nich šetří,“ popisuje výsledky průzkumu Kormaňák.

Zbytné výdaje si tak v případě potravin musí odpustit 27 procent lidí, více už se šetří akorát na zábavě. Následují pak oblečení a obuv, služby, jako je například kadeřník, nebo cestování.

„Ukazuje se, že se konečně vrací reálné příjmy domácností na úroveň roku 2021,“ dodává Prokop na základě dat z reprezentativního výzkumu Život k nezaplacení.

Zároveň však připomíná, že to má několik „ale“. Růst cen totiž jednotlivé skupiny obyvatel zasáhl s různou razancí. Nejvíce dopadl na domácností s nízkými příjmy, naopak třeba senioři jsou už na úrovni předkrizového stavu na podzim 2021, nebo se k této úrovni blíží.

S přispěním Petra Švihela.