Článek
Ústavní soud ve středu zrušil právní úpravu, která umožňovala oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. Soud kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je porušování principu rovného přístupu ke vzdělávání nepřípustné, uvedl na síti X. Ocenil, že to potvrdil i Ústavní soud.
Podle soudu navíc oddělené zápisy nepřispějí k zamýšlenému cíli, jímž bylo rovnoměrné rozmístění ukrajinských dětí na základních školách. Spíše mohou vést k etnické segregaci, tedy shromažďování ukrajinských žáků na konkrétních školách.
„Byť tedy dané opatření může snížit koncentraci ukrajinských dětí na některých školách a zvýšit ji na ostatních školách v dané lokalitě, nelze dospět k závěru, že by šlo o prostředek plánovitého rovnoměrného rozmístění ukrajinských dětí,“ konstatoval Ústavní soud.
„Už v době, kdy byl tento pozměňovací návrh předložen, jsem upozorňoval, že takto ten problém řešit nejde a jde o bezdůvodnou diskriminaci. Porušování principu rovného přístupu ke vzdělávání je nepřípustné a jsem rád, že to potvrdil i Ústavní soud,“ uvedl Plaga.
Nález přivítal také veřejný ochránce práv, podle kterého šlo o neopodstatněné, škodlivé a protiústavní opatření. „Všechny děti, po nichž stát vyžaduje povinnou školní docházku, musí mít stejnou příležitost do škol řádně nastoupit. Platí to i pro děti přicházející z Ukrajiny, které se potřebují co nejrychleji začlenit do českého vzdělávacího systému a navázat vztahy s dalšími vrstevníky,“ řekl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Zákon konkrétně stanovoval, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, určit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti se do minulého školního roku konaly v dubnu a zejména ve městech se školy okamžitě plnily. V tomto školním roce se budou zápisy konat od 15. ledna do 15. února, změnu přinesla novela školského zákona.
Sporný pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci. Senátoři v návrhu na zrušení uplatnili výhrady k proceduře přijetí i obsahu zákona. Šlo podle nich o přílepek, kterému nepředcházela odborná diskuze a není dostatečně podložen daty.
„Je nepochybné, že takové opatření, vedoucí ve svém důsledku potenciálně ke vzniku či rozšíření segregace ve školství, je v rozporu jak s aktuálním stavem vědeckého poznání v oblasti vzdělávání, tak s ústavně zaručenými právy dětí, které taková segregace může potenciálně postihnout,“ stálo v návrhu. Za skupinu senátorů jednali Jan Grulich (TOP 09) a Jiří Růžička (za TOP 09).
Ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zvláštní zápisy nepokládalo za vhodné řešení, protože znevýhodňují děti s dočasnou ochranou oproti ostatním dětem cizinců, které se zapisují společně s českými dětmi. Zároveň se prodlužuje doba nejistoty ohledně počtu budoucích prvňáčků, protože správní řízení skončí v letních měsících. Možnost zvláštního zápisu přesto letos využily například některé školy v Praze.
Oddělené zápisy mohly podle ÚS dávat smysl v roce 2022, kdy do Česka přišla mohutná uprchlická vlna po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Uprchlická krize se však postupně stabilizovala.
